Miroslav Innemann

Miroslav Innemann se narodil 6. března 1894 v Praze. Narodil se doslova do umělecké rodiny. Herecké profesi se věnovali rodiče Rudolf Innemann (1861 – 1907) a Ludmila Lvová – Innemannová (1861 až 1956), sourozenci Svatopluk Innemann (1896 – 1945) a Liduška Innemannová (1905 – 1968). Herečkou byla také jeho švagrová Zdena Kavková (1896 – 1965) a teta Marie Oliaková (1876 – 1942).

Jeho nejmladší bratr Rudolf Innemann (1901 – 1945) byl filmovým zástupcem On, i celá rodina, zcela propadli filmovému umění, ať již to byla herecká práce, režijní, scenáristická, kameramanská či střihová. Proto v roce 1911 složil promítačskou zkoušku a na dlouhou dobu se stal promítačem kina Illusion. Na začátku desátých let rovněž aktivně pracoval a působil ve filmové půjčovně Františka Tichého.

Byl ale odvolán do běsnící první světové války, ze které se nakonec vrátil jako legionář. Následně se stal ředitelem několika pražských kin, např. Alma, Sanssouci, Flora, Lucerna, Kotva, Pasáž a další. Ředitelem několika kin byl až do konce druhé světové války.

Pro český film sehrál pouhé tři role. Poprvé se objevil (a zřejmě po boku svého otce Rudolfa) v dobovém žertu CHOLERA V PRAZE (1913) Aloise Jalovce. Následující – a zároveň poslední – snímky režíroval jeho bratr Svatopluk.

V bratrových filmech sehrál člena bandy (v bláznivé detektivní komedii ZELENÝ AUTOMOBIL) a poté básníka Karla Sabinu (v životopisném snímku JOSEF KAJETÁN TYL). Innemann často používal (také v kinematografii) pseudonymu V. Mirovský.

Innemann se mj. angažoval také v organizační sféře filmu. Stal se zakládajícím členem Klubu českých kinooperatérů (1912), funkcionářem Zemského svazu kinematografů v Čechách (1924) a i činovníkem Sdružení premiérových kin. Jako jeho otec a bratr, tak i on byl ke konci života zatížen vážnou dědičnou psychickou chorobou.

Miroslav Innemann na dědičnou nemoc také zemřel onoho 30. ledna 1953 v Praze ve věku nedožitých padesáti devíti let. Jeho matka Ludmila Innemannová, která o čtyřicet šest let dříve pohřbila svého muže Rudolfa a osm let dříve svého dalšího syna Svatopluka, ho tedy přežila o plné tři roky, které prodlila v úplném osamocení…

Jaroslav "krib" Lopour