Mikeel

Tak tohle je jedna z nejtrhlejších komedií. Stříhání nehtů, kohoutí budíček, ta rozkládací místnost. Nástrahy velkoměsta aneb pohádka o jednom vesnickém balíkovi, co chtěl objevit svět a nakonec se vrátil zpět do rodného hnízda. Hold město není pro každého! Romantický happy end na konci je sladkou tečkou za touhle kvalitní komedií!

Celé obsazení mi bylo sympatické, protože herci nejen dobře hrají, ale i dobře vypadají, což je taky důležitý aspekt. S Love Actually bych to moc nesrovnával, protože by to byl nevyrovnaný souboj. Všechny příběhy, které se vlastně prolínají mi přišly zajímavé, nebyl tu žádný, který by mě vyloženě nebavil. Ovšem má oblíbená Anne Hathaway, jakožto bavička pro dospělé a speciálně její ruský klient mě rozesmáli asi nejvíc :D Ač se všechno nejprve tváří tragicky a všechno se hroutí, všechno dopadne dobře. Což jsme všichni čekali, každý to nazýval dalším filmovým cliché, ale přiznejme si, chtěli bysme aby to na den Sv.Valentýna dopadlo jinak, než dobře? Ne! Tak vidíte :)

Původní Silent Hill je jedním z mých celkem oblíbených filmů, což se mi u horrorů běžně nestává. První díl je tajemný, mysteriózní a já jsem se vážně těšil, že když po šesti letech vyjde pokračování, dočkám se něčeho obdobného. Ale dvojka už nemá takový tah, tempo a dynamiku. Je nelogická a vlastně jsem k závěru vůbec nepochopil, co se stalo a proč a už vůbec jsem nechápal souvislosti s předchozím dílem a jednání postav. Mimo to je také škoda původního obsazení Alessy/Sharon, protože tahle digitálně upravená holčička byla jen a jen šeredná, nikoliv tajemná. Ale i tak jsem měl potíže s dýcháním a bál jsem se velmi, což je vlastně také jediný důvod a očekávání u horroru. Škoda toho, jednička se mne dotkla, dvojka mne děsila!

Bohužel, tohle je asi jediná hra z celého DJC, která mi ani trochu nepřirostla k srdci a na kterou se dobrovolně asi nepodívám.

Tarantino je a navždy zůstane největším magorem mezi režiséry! Ale naprosto u něj obdivuju tu schopnost i do vážných témat zakomponovat špetku humoru a Tarantinovské absurdity. Django v několika málo ohledech připomíná Bastardy i Kill Billa, což je skutečně ďábelská kombinace, zaručující zábavu. Opět ona úžasná přehnaná krev, brilantní krvavá přestřelka v domě, která mi právě zmíněného Kill Billa velmi připomněla. Herecké výkony snad ani netřeba zmiňovat, Waltz je vážně skvělý herec, Foxxe jsem na plátně viděl pořádně poprvý a ani on nezůstal pozadu. Z Djanga nejsem odvařenej kvůli jménu režiséra, ale kvůli jeho pojetí a stylu. Tarantino je jen jméno, ale jeho filmy a atypické způsoby režírování jsou pojem! Asi bych přišel na spoustu věcí, které bych mohl vyjmenovat, ale bylo by třeba si film pustit po částech a vždy v ní něco vypíchnout, což by bylo na sakra dlouho a stejně by to bylo spíš kontraproduktivní. Hlavní je, že Django je super film, který může nudit snad jen úplný suchary, kteří ve svých životech postrádají potřebnou nadsázku. Quentine, palec nahoru!

První věta a už mi ten film byl neuvěřitelně nesympatickej! Pettyfer mi nijak nevadí, ale do tý doby, než se proměnil ve "zvíře", tak mě taky neuvěřitelně vytáčel, a to svým hraním. Bylo to strašně křečovitý, ale ta křečovitost naštěstí s proměnou ustala. No a Vanessa je prostě kus. A to je maximum, co od Beastly můžete chtít! Takže dvě hvězdičky je v rámci filmu vlastně pět hvězdiček! :D

Perfektní vizuál! Ten je asi největší předností tohoto filmu, protože po stránce dějové mi scházelo hodně. Vlastně jsem to po skončení ani moc nepochopil. A tak přemýšlím, jestli to je mnou nebo je něco špatně s filmem. Je to škoda, že ten příběh nějak víc nepodchytili, protože by to jinak byla fakt velká pecka, ale takhle to ve mně zanechalo pocit prázdnoty z dvouhodinového sledování průměrného "sáj-fáj" s krásným vizuálem.

Ač mám tohle město radši, než Paříž, nenabídlo mi skoro nic. Paris, Je t'aime mě taky moc nenadchlo, ale v porovnání s New Yorkem? Potenciál tohodle města je velký a nebyl využit, jak by měl. Vlastně mi skoro ani nepřišlo, že by se to odehrávalo v New Yorku. Dalo by se to natočit všude! Opravdu tu byly pouze tři povídky, které mě nadchly. A to byla povídka s básníkem a šlapkou, kde byl slušně napsaný ten dialog, závěrečná povídka o stařečcích, která byla aspoń vtipná a setkání dvou lidí, co spolu jednou spali. Ostatní? Jedna hvězdička je za tu trochu New Yorku, který miluju, druhá je za ty tři povídky, které bohužel nestačily, aby zachránili film před větším hodnocením!

Strašně milý, pozitivní a sympatický film, kterému sice možná chybí nějaký stabilnější a nosnější děj, ale ta hudba a radost z ní to zachraňuje natolik, že cokoliv ostatního je zcela nepodstatné. Navíc romantická složka filmu je natolik decentní - a poukazuje opět spíš na hudební stránku - že z Begin Again není jen další tuctová slaďárna. (A Keira je v roli písničkářky víc než přesvědčivá).

Na Nine jsem nejvíce postrádal opět nějaký lépe vykonstruovaný příběh. Ne jen nádherně nablýskaný bál s módní přehlídkou sexy hereček. Ale aspoň, že to tam bylo, protože to bylo sakra dobré. Písničky jsou dobré, herečky jsou pěkné. Ale přijde mi trochu málo, aby v každé scéně oblézala Continiho jiná ženská. I když to vystihuje přesnou podstatu Italů... Ale je něco jiného to zažívat v reálu a něco jiného koukat se na to v televizi. Kdyby byl děj lépe vystaven a nemotal by se jen okolo sexuálně pulzujících scén, hodnocení bych zvedl. Ovšem hudba je vážně, vážně dobrá! A líbil se mi ten přechod mezi dějem, kdy začala hrát hudba a ocitli jsme se ve filmových ateliérech, kabaretech atd.