beruskaska

Skvělá muzika, geniální Val Kilmer jak Jim Morrison, autenticky zachycená atmosféra konce 60. let. to se prostě Stoneovi podařilo na výbornou. Nestárnoucí hity z pera the Doors, ale i divoké večírky plné drog a alkoholu, sexuálních orgií a našlapaných koncertů a v neposlední řadě nezvládnuté popularity telentovaného zpěváka na pozadí pohnutých událostí. Pokud šlo o to zachytit příběh Jima Morrisona a skupiny Doors, tak jako to tehdy asi bylo, není pochyb o dobře dobře odvedené práci, silný film, silné a nesmrtelné melodie, silný zážitek pro toho, kdo na The Doors a jejich hudbě vyrůstal jako já...

Citlivý příběh otevírá problematiku imigrantů. Univerzitní profesor Walter Vale si žije pokildně než do jeho světa vstoupí mladý Syřan Tarek se svou dívkou a jeho matkou. Walter se učí u Tareka bubnovat na buben džembe a postupně rozkrývá otázku ilegálních přistěhovalců, jejíž se chtě nechtě stává součástí. Naráží na nepochopení, nezájem a stigma 11. září, které jako bolavá rána drtí nevinné i ty vinné. Film citlivě vykresluje touhu po svobodě, jakož i rozdíl v chápání mezi světem americkým a arabským.Nedobrovolné spojení čtyř lidí v jeden celek spojuje hudba, která je (nejen) zde univerzálním jazykem...Richard Jenkins zaslouží za svoji přeměnu z mrtvoly na chlápka s energií bez bázně a hany přinejmenším smeknutí klobouku a potlesk ve stoje...

Neteradiční milostný trojúhelník, který rozvíjí příběh sterilního dlouholetého manželství. Problém je v tom, že do pomyslného manželského soužití vstoupí charismatický Adam, který svou přítomností rozčeří zdánlivě poklidné vody obou manželů. Začíná boj o Adama, který si žije svým podivným životem. Absurdní situace, břitký humor - to vše je v pohodě až závěrečný přešmyk, který je vskutku přitažený za vlasy.

Citlivý snímek o nalézání ztraceného a nahlédnutí do japonského světa. Příjemný film z německé dílny je emotivní, melancholický o hledání, odpuštění a mezilidských vztazích...

Drsná, ale přitom křehká rockerka Nana se při cestě do Tokia se setkává s dětsky naivní dívenkou stejného jména. Rocková Nana se snaží v Tokiu prorazit v hudebním průmyslu, ale cestu jí ztěžují jizvy minulosti. Nana č. 2 zase odjíždí za svým přítelem, který v Tokiu studuje a pracuje. Mezi dívkami, které jsou zcela diametrálně odlišné, vzniká silné přátelské pouto, které je natolik silné, že dovede překonat snad vše. Do toho zní výborná rocková muzika, podbarvená vnímavou kamerou. Zvláštní stránku filmu tvoří japonská mentalita, která film obdařuje specifickým nábojem. Emocemi se tu nešetří - na jedné straně japonská uctivost, která je v porovnání s evropskou mentalitou úsměvná, to toho litry emocí zmítané oběma dívkami a jejich okolím. Prostě podtrženo sečteno - citlivý film o krásném přátelství dvou dívek v dnešním Japonsku.

Napínavý mafiánský snímeček, svižný, energický scénář, příjemná muzika. Jiskření v kombineci Jennifer Tilly a Giny Gershon prostě lahůdka podle bratří Wachowských

Zbožńuji Lakomou Barku - Werichovo vyprávění o poměrech ve vesnici Dejvice, je pestrou mozaikou vztahů a charakterů. Po výtvarné stránce radost pohledět! Lakota je opravdu hřích a podle Wericha se úsměvnou a vtipnou formou člověk dostává ponaučení. Lakota Berky, která naváhala si pro desetník vrtat koleno je prostě okouzlující

Příběh z viktoriánské Anglie, atmosféra podobná mlze v Londýně. Zajímavý propletenec postav a osudů, chvílemi jsem se sice ztrácela v ději, ale jinak příjemná podívaná, možná by neškodilo trochu zkrátit...

Naturalistické téma incestu viděné očima dospívajícího adolescenta. Vykořeněnost, touha po svobodě a žít si po svém i za cenu bizarnosti. Přesto je tento film zvláštní...

Strach, strach, strach a strach. Nepříjemné, uřvané. Dusná atmosféra hrůzy z nepojmenovatelného to jsou pocity, které mě po zhlédnutí tohoto snímku zůstaly a zůstávají i po letech. Taky narvané kino, které vždy nadskočí při nějaké té hlasitější scéně. Atmosféra husté mlhy takřka od začátku do konce...