Váša Příhoda

Významný český houslista Váša Příhoda dosáhl uznání a slávy především v zahraničí, i když pochopitelně první vavříny sklízel na rodné české půdě. Narodil se ve Vodňanech, odkud pocházela jeho matka, zatímco jeho otec Alois Příhoda byl kapelníkem a v Praze vedl vlastní hudební školu. Již jako dítě projevil Váša Příhoda mimořádný hudební talent, původně jej vzdělával otec, později prošel odbornou průpravou pod vedením pedagoga Jana Mařáka. V roce 1912 absolvoval Příhoda první samostatné turné po českých městech a již v patnácti letech vystupoval s Českou filharmonií.

Po první světové válce se vydal do Itálie, kde prvně narazil na neúspěch, až s doporučením slavného dirigenta Artura Toscaniniho měl otevřené dveře do koncertních sálů. Následovala další turné v různých evropských zemích, ale i v severní a jižní Americe. Zásadní pro něj bylo seznámení s rakouským houslistou Arnoldem Rosé, s nímž pak vystupoval. Arnoldova dcera Alma Rosé (1906-1944), taktéž houslistka, se v roce 1930 stala Příhodovou manželkou. Příhoda nadále koncertoval po celé Evropě i ve světě, vystupoval minimálně ve třiceti zemích. Jeho mistrovská hra na housle byla zaznamenána na řadě gramofonových desek, sám příležitostně také skládal. Své umění dvakrát prezentoval i na filmovém plátně.

Díky jazykovému vybavení dostal příležitost zahrát si v italském filmu ŽENA MEZI DVĚMA SVĚTY (Una donna tra due mondi, 1936) režiséra Goffreda Alessandriniho. Tady hrál houslistu Stefana po boku slavné hvězdy Isy Mirandy. Film byl vzápětí pořízen i v německé verzi pod názvem MAHARADŽOVA LÁSKA (Die Liebe des Maharadscha, 1936), která byla tehdy uvedena i v československých kinech. Příhoda spolu s představitelkou hlavní role Isou Mirandou byli jediní, kdo se objevili v obou verzích.

Po roce 1936 působil Váša Příhoda jako pedagog v Salzburgu, kde se také usadil, za války působil i v Mnichově, nadále ale koncertně vystupoval i v Čechách. Mezitím se v roce 1935 rozvedl s Almou Rosé. Rozešli se jako přátelé, rozvod uskutečněný v době norimberských zákonů ovšem Příhodovi později značně uškodil, protože po válce byl obviňován, že se rozvedl kvůli manželčinu židovskému původu. Tento argument ovšem neobstojí ve světle faktu, že norimberské zákony byly vydány až půl roku po jejich rozvodu, navíc i druhá Příhodova manželka měla židovské kořeny. Alma Rosé za války zahynula v Osvětimi, s jejím otcem ale Příhoda udržoval přátelské kontakty až do jeho smrti.

Zmíněný rozvod, ale také různorodé aktivity v německy mluvících zemích vedly k Příhodovu obvinění z kolaborace v roce 1945. Zákaz koncertování v Československu, vystěhování z pražského bytu a vysoká pokuta, to vše přimělo Vášu Příhodu logicky k odchodu do zahraničí, delší dobu pobýval v Itálii, znovu koncertoval v dalších evropských zemích i v USA, a když definitivně přišel o československý pas, získal v roce 1948 turecké státní občanství, které mu nabídl turecký velvyslanec v Itálii.

V roce 1950 mu spolupráci nabídla Vídeňská hudební akademie, načež se usadil v Sankt Gilgen nedaleko Salzburgu, po získání statutu řádného profesora na akademii trvale přesídlil do Vídně (1955). Krátký návrat do Československa mu byl umožněn v roce 1956, kdy byl pozván k vystoupení na festivalu Pražské jaro. Obrovský úspěch ve Smetanově síni a patnáctiminutový aplaus přiměl organizátory k uspořádání dalších koncertů v Praze, Brně a Bratislavě. Přísliby dalšího vystupování v Československu však vyšly do ztracena, stejně jako možnost pobývat v rodných Vodňanech.

Kromě pedagogické činnosti na Vídeňské hudební akademii nadále příležitostně vystupoval, naposledy to bylo v dubnu 1960, mezitím v roce 1958 v Itálii pořídil poslední gramofonové nahrávky. Zemřel následkem infarktu ve Vídni 26. července 1960 v nedožitých šedesáti letech. Váša Příhoda hrál na slavné Stradivariho housle Camposelice z roku 1710, které krátce před smrtí věnoval Československé republice s přáním, aby ve hře na ně pokračoval Josef Suk. Ten si nástroj po Příhodově smrti ve Vídni vyzvedl a hrál na ně řadu let. V roce 2000 byla Vášovi Příhodovi odhalena pamětní deska na rodném domě ve Vodňanech.

Pavel "argenson" Vlach