Biografie
Francouzský herec Constant Rémy se před kamerou začal uplatňovat již v dřevních dobách němé éry, později odehrál desítky vedlejších i hlavních rolí ve zvukovém filmu. Pocházel z Paříže a původně pracoval jako chemik, již v mládí byl ale angažován filmovou společností Pathé a před kamerou stál poprvé v roce 1908. V následujících letech hrál v řadě krátkých němých snímků, za všechny jmenujme alespoň film VRAŽDA JINDŘICHA III. (L’assassinat d’Henri III., 1911) slavného režiséra Louise Mercantona.
Jako voják se musel aktivně zúčastnit první světové války a k divadlu a filmu se vrátil v roce 1919. Počátkem dvacátých let krátce účinkoval i na nejslavnější francouzské scéně Comédie Française, popularitu mu přinesla Pagnolova hra Obchod se slávou, v níž hrál v roce 1925 v divadle Théâtre de la Madeleine. Před kameru jej nejčastěji zval režisér Gaston Roudès, několikrát hrál i velké role, dnes jsou jeho filmy z němé éry již zapomenuté. Svůj první zvukový film natočil sice s francouzským týmem, ale v britské produkci (ATLANTIS, 1930).
Během třicátých let omezil své aktivity v divadle, o to více byl vytížen filmem, točil i několikrát ročně a hrál poměrně velké role v různých žánrech. Připomeňme stěžejní postavy důstojníků v historickém nebo dobrodružném žánru (AGÓNIE ORLŮ – L’agonie des aigles, 1933; MUŽI BEZE JMÉNA – Les hommes sans nom, 1937), titulní role mu připadla v přepisu oblíbené románové předlohy ROGER LA HONTE (1933). V československých kinech byl ve své době s úspěchem uveden film STUDENTKA HELENA WILLFUROVÁ (Hélène, 1936), kde hrál velkou úlohu profesora Amboise. I v několika dalších filmech se Rémyho jméno objevilo na předních místech plakátů (PŘEVADĚČI LIDÍ – Passeurs d’hommes, 1937; NADĚJE – Espoirs, 1941).
Za druhé světové války se Constant Rémy začal vracet k divadlu (Théâtre Edouard VII, Théâtre Saint-Georges), ve filmu se objevoval již jen zřídka. Otce titulního hrdiny ztvárnil ve filmu PAN DES LOURDINES (Monsieur de Lourdines, 1943), poslední větší příležitost dostal v kriminálce DĚTI VEDOU VYŠETŘOVÁNÍ (Les gosses mènent l’enquête, 1947), později se objevil jako velitel pařížské policie La Reynie v historickém snímku KDYBY MI VERSAILLES VYPRÁVĚLY (Si Versailles m’était conté, 1953). Jeho filmografii uzavírá adaptace Dumasovy divadelní hry VĚŽ NESLESKÁ (La tour de Nesle, 1955).
Poslední léta života strávil Constant Rémy v Cannes, kde také zemřel v srpnu 1958 ve věku 76 let.
Herec
Filmy | |
---|---|
1955 |
La Tour de Nesle |
1954 |
Les Clandestines |
Si Versailles m'était conté |
|
1947 |
Les Gosses mènent l'enquête |
1943 |
Monsieur des Lourdines |
1941 |
Espoirs |
1939 |
Le Chemin de l'honneur |
1938 |
Ceux de demain |
La Goualeuse |
|
1937 |
Les Hommes sans nom |
Passeurs d'hommes |
|
1936 |
Le Mort |
Les Petites Alliées |
|
Studentka Helena Vilfurová |
|
1935 |
Cavalerie légère |
Le Billet de mille |
|
Le Chant de l'amour |
|
Le Disque 413 |
|
Les Mystères de Paris |
|
Sous la griffe |
|
1934 |
La Flambée |
La Rue sans nom |
|
Le Petit Jacques |
|
Poliche |
|
1933 |
L'Agonie des aigles |
La Femme nue |
|
La Robe rouge |
|
Roger la Honte |
|
1931 |
Jan z Měsíce |
Pařížské noci |
|
1930 |
Atlantic |
1928 |
Hara-Kiri |
1927 |
Chantage |
Le Chemin de la gloire |
|
1926 |
Les Frères Zemganno |
1925 |
La Douleur |
1924 |
Grand-mère |
1923 |
Le Crime des hommes |
1921 |
La Proie |
1911 |
L'Assassinat d'Henri III |