Bublushka

Před pár dny jsem na HBO Max narazila na zajímavý seriál, hrající si s jednoduchou zápletkou. Reportérka, která má problém s alkoholem jede do svého rodného městečka, aby vyšetřila vraždy dvou holčiček. Samozřejmě se odhalí její temná minulost, nezdravý vztah s matkou, ale stále tam něco nehraje. A to tvůrci seriálu postupně natahují jako strunu, která praskne, až úplně na konci. Ostré předměty z roku 2018 jsou hodně dobrý a velmi propracovaný mysteriózní seriál. Nenechte se ze začátku zmást pocitem, že se jedná o klasickou detektivku se silnou, ale divnou hrdinkou, jde tu totiž o něco jiného. Seriál má sice pár dějových klišé (vztah reportérky z detektivem) a pár děr v příběhu, ale to zachraňuje opravdu mistrovské herectví. Postavy jsou sice velmi archetypální, ale oživuje to fakt, že i když tušíte, že je s nimi něco špatně, nevíte co, a čekáte až do konce, aby vám to seriál s plnou grácií naservíroval. Musím říct, že vyústění, jsem částečně tušila už od prvního dílu, objevilo se dost náznaků poměrně brzo, ale i tak jsem se velmi ráda nechala unést. Musím vyzdvihnout především herectví Patricie Clarkson v roli hrdinčiny matky Adory. Celou dobu jsem si říkala, jaká je to mrcha a manipulátorka a vše se krásně vyvíjelo, až do posledního dílu. Povahu psychicky nemocné matky, která pro péči o své dcerušky udělá vše a chce aby ji dívky potřebovaly, sehrála dokonale. Z jejího jednání tolik mrazilo. Vedle toho Amy Adams hlavní roli Camille zvládla bravurně, jakoby postava byla napsaná přímo na její tělo. A vzhledem k „jizvám“ na těle hrdinky to má i jistou symboliku. A příjemným překvapením byla i Eliza Scalen v roli Camilliny sestřičky, která si hrála na hodnou holčičku před svou mámou, ale ze všech postav skrývala nejvíc. Musím opravdu pochválit vizuál a mírné střípky, které tvůrci postupně dávkovali. Jakoby jsme celou dobu tušili co je špatně, ale nechtěli tomu věřit. Stejně jako všichni obyvatelé městečka. Seriál dokonale vystihl pokrytectví maloměsta a sílu manipulace a šílenství. Navíc to byla velká sonda do žen a jejich vztahů. Tento seriál považuji hodně za ženský snímek, protože silně pracuje se vztahem matky a dcery a sesterstvím. Muži zde byli spíše jako doplněk. Manžel Adory jako její pomocník v manipulaci, který nechce nic vidět. Detektiv, jako zachránce, ale také spíše přihlížející. Všechny postavy byly napsány opravdu dobře a i herecké obsazení bylo zvoleno výborně. Seriál zanechá hlubokou stopu a mnoho času na přemýšlení. Je to velká síla a tísnivá atmosféra, která se stupňuje jako utahující se oprátka, funguje skvěle až do konce. Myslím, že seriálu dám v budoucnu ještě šanci, je to ale opravdu velké sousto. Ostré předměty jsou opravdu ostrá podívaná, která nechá velmi zvláštní pocit nechutnosti a marnosti. Zaryje se vám do hlavy, jako ostří, které protkává celý seriál. Pokud máte správně morbidní náladu, nechte se pohltit. Stojí to za to.

