Vladimir Danilevič

V roce 1947 absolvoval kurzy pro výtvarníky a animátory na filmovém studiu Sojuzmultfilm, kde poté začal pracovat; od roku 1957 také jako režisér animovaných filmů.

V letech 1964-67 spolupracoval s Ivanem Ivanovem-Vano, mistrem ve svém oboru, na několika kreslených filmech, které získaly i mezinárodní uznání (např. středometrážní Levša, 1964, podle stejnojmenného skazu Nikolaje Leskova). Roku 1968 se Danilevič vrátil k loutkové animaci, v níž dosáhl výrazných úspěchů. Filmy Dobrodružství okurčičky (1970), O chlubivém myšákovi (1983) a Jak myška hledala léto (1986), uvedené na Semináři ruských filmů 2014, a letos promítaný Pejsek a stará bačkora (1987) jsou toho příkladem.

Svou kariéru ukončil v roce 1993 dvěma krátkými filmy, Vaňuša i velikan (Váňuša a obr) a Osenňaja vstreča (Podzimní setkání). Byl členem Mezinárodní asociace animovaného filmu.

Seminář ruských filmů