Conrad Rooks

Autor dvou za oceánem kultovních snímků. U nás naprosto neznámý. Beatnik - svého času přítel Jacka Kerouaca či Allena Ginsberga.

Narodil se roku 1934. Již brzy svůj život dělil mezi alkohol a období naprostého znechucení a rezignace. Alkohol, drogy, iluze, deziluze - americká šedesátá léta. Tehdy přišel Rooksův autobiografický snímek CHAPPAQUA (1966) o feťákovi, jenž se vydává na odvykací kúru do Francie. Film je naplněn flashbacky "mapujícími" fantasmagorie narkomanova života. Conrad Rooks si zahrál i hlavní roli. Ve snímku se objeví třeba Jean-Louis Barrault nebo takové beatnické ikony jako William S. Burroughs či Allen Ginsberg. Film se stal naprostou modlou amerických hippies a uznání se dočkal i od kritiky; především v Benátkách, kde byl nominován na Zlatého lva a získal zvláštní cenu poroty. Film je dodnes kontroverzním kultem, i když poněkud opomíjeným.

Rooks naštěstí svůj život nepromarnil braním drog a bezmezným upíjením se. Našel si smysl života - a to v buddhismu, k němuž se dostal přes Hermanna Hesseho a jeho Buddhův "životopis" Siddharthu. Rozhodl se k odvážnému počinu - k zfilmování tohoto Hesseho veledíla snímkem SIDDHARTHA (1972). Nápad přišel celkem rychle, horší to už bylo s jeho uskutečněním.

Po zkušenostech s dokumentárním filmem CALCUTTA (1969) Louise Malleho nebyla indická vláda Rooksovu záměru nakloněna a západním filmařům nechtěla ani vydat víza. Nakonec se však Rooksovi podařilo přesvědčit samotnou ministerskou předsedkyni Indiru Gandhi o tom, že film indické kultuře pomůže. Avšak jakmile přijel štáb do Bombaje, vypukla indicko-pákistánská válka a filmování muselo být kvůli leteckým poplachům přerušováno i několikrát denně. Všechny tyto těžkosti však měly být rázem zapomenuty, když se dostavil fascinující výsledek.

Tento snímek o úspěšném hledání smyslu existence byl točen na místech, kam neuctivá noha amerického filmaře dosud ani nevstoupila. Svatá města, pohřebiště, obřadní místa a ruiny nejproslavenějších klášterů - tady se s respektem pohyboval štáb, kterému pod rukama vznikala monumentální filosofická freska. Velkolepé západy slunce, pouť měsíce, obrazy jak z nejsvětějších buddhistických klášterů, se rodily díky mistrovi nad mistry - kameramanu Svenu Nykvistovi, jenž natočil více jak dvanáct Bergmanových filmů. Výborní Simi Garewal (Kamala) a Shashi Kapoor(Siddhartha), již osvědčené indické hvězdy, zvládli své hlavní role na jedničku. Jejich lyrický přednes a uchu amerického diváka nezvyklá indická hudba Hemanta Kumara, dodaly filmu podivuhodný a kouzelný rytmus opravdové filosofické pohádky.

Film nadchnul a obrátil pozornost mnoha amerických intelektuálů a především revoltující mládeže k indické kultuře a vůbec k východním filosofiím. Zdálo se, že Rooks má kariéru zajištěnou, jenomže on toto všechno myslel vážně. Uznal, že svým SIDDHARTHOU přispěl mnohým hledajícím vrchovatě, a soustředil se na své vlastní osvícení. V osmatřiceti dal Americe poslední sbohem a odjel do Asie, kde snad ještě dnes medituje v kterémsi thajském klášteře.

Pohrobek