Už když jsem se o tomto filmu dozvěděla, nějak jsem tušila, že to bude dost dobré a jak jsem v kině zjistila, opravdu jsem se nemýlila. Už dlouho jsem neviděla tak skvělý film, plný emocí, krásy a dojmů. Chytl mě vlastně už od začátku, když začala hrát oslňující hudba od Queenů a já se začala cítit dobře. Jak o tom tak přemýšlím, nevím vlastně co filmu vytknout. Každá minuta byla zábavná a bez chybičky. Bylo to celou dobu milé, krásné, ale ne zbytečně sentimentální, ale nádherně smutné jako život sám. Fredieho mi bylo postupem času tak líto a v podání Ramiho Maleka byl jak živý. Měla jsem pocit, že je na scéně opravdu sám Fredie, Malek ho ztvárnil bravurně a myslím, že předvedl dokonalý výkon hodný spousty cen. Ale to celé herecké obsazení, které bylo tak živé a uvěřitelné, až jsem měla pocit, že se dívám na samotnou kapelu. A podoba některých byla doslova až šokující. Některé scény pak byly tak silné, že jsem nejednou nezakryla slzy a stále mi je vnitřně trochu teskno když si vzpomenu na Fredieho osud a vše co ho obklopovalo. Díky filmu jsem si uvědomila jak krásný, skvělý, jedinečný a neopakovatelný člověk to byl. Samo vrstvení příběhu mi přišlo pěkné a nic tam nepřekáželo ani zbytečně nevyčnívalo. Velmi také oceňuji, že se ve filmu vlastně neobjevují žádné sexuální scény, které by se ve Fredieho příběhu nabízely a v dnešních filmech se objevují často, ale podle mě dost zbytečně. Zde vůbec nebyly a bylo to jen dobře. Stačil náznak, slova, pohled a bylo jasné, o co se jedná a co se děje. Tyto věci se dají podat vkusně a silně, jak je toho tento film důkazem. Malek v tomto ohledu ztvárnil Fredieho opravdu skvěle. Film mě těšil od začátku do konce a celou dobu jsem měla pocit, že jsem tam s nimi. A to hlavně na závěrečném koncertu k LiveAid, který byl podán tak, že jsem se cítila, jako bych tam taky byla, bušilo mi srdce a nadšeně jsem si užívala dokonalou show plnou emocí a krásy. O to víc jsem si díky tomuto filmu i této scéně uvědomila, co Queeni přinesli světu a to nejen díky Frediemu. Velkou míru měl jeho dokonalý hlas, ale také skvěle propracovaná hudba a image. Z filmu jsem odcházela nadšená a plná emocí i smutku a stále mi vězí v hlavě. Už teď vím, že se na něj ještě několikrát podívám. Je to film, který má potenciál stát se legendou (vždyť už teď je na ČSFD jako třetí nejlepší film, a to se u nových filmů moc nestává). Dlouho jsme neviděla tak skvělý film, u kterého bych cítila tolik emocí, smutku i radosti a nadšení. Je to opravdu dokonalá pocta Frediemu i samotné kapele Queen a myslím, že přesně takhle by se životopisné filmy měly dělat. Dlouho tu nebyla taková pecka a myslím, že také dlouho nebude.

Už dlouho jsem neviděla seriál který by mě tak bavil. Koukla jsem na to spíš ze zvědavosti že to udělal Matt Groening, ale už první díl mě chytl a další brzo následovaly. Vlastně jsem se u žádného nenudila a líbil sem i způsob zpracování, humor, který je možná trochu sarkastický a ne každému sedne, ale pro mě je to přesně to co mám ráda. Hlavní hrdinka mi hned přirostla k srdci, to jak je jiná a neoblíbená mi přišlo povědomé a milé- opravdu super holka. Nejlepší pro mě byl předposlední díl. A pak takový otevřený konec v posledním díle, to snad ani nemyslí vážně- no už se nemůžu dočkat další série. Škoda že až za rok. Groeningovi se podařil fakt skvělý a zajímavý seriál s humorem co mám ráda a doufám že to v podobném duchu půjde dál. O překvapení i ta nemilá není v příběhu nouze a nikdy jsem se nestačila nudit a dost jsem se bavila. Takhle mají vypadat seriály.

Už dlouho mě žádný film tolik nechytl. Původně jsem si myslela že je to nesmysl, ale na to že moc nemusím válečné filmy tenhle mě uvrtal do sedačky a nemohla jsem se odtrhnout od televize než to skončilo. Ve filmu byla dokonale ukázána nesmyslnost a krutost války a šílenost jakou vojáci musí prožívat. Film je sice dlouhý, ale celou dobu nezačne nudit i když toho zas toho tak moc neříká- podává prostě surový pohled na to jaká válka a myslím že by ho měl vidět každý kdo si myslí že na válce je něco dobré- tenhle film ho přesvědčí o opaku. Je tak šílený a zároveň tak realistický a přímo z něho mrazí. Skvělý a působivý film.

Klasickou řádu seriálu jsem dokoukala celkem nedávno. A vlastně jsem ještě neviděla seriál, který by ve mně vyvolal tolik emocí, smíchu a smutku u ničeho jsem tolik nebrečela. Tvůrci věděli jak na to a i když měl seriál pár slabin byly vlastně fuk, byl o životě jaký je, s malou nadějí, že vše nakonec může být krásné, ale ne přeslazené, prostě takové jaký život je. A proto jsem byla zvědavá, jak se poprali s pokračováním, zda to není jen touha po penězích, snaha vyždímat z toho co nejvíc. A ne, nebylo to tak. Je pravda, že jsem se s prvním dílem trochu hůř sbližovala, bylo to prostě jiné, ale rozplývala jsem se nad tím, jak všichni po letech vypadají a postupně jsem se vracela zase zpět. A ano, bylo to ono, povedlo se jim navázat tam, kde přestali, a mě došlo, že jsem vlastně chtěla vědět, jak to bude dál, zda se Lorelai s Lukem vezmou, pro koho se Rory konečně rozhodne a jak to vlastně bude. Díly byly zvláště uchopené a některé části se až moc vlekly, prostě to bylo jiné než původní seriál, ale i tak to brzo chytlo tu šťávu Gilmorek, tak jak je máme rádi. Některé věci mi trochu vadily, třeba absence Sookie, pro kterou se vymyslelo hrozně hloupé odůvodnění, ale nakonec se to posledním dílem, kdy se konečně objevila, nějak ustálilo. A to i další věci. Poslední díl byl vlastně tím nejhezčím a mnoho z původního seriálu se vyřešilo a to mě zahřálo u srdce. Nakonec celá nová řada, dá-li se to tak nazvat, ve mně vyvolala tolik emocí a došlo mi, že autoři ví přesně co dělají a příběh mají i po letech dobře promyšlený. Možná to už nebylo tak skvělé jako tehdá, ale to je jedno, věci se mění a i životy a to vše bylo i součástí nové části tohoto seriálu. Jediné za co tvůrce nesnáším je konec, taková pecka na konci, to snad nemohou myslet vážně- vyvolává to další otázky a zamyšlení zda tvůrci ještě chtějí pokračovat nebo to nechají takto nehezky otevřené. Mnoho věcí se uzavřelo a vysvětlilo a pak tohle… Doufala jsem v hezčí zakončení, vše tomu nasvědčovalo a čekala jsem, že se konečně Rory rozhodne, kterého chce a teď tohle… Koho by napadlo, že vše změní poslední věta. Ale asi to svůj smysl má, Roryin rozlítaný život tomu nasvědčoval, ale o to víc mě štve, že to skončilo a budu doufat, že tvůrci nebudou zlí a ještě něco vytvoří. Život je sice nevyzpytatelný, ale seriály by neměly být takhle otevřené, ještě když pokračování nebylo původně v plánu. Ale i tak jsem s pokračování Gilmorek spokojená, byly takové, jaké měly být. Chvíli mě rozčilovaly (hlavně Rory), ale to bylo vlastně dobře, lidé se nechávají pořád správně a to je dělá lepší a uvěřitelnější. Nové díly sice měly slabší místa a asi se tvůrci museli poprat s tím, že ne všechny hvězdy chtěly mít v seriálu znovu podíl, ale uchopili to tak, že není moc co vytknout. Je to důstojné pokračování Gilmorek, které možná vyvolává rozpaky, ale je právě takové jaké má být- jako život. A to bylo na původních sériích krásné- byly o životě a jeho krásách bez příkras. Žádný seriál mě nedonutil tolik se zamyslet a mnoho věcí v něm mi připomnělo mě. Gilmorova děvčata jako celek jsou skvělá, a toto pokračování jim na ničem neubralo, možná nebylo dokonalé, ale stále bylo krásné a plné emocí. A doufám, že tvůrci nebudou zlí a ještě něco málo přitočí- protože do života Gilmorových se budu vždy ráda vracet…

