TenistkaVali

TenistkaVali

okres Ostrava

0 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 5.4.2019  18:28
    René Magritte: Den a noc (TV film) (2009)
    ****

    https://youtu.be/cjTzosX5tZE

    • 17.11.2017  21:01

    https://youtu.be/9Cly7PoTjVI

    • 17.11.2017  09:10

    https://youtu.be/itkdyqbZBCA

    • 17.11.2017  09:09
    To nejlepší z 80. let (TV seriál) (2013)

    Epizoda 3 (Tragédie): https://youtu.be/B6UuyDPO8-k

    • 17.11.2017  09:09
    Berlínský vzdušný most (TV film) (2006)

    https://youtu.be/6TH0FRKN93E

    • 17.11.2017  09:08
    Hindenburg a Hitler (TV film) (2012)

    https://youtu.be/XxnsLYvXPCU

    • 17.11.2017  09:07

    https://youtu.be/nPSwn4QO2zk

    • 27.12.2014  14:56
    Atlas mraků (2012)
    *****

    Atlas mraků.. Již když jsem v listopadu roku 2012 shlédla trailer k tomuto filmu, věděla jsem, že se stane tím nejlepším filmem, co jsem kdy viděla. Doufala jsem to. A pak 7.12.2012 se mi mé přání vyplnilo. Odešla jsem z kina s otevřenou pusou. Zaprvé je nutno říct, že Atlas mraků není pro každého. Sto lidí, sto chutí. A tento film není výjimkou. Usmívám se, když si zde čtu ty komentáře s hodnocením „odpad“. Cloud Atlas má v sobě neuvěřitelné poselství. Film se dá v klidu pochopit napoprvé, ale jen když trochu víte, do čeho jdete. Záplava myšlenek o smyslu života, spravedlnosti, náhod, propojenosti, pravdy atd. se na vás valí hned po pár minutách filmu a vy to vše nestačíte vstřebávat. Ale postupně se dostávate s Atlasem na stejnou vlnu a chcete víc „pravd pravdoucích“. Spousta citátů a životních mouder, ale jde jen o to, abyste otevřeli oči a mysl a celý film takto vnímali. Fantastické odlišné - a přesto spojené příběhy. Mým favoritem je především Robert Frobisher a samozřejmě Sonmi 451. ___________________________________________________________________________________________________ Každé setkání. Vše je propojené. Vypluli jsme za ranního odlivu. Zcela mě pohltila četba z deníku z roku 1849, jejž psal umírající notář během plavby z Tichomoří do San Franciska. Polovina knihy chybí. Naprosto mě to ubíjí. Nedočtená kniha je jako neuzavřená milostná záležitost. Naše životy a naše volby, každé setkání. Obsahuje celé věty, které jsem napsal, když jsem si představoval, jak se opětovnem setkáváme v jiných životech a jiných epochách. Křížíme a přejíždíme své staré stopy jako krasobruslaři. Strach, víra, láska. Fenomény, které určují směr našich životů. Objevily se dlouho před naším narozením a budou tu i nadále po našem skonu. „Nejsme pány svých životů. Navzájem jsme propojeni, v minulosti i součastnosti. Každým hříchem a dobrým skutkem si utvaříme budoucnost.“ Smrt. Život. Narození. Jestli spadneš, chytnu tě. Budoucnost. Součastnost. Minulost. Světu vládne přirozený řád a ti, kteří se ho snaží narušit, dopadnou špatně. Láska. Naděje. Odvaha. Vše je propojeno. „A až se naposledy nadechneš, pochopíš, že tvůj život byl pouhou kapkou v nekonečném oceánu! Co je však takový oceán jiného než spousta kapek?“ Everything is connected.