Dagmar Doubková

Česká režisérka, výtvarnice a nezřídka i scénáristka Dagmar Doubková se narodila 13. října 1948 v Praze, kde také po svých středoškolských studiích vystudovala DAMU v oboru loutkářského a jevištního výtvarnictví a také Vysokou školu umělecko průmyslovou v oboru filmové a televizní grafiky u profesora Miloslava Jágra, aby v roce 1975 absolvovala snímkem NA VĚČNOU PAMÁTKU.

Většinu svých filmů natáčela nejčastěji tzv. ploškovou technikou, která platí za nejstarší animační techniku a spočívá vlastně ve skládání jednotlivých snímků z připravených dvourozměrných rekvizit, přičemž i dnes lze vytvářet animace stejným stylem s pomocí počítačů, jen se místo dvourozměrných předmětů výsledný snímek skládá ze srovnaných dvourozměrných obrázků. Její rozmanitá tvorba zahrnuje nejen vyloženě dětské filmy, které lze často vidět v rámci večerníčků, ale také snímky pro dospělé s aktuálními sociálními náměty, které si přímému a srozumitelnému vyprávění Doubkové navzdory žádají hlubšího zamyšlení, ať se již chápe otázek feministických, společenských či partnerských. Nejprve se samozřejmě musela věnovat především tvorbě zacílené na nejmladší diváky se zřejmými moralistickými a výchovnými poselstvími, a tak v roce 1976 vznikla povídka O PARÁDIVÉ SALLY, v níž Doubková dětem jednoduchoučkým příběhem o marnotratné dívence a kouzelníkovi ukazuje, že lhát se nevyplácí, natož mamince.

O rok později následovala animovaná záležitost o ukradených pohádkách s lehce moderními netypickými motivy s názvem PERNÍKOVÝ DĚDEK, kterou výborně namluvil Josef Kemr. V jedenáctiminutovém animovaném filmu SBOHEM, OFÉLIE, který odstartoval její četnou spolupráci s geniálním scénáristou Edgarem Dutkou, z roku 1979 vtipně hlasem Jorgy Kotrbové dává mladým slečnám rady do života ohledně mužů dobyvatelů, i těch ostatních. V roce 1981 s Dutkou naplno zabodovala díky snímku KRÁLOVNA KOLOBĚŽKA PRVNÍ, známém příběhu o chytrosti, která nakonec vždy zvítězí nad hloupostí a bezprávím, ačkoliv zde je třeba přiznat, že měli práci dost usnadněnou dík fantastické předloze Jana Wericha.

Nadčasový snímek NESPLNITELNÝ SEN z roku 1982 zpracovala pro OSN a upozorňuje v něm na téma nerovného postavení žen v soudobé společnosti i rodině, přičemž snímek lze označit za humornou kritiku stavu a především mužů, a dle slov samotné Doubkové také zrcadlí její vlastní zkušenosti. V roce 1985 natočila Doubková svůj první loutkový film s názvem KŘESADLO, v němž parafrázuje temnou pohádku Hanse Christiana Andersena o lásce chudého vojáka a královské dcery, netypická oceněná němá záležitost staví logicky také na výborném hudebním podkresu Jiřího Stivína. Za další velmi zajímavý i úspěšný film platí také SHAKESPEARE 2000 z roku 1988, který oproti předchozím snímkům znovu i dík Dutkovu scénáři zaujme odlehčenější formou a také především odkazem na díla Williama Shakespeara, když.coby jakýsi řez mistrovými dramaty, dokládá i po staletích jejich, respektive hrdinů těchto dramat, nesmírnou nadčasovost a životaschopnost.

Poté se však autorka znovu navrací k tvorbě pro nejmenší děti, a tak roku 1998 spatřil světlo filmového světa seriál KAMARÁDI PANA SEMTAMŤUKA, který vypráví o malé Alence odkázané na invalidní vozík,  jejím kamarádovi Vašíkovi a vynálezci Semtamťukovi, který vymýšlí samé bizarní zlepšováky jako zvětšovací či zmenšovací pilulky, deštník, z něhož prší, či třeba zázračný hrneček. V následujícím roce vznikl autorský seriál DOBRODRUŽSTVÍ POD VRBAMI, při psaní jehož scénáře se Doubková inspirovala známou knihou Žabákova dobrodružství skotského spisovatele Kennetha Grahama, vyprávějící příhody ztřeštěného Žabáka a jeho přátel, Krtka, Krysy a Jezevce. V poslední dekádě Doubková dětem připravila seriál HAJADLA z roku 2006 a naposled také další, tentokrát loutkový, s názvem TO SI PIŠ, JE TO MYŠ! z roku 2011, obě dvě série se však nesetkaly s příliš pozitivním diváckým ohlasem.

Dagmar Doubková společně se svým kolegou a manželem Janem Sarkandrem Tománkem v roce 1990 založila AAA studio klasické animace, které stvořilo právě poslední dva jmenované seriály pro Českou televizi, a v němž pracuje i jejich syn Jan Tománek, který se věnuje 3D animaci. Právě AAA studio stálo za realizací prvního východoevropského celovečerního 3D animovaného snímku s názvem KOZÍ PŘÍBĚH: POVĚSTI STARÉ PRAHY, i volného pokračování KOZÍ PŘÍBĚH SE SÝREM, jejichž režie se ujal právě již zmiňovaný syn Doubkové Jan Tománek.

Držitelka Ceny Jiřího Trnky Dagmar Doubková si vybrala velmi nevděčné povolání, autoři animovaného filmu, ostatně o dětské tvorbě obecně toto platí téměř vždy, totiž zůstávají většinou skryti v anonymitě, v tomto oboru se nepracuje kvůli osobní slávě, i proto zůstává spíše neznámou a nedoceněnou umělkyní, která jako žena stojí spíše ve stínu svých mužských kolegů a především pak naší nejznámější animátorky Hermíny Týrlové, v zahraničí je však známou autorkou s mnoha filmovými oceněními a velkým renomé. Doubková se do povědomí zapsala také jako spisovatelka a autorka omalovánek, což jen dokládá, že právě tvorbě našim dětem věnovala téměř veškerý svůj čas i potenciál, a za to si jistě zaslouží uznání nás dospělých..

Tomáš "Tommassi3" Hloušek