Po zhlédnutí filmu jsem se však nedokázala ubránit smíšeným pocitům. Film byl skvělý, opět Star-Warsky jak mají být, ale něco mi tam chybělo. Celkově mi už od prvních minut filmu přišlo vše takové jiné, jakobych přišla domů po dlouhé době a hodně se tam změnilo. Furt je to domov, ale už jiný. A v tomto duchu probíhal celý tento díl. I tak jsem seděla zařezaná do sedadla a hltala jednu scénu za druhou, které měly v sobě tolik napětí a etiky a citů. Vše však podkreslovala jakási smutná atmosféra. Troufla bych si říct, že tenhle díl Star-wars je tím nejsmutnějších ze všech. Všechno totiž působilo zoufale a beznadějně. Rebelů zbyla jen hrstka, z hrdinného Luka se stala bábovka, která přestává věřit v smysl Jediů a síly jako takové. A film se táhl v tomto duchu až do konce. Někdo právě toto vytýká filmu a chápu to- ztratilo se totiž takové to nadšení známé v předchozích dílech, kdy rebelové byli ti hodní, co se snažili zachránit svět a být Jedi bylo něco úžasného a ovládání síly dar a ctnost. Teď jakoby to vše upadlo a z rebelů se stala zoufalá hrstka lidí, kteří se snaží o znovu nastolení dobra, ale moc jim to nejde. Ale to právě myslím byl ta trochu účel tohoto dílu- vyvolat v divákovi ten beznadějný pocit jaký teď panuje všude a to se povedlo. Já to nepovažuji za slabinu, ale je to jeden z důvodů proč jsem nevěděla, co si, po zhlédnutí, o filmu myslet. Pak se zde nabízí otázka hlavní hrdinky Rey, která se nikdy předtím nesetkala se sílou a náhle jí ovládá jak několik let cvičený Jedi- já si myslím, že je o tom, že má na to zkrátka talent- ale že jí to vše šlo nějak snadno, je pravda. Celkově mi přišlo, že na to, že film je prý nejdelší ze Star-warsek rozjel moc linií a příběhů a nestíhal je všechny rozvést, tak je trochu zrychlil. Někdy na můj v kus hrdinům šly věci až moc jako po másle, ale zas kdyby to tak nebylo, film by trval o dost déle. Celkově mi ale ani nepřišlo, že film trval dvě a půl hodiny, neuvěřitelně utekl a řekl toho přitom tolik, i když trochu zrychleně. Taky si říkám, že do posledního dílu toho rozjeli až moc a bojím se podobného problému zbytečného zrychlení nějakých zásadních scén. Ve filmu bylo tolik částí, které se daly lépe rozvést, ale nebyl pro ně prostor. Což je škoda. Třeba zrovna část Rey a Luka byla hodně slabá a to byla škoda. A film mi udělal v hlavě taky velký zmatek. Nedokážu si totiž vysvětlit ono "zhmotňování" postav skrz sílu někde jinde, kde mohou hýbat věcmi a sami jsou hmotní, přitom ale nejdou zabít a skutečně jsou někde jinde. Vzhledem k tomu, že si to nepamatuji nikde v přechozích dílech mě to dost mate- je to fakt zvrat a super schopnosti ale přijde mi to furt dost divné a trochu nelogické a prostě tak trochu vycucané z prstu, aby to fungovalo. Nevím, jestli je vhodné v nové trilogii vytvořit novou schopnost síly, ale fungovalo to, tak proč ne. I samotné vyvrcholení ságy ve mně vyvolalo spoustu otázek a chaosu, ale to byl možná i účel tvůrců. Jako dost povedenou považuji část propojení Kylo Rena a Rey- to bylo fakt dobře udělané a doufám, že se to více rozvine i v dalším díle protože vztah těchto dvou je opravdu zvláštní, ale logický. Jsou svými protiklady, které se k sobě ale dokonale hodí. A to by možná mohlo být konečné vyvrcholení celé ságy- ale necháme to na tvůrcích. Celkově bych tedy film zhodnotila jako povedený, ale dosti zmatečný. Myslím si, že si na sebe toho vzal moc a neměl prostor na rozuzlení, což v některých částech bylo na škodu. Žádná scéna však nebyla vyloženě špatná a všechny postavy byly podané skvěle a i ty nové nebyly nijak navíc. Oceňuji i povedené zvraty, z nichž část byla opravdu nečekaná a mile mě překvapila. Nové Star-warsky se dle mého povedly, ale něco jim chybělo. I tak jsem z kina odcházela nadšená, protože to opět byly Star-warsky jak mají být. A myslím, že zrovna tenhle díl je ten typ filmů, který je potřeba vidět víckrát aby ho člověk správně pochopil.

