foto

Jan Reiter

  • nar. 1877
  • zem. 11.9.1941

Biografie

Vyučil se typografem, ale brzy upoutala jeho pozornost kinematografie. V době, kdy působil jako redaktor časopisu Tělocvičný ruch, se zároveň úspěšně prosadil o znovuotevření kina Lido-Bio. V roce 1912 se stává jeho ředitelem a později vzpomínal na chvíle, kdy ředitelská funkce obnášela i pozici lepiče plakátů, uvaděče a kameramana. O rok později zakládá vlastní půjčovnu filmů, v níž figurovaly tituly jako Quo Vadis, Tři mušketýři nebo Bídníci. V roce 1918 zřizuje další půjčovnu pod názvem Moldaviafilm a o rok později buduje v pořadí třetí firmu: Americanfilm. O několik let později se svěřil v jednom z rozhovorů pro Filmový kurýr: "Bylo to v létě 1919, když jsme pro Americanfilm koupili v USA válečný film, jehož hrdinou byl německý císař. Napadlo mě přidat k tomuto filmu závěrečnou scénu, která by byla apotheosou našeho boje za svobodu. Podařilo se mi pro tuto myšlenku získat presidenta Masaryka. Z mého dopisu tehdy poznal, že mne zná z dávných dob, když jsem jako hoch pracoval v pražské tiskárně."

Po rozpadu Americanfilmu přešel pod nově vzniklou společnost Miloše Havla A-B, kde jako jeden z hlavních akcionářů získal možnost ovlivňovat výrobu nových českých filmů. Od samého počátku energicky protestoval proti růstu zahraničních filmů na úkor domácích a proto se horlivě zapojoval do výroby českých snímků. Napsal scénáře ke čtyřem němým filmům (UKŘIŽOVANÁ, SOUBOJ S BOHEM, MODERNÍ MAGDALENA a MUŽ BEZ SRDCE). V roce 1926 se na plátně poprvé a naposledy mihl v epizodní figurce návštěvníka plesu v Kolárově veselohře ŘINA (uváděno také pod názvem TŘI LÁSKY ŘINY SEZIMOVÉ).

Po roce 1928 zůstává Reiter nadále akcionářem společnosti A-B, ale odchází jako ředitel do expandující výrobny Elekta, kde má možnost uplatnit se jako samostatný producent a scénárista (KARIÉRA PAVLA ČAMRDY, ZAPADLÍ VLASTENCI a BEZDĚTNÁ). Jako komerční rada měl velký vliv na některá rozhodnutí Filmového poradního sboru a Svazu filmového průmyslu. Po mezinárodním úspěchu Rovenského poetického filmu ŘEKA (1933), ke kterému napsal scénář se Reiter stává jedním z nejmocnějších magnátů domácího filmového průmyslu a zakládá vlastní výrobnu pod názvem Reiterfilm. V letech 1937 až 1939 produkoval celkem osm celovečerních hraných filmů, na kterých se podílel především Reiterův dvorní režisér Ladislav Brom. Jedním z nejvýznamnějších projektů bylo sociální drama HARMONIKA (1937), které se tehdy v kontextu soudobé produkce průlomově vyslovovalo k problému nezaměstnanosti a hospodářské krize. Divácká úspěšnost byla ovšem mizivá a proto následovala ryze komerční veselohra KARIÉRA MATKY LÍZALKY (1937), vyvážená listopadovým VYDĚRAČEM (1937), který náleží k vůbec nejlepším filmům předmnichovské kinematografie. Tato sinusoida úspěchu a neúspěchu pokračovala i v následujícím období, kdy na jedné straně stojí nezdařená adaptace Bassova humoristického románu KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA (1938), staropražská Herrmannova povídka POD JEDNOU STŘECHOU (1938) a poněkud těžkopádná veselohra s Vlastou Burianem ULICE ZPÍVÁ (1939) a na straně druhé excelentní crazy komedie MILOVÁNÍ ZAKÁZÁNO (1938) s Karlem Lamačem a mezinárodně oceněný TULÁK MACOUN (1939), jehož realizaci Reiter odkládal tři roky. Vedle této činnosti se Reiter podílel na několika dalších filmech jako vedoucí výroby (LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESA, KRÁL ULICE, CÁCORKA, NA TÝ LOUCE ZELENÝ nebo DĚTI VELKÉ LÁSKY) a je mimo jiné autorem námětu k vojenské veselohře ŽIVOT VOJENSKÝ - ŽIVOT VESELÝ (1934).

Po roce 1939 byl nucen vzdát se vedení a uživatelských práv Reiterfilmu, jehož existenci převedl na jméno Ladislava Broma (v době okupace nesla výrobna název Bromfilm). V té době se v Národních listech rozloučil s diváky i kolegy: "Pracuji ve filmovém oboru třicet let. Začal jsem v kinu a pak vedla má cesta přes půjčovnu k výrobě. Tato práce byla pro mě vždycky vlastně radostným osvěžením a nikdy jsem v ní nehledal prostředek ke zbohatnutí. Radost z kolektivní práce měli vždycky všichni moji spolupracovníci. Bylo mou zásadou obracet se pokud možno k hodnotným námětům. Uvedl jsem na plátno naše význačné autory jako Raise, Jiráska, Klostermanna, Herrmanna, Arbese, Basse a jiné. Obklopoval jsem se rád mladými lidmi a setkal jsem se vždy s dobrým výsledkem. Důkazem toho jsou dobrá uznání našim natočeným filmům." 11. září 1941 podlehl druhému infarktu.

S odchodem Jana Reitera skončila jedna epocha českého filmového průmyslu, epocha odvážných pokusů a mnohdy velmi úspěšných improvizací. Nikdy nezapíral, že byl v první řadě obchodníkem, ale obchodníkem s dobrým vkusem a uměleckým citem. A právě Reiterovi vděčíme za mnohé, ať už máme na mysli jeho podíl na mezinárodně oceněné Rovenského Řece nebo vytrvalou snahu při vytváření ryze aktuálních filmů v čele s Harmonikou.

Martin "Marthos" Čípek

Scenáristická filmografie

Herecká filmografie

Filmy

1926 Řina

Dokumentární

1937 Pozdrav filmařů krajanům do USA

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky