Magyar

Na barevném letáku jsem zachytila rozostřené obrysy zakopané kosti. Vydala jsem se po lákavé stopě a zasedla do kina plného přežvýkavců. Chci se nechat zaplavit magií. ___ Za hrází jsou všichni divocí. Všichni jsou chudí, děsivě šťastní a ožralí. Ničeho se nebojí a nikoho nepotřebují. Nikdo se o ně nezajímá. Nikdo není dítě a nikdo není dospělý. Malá holka mluví o složitostech vesmíru. Domov je to nejúžasnější místo na světě. ___ Druhá strana je odtažitá a podivně patriarchální. Její zásahy jsou cílené a sterilní. Je všemocná a svou sílu používá zle. Není možné přijmout její pochopení ani lék. Každý její dotek vysává z divokého těla život. ___ Jak ráda bych uvěřila. Tím víc potlačuji nechuť od začátku až do konce. Tohle přece není magie! Cítím se podvedená. Všechno je jenom z kontextu vytržená kulisa - sociálního dramatu - natočeného velmi jednostranným pohledem. Ale pozor, ne okem bestie, ale jejího obdivovatele. Někoho, kdo idealizuje život lidí "za zdí" a přispívá tak ke konzervování toho všeho, co kritizuje. Vytahuje archetyp do svět(l)a a degraduje ho na černobílý stereotyp. ___ Odcházím ze sálu a zlobím se na všechny svoje spoludiváky - spolupachatele. ___ Dvě * za to, že se nechci vzdávat naděje, že to přeci jen byla stopa..

Kino jsem navštívila s otevřenou formou tuberkulózy. Tímto zdravím tu partičku nablblých hipsterů, co vystrnadili můj batůžek, aby si mohli přisednout co nejblíže. Hipsteří kluci vypadaj opravdu příšerně, jsem opravdu ráda, že pubertu jsem si odbyla v devadesátkách. I když možná pořád lepší, než ten nařvanej plešoun sedicí kousek vzadu, co si na můj kašlík stěžoval. Nemohl bejt o moc starší než já, ale koleno a tři brady maskovaný ochlupením pubického střihu mu dost přidaly. Džungle velkoměsta? Spíš ZOO. Tak nevím, vyhýbat se podobnýmu publiku, nebo už je to znak doby?

1. pol. ****, 2. pol. **

Jen pro ty, co chtějí riskovat kulturní šok po opuštění kinosálu.. a vylezení na ulici plnou ztěžklých kočičích hlav, vytuplých ksichtů a padesátiletých dědků, co neumí uhnout dámě.

Větší dojem zanechal i ten ohřejvanej guláš, co jsem měla k obědu.

Tommassi3: To máš z toho, že nerozeznáš Coldplay od Radiohead.

Proč tři hvězdy? To je tajemství.. :) ____ Z toho věčnýho záklonu už mě bolí za krkem a světlo mi vysušuje slzy. Znechutí mě představa, že se ze mě stane taková vyschlá mumie, jako je támhleta, se setrvačně sevřenými rty, skleněným příklopem umlčená na druhou. Uvolním svaly a nahrbím se. Pohledem vymetám prach ve spárách mezi dlaždicema v podlaze kostela, cítím uspokojení z toho šibalskýho výsmyku zornýho pole do světa úlevnýho pinožení. Hlína a prach z tisíců procházejících. Svinstvo, dotek života, připomínka studený zmrzlý hlíny a hibernujících stromů venku za zdmi. Ale ani tady se nedá zůstat dlouho. Proč se tak bojím prohlídnout, být tím, čím jsem? .. Přešla jsem několik dlaždic a dotkla se dlaněmi veřejí těžkých, světlo pohlcujících dveří. Vím, že se to nesmí, protože jsou to živý bytosti, ač mají těla zmrzačený tvůrcem vtisknutou podobou a jejich tichá hrdost se zdá být spíš zástěrkou jejich pokoření. Můj dotyk je však neuráží. Síla mých paží zázračně proměňuje jejich neprostupnou lhostejnost na slavobránu.. Jsme jedno tělo, oči mám zaslepený, jen těžko si přivykají. A přesto, nebo spíš proto?, věřím, že tudy vede moje cesta k tobě. ____ A teď k filmu: Autor by měl méně hledět do nebes a hledět se radši trochu ušpinit, aby jeho dílo nepůsobilo stále tak sterilně..

"Tah dámou"? Spíš "Krok zpět". A víc radši psát nebudu, nebo bych se musela rozčilovat. A to se pro křehkou dívku, jako jsem já, vůbec nehodí! ___ Edit po roce: Jsem ráda, když se sejde sestava, která diskutuje opravdu k věci. Což se např. o Speciálu Václava Moravce k sociální reformě říct nedá. Zvyšuju na 2.

Industrial v rukavičkách.

Sobis87 a Bílá královna.