bigkarlos

Dříve platilo pořekladlo: řekni mi co čteš, já ti řeknu jaký jsi. Dnes, kdy beletrii dobrovolně čte už jen pár intoušů, by se to dalo mírně poopravit na: řekni mi na co se díváš v televizi, já ti řeknu jaký jsi. A pokud mi někdo řekne, že kouká na Ordinaci nebo nějakou podobnou stupiditu (od Ulice až po Cesty domů, nebo jak se to všechno jmenuje), tak s takovým člověkem dál vůbec neztrácím čas a myslím si o něm to samé, co o těchto škvárech. Typický divák: žena 40+, odrostlé děti, úřednická nebo dělnická profese, příjem do 20000 Kč/měs, volička levice, čtenářka Blesku, která ráda vaří, peče, štrikuje a nakupuje v akcích. Všechny jsou si podobné jak vejce vejci...

Pokud se na to dnešní divák bude dívat jako na komedii, tak to není zas tak špatné. Některé hlášky jsou skutečně skvělé, jakoby snad autoři tehdejší systém úmyslně parodovali. Hlavní postavy (Satoranský, Kostka) předvádějí naprosto nevěrohodné výkony, naopak třeba takový (tehdy téměř neznámý) Jiří Císler vyloženě exceluje. Super trik: když chcete udělat z řadového zaměstnance fabriky ředitele, tak mu nasaďte obrovské kostěné brýle přes půl ksichtu, úspěch je zaručen.

Typický zástupce humoru gulášového socialismu 80. let. Globálně vzato, horší než tento druh filmů je skutečnost, že většina dnešních komedií je ještě o mnoho slabších. Zde lze alespoň kladně hodnotit herecké výkony obou hlavních představitelů, kteří i přes chabý scénář odvedli slušnou práci.