biletarka

I půlstoletí po natočení tento skvělý protiválečný film podle stejnojmenného románu jednoho z nejčtenějších spisovatelů mé generace, Alberta Moravii, působí se stejnou silou. Vittorio De Sica potvrzuje svou pověst jednoho z největších režisérů neorealistické éry italské kinematografie. Největší pozornost na sebe po zásluze strhává krásná Sophia Loren, která se v pouhých 26 letech skvěle vypořádala s postavou matky dospívající dcery a po zásluze získala za svůj mimořádný výkon - jako první herečka v neanglicky mluveném filmu - Oscara. Je paradoxní, že postavu pro ni nepřijatelného, neboť příliš mladého ctitele vdovy Cesiry , idealisty Michela, hraje Jean-Paul Belmondo (skoro k nepoznání v intelektuálských brýlích), který ve skutečnosti je o rok starší než Sophia Loren.

Film jsem viděla znovu po několika desítkách let jakoby poprvé, rozhodně jinýma očima. vzpomínám si, že v mládí mi velice imponovala femme fatale Katty, tak svobodná, nezávislá a nevypočitatelná. Dnes, po letech, má moje sympatie především Jules Oscara Wernera, neskonale milující, obětavý, trpělivý a pro svou osudovou lásku schopný podstoupit cokoliv, i "dohodit" ji do rukou nejlepšího přítele, aby se nevytratila z jeho života. Katty v mých dnešních očích zachraňuje to, že ji (skvěle) hraje Jeanne Moreau a tak se ji snažím pochopit. Příběh o velkém, přes všechny potíže se přenášejícím mužském přátelství a zároveň milostný příběh ženy mezi dvěma muži je jednodušší než jeho protagonisté. Jeden z mých nejoblíbenějších režisérů Francois Truffaut potvrdil své mistrovství a já se k filmu určitě ještě vrátím.

Bratislavská televizní adaptace jednoaktovky Franka Wedekinda, která nepatří k jeho nejznámějším dílům a zdaleka nedosahuje kvalit např. Procitnutí jara. V příběhu stárnoucího slavného operního pěvce Oskara Gerarda zajisté Wedekind zúročil své zkušenosti z práce v různých funkcích u divadla i u cirkusu. V titulní roli vsadil režisér Vladimír Strnisko po právu na střídmé herectví Milana Lasici. Mezi představiteli obdivovatelů, kteří se vnucují v zpěvákově hotelovém pokoji a zdržují před odjezdem na vystoupení do Berlína, zaujme především představitelka Oskarovy vdané milenky Heleny Ingrid Timková. Inscenaci hodnotím silnými 3 hvězdičkami.

Kvalitní televizní detektivka s Jean-Huguesem Angladem v roli komisaře Adamsberga. V daším obsazení mě potěšila účast Charlotte Ramplingové a svým současným zjevem zaskočil Truffautův dvorní herec Jean-Pierre Léaud (neviděla jsem ho snad od Americké noci nebo nějakého jiného filmu z té doby) v klíčové úloze rafinovaného vraha. Skvělým osvěžením filmu je partička malých detektivů, synů Adamsbergova asistenta Danglarda - výborný scénáristův nápad. Hodnocení: mezi 3 - 4 hvězdičkami, zaokrouhluji nahoru na 4 hvězdičky.

Příjemná retrokomedie o osudové přitažlivosti. Alec Baldwin byl na začátku 90. let kluk jako lusk a Kim Basinger nádherná žena a ti dva vypadali skutečně jako pro sebe stvoření a jiskřilo to mezi nimi nevídaně (v té době, tuším, i v civilním životě)...

Melodramatická pohádka o zázračném obrácení lehkomyslného playboye v milujícího, obětavého, nezištného muže a talentovaného neurochirurga. Jane Wyman je milá, ale nepůsobí příliš jako fatální žena. Na Rocka Hudsona je příjemno pohledět, jen ta proměna je (to na vrub scénáře) poněkud náhlá. A způsobila zázrak proměny zvláštní víra doktora Phillipse nebo láska k jeho vdově? Protože mám pohádky ráda a bavilo mě film sledovat celé téměř dvě hodiny, hodnotím ho na slabší 4 hvězdičky.

Po dlouhé době jsem si zopakovala tuhle klasiku žánru, abych se přesvědčila, že film má pořád svou sílu. Samozřejmě díky kvalitě předlohy, skvělého románu Arthura Haileyho. Film nebyl postaven na technických efektech, ale na hereckých výkonech: charismatický Burt Lancaster, solidní Dean Martin, George Kennedy... skvělé dámy ve vedlejších rolích Helen Hayes a také Maureen Stapleton. Ráda jsem viděla Jean Seberg a Jacqueline Bisset, byť jejich starší kolegyně je tu hravě přehrály. Film se označuje často jako katastrofický, ale je to především psychologické drama. Zůstávám u nejvyššího hodnocení.

Tenhle film je mým evergreenem. Můj miláček Diane Keaton s dalším oblíbencem Samem Shepardem, to je vražedná kombinace, které opakovaně nechci odolávat. Líbí, líbí, líbí.

Půvabné, vtipné, smutné. Repriza 19.6. uvedena jako benefice Simony Stašové. Přestože mám paní Stašovou moc ráda, myslím, že v mnoha jiných rolích měla víc co nabídnout (pokud mě nezaslepil odpudivý charakter jí hrané prokurátorky Poštové). Moc mě potěšila roztomilá a jako vždy výborná Libuška Šafránková.

Beze zbytku jsem si tenhle film užila. Už dlouho jsem se necítila jako neviditelný účastník příběhu. Snad taky proto, že s představitelem Peteho jsme zamlada v nejedné hospodě pobyli a lecjakou taškařici ztropili. Objektivita se tu snad u komentářů nečeká... Na televizní tvorbu originální scénář - road-mowie se tu moc nenosí. Líbily se mi herecké výkony. Ondřej Pavelka (místy na hranici parodie, ale přesto), překvapivý Václav Neužil, Vanda Hybnerová, Luboš Veselý ve smutném motivu bývalého slavného muzikanta - léčeného alkoholika.... a další.