Kazimir Gertel

Narodil se ve Varšavě. Původním povoláním architekt, ke kinematografii se dostal na počátku 20. let v moskevských filmových ateliérech, poté pracoval i ve filmových studiích Belgoskino v Minsku a Uzbekkino v Taškentu. Natočil pět plnometrážních filmů, z nichž se do dnešních dnů zachovali pouze Šakaly Ravata a fragmenty filmu Na vsjo kotu maslenica z roku 1926. Zbylé tři filmy jsou nenávratně zničeny.

Nehledě na to, že většina jeho tvorby (jedinou výjimkou byl poslední Gertelův rodinný film Choču byť ljotčicej) zobrazovala revoluční boj s basmači, s kulaky atd., stal se obětí politických čistek druhé poloviny třicátých let. 5. listopadu 1937 byl zatčen, 8. ledna 1938 byl odsouzen Vojenským kolegiem Vrchního soudu na základě obvinění ze špionáže a ještě téhož dne zastřelen. Byl plně rehabilitován 21. ledna 1967.

chamonix