Jedná se sice o starší seriál, ale ke mně se dostal asi zhruba před dvěma roky. Donesla ho mamka od jedné kamarádky, že se na to má podívat. Začly jsme na to tedy koukat spolu a hned od prvních dílů nás to zaujalo. Za jeden večer jsme shlédly spoustu dílů. Pak ale nějak nebyl čas a na seriál se pozapomnělo. Nedávno jsem si ale řekla, že bych ho docela ráda dokoukala. A díly jsem zas sledovala jak na běžícím páse. Chtěla jsem vědět jak to skončí a zde je má recenze. Terapie je seriál o psychologovi, kterému se začíná rozpadat jeho osobní život, což zasahuje i do jeho práce. Seriál má 45 dílů a je pojat zvláštním způsobem. Každý díl je věnovaný jednomu dni v týdnu a každý den se věnuje jiné osobě. Mohlo by se to zdát chaotické a zdlouhavé a nevím jaké by to bylo sledovat týdně v televizi, ale při sledování podle svého gusta se mi tento způsob líbil. Každý měl svůj prostor a díly byly tak plné a nesmíchané. Našla jsem si své oblíbence, jejichž terapie mě nejvíce bavily, hlavně Linda, šestnáctiletá dívka, která mi asi přišla nejvíc blízká. Za to mě ale zprvu rozčilovala párová terapie Michala a Jany, protože mi přišlo že nikam nevedla. To ale byl účel a postupně se ukázalo, že to k něčemu vedlo a mělo smysl a začlo mě to nakonec zajímat. Seriál celkově byl postaven tak, že vše díl od dílu gradovalo a nic se nevyřešilo úplně podle přestav, ale vlastně tak nějak reálně. To na seriálu oceňuji nejvíc. Tu realičnost. Má skvěle napsané dialogy a vlastně i režisérská práce a herecké výkony jsou skvělé. Promlouvají slova, gesta, prostředí. Všecko. A nejvíc na tom právě oceňuji tu realičnost. Seriál si na nic nehraje, popisuje život a terapie jak jsou a jak působí na lidi. Nejedná se o nějakou pohádkovou vyprávěnku o tom jak se všichni vypovídali, přišli na problém a vše se obrátilo v dobré a tradá happy end. Tady se jednalo o syrovou pravdu, která mohla být rozpačitá, depresivní a smutná, ale přesně taková jaká je. A vlastně i s troškou naděje, jakou život i přese všechno má. Pro mě seriál nemá žádné chyby. Roden v titulní roli exceloval, mám ráda jeho role a tuhle zvládl bravurně a herecké výkony měly skvělé všichni herci. A to jak mě někteří rozčilovali vlastně bylo tím, jak skvěle to hráli, byli tak opravdoví. A objevilo se i několik překvapivých zvratů, které jsem nečekala stejně jako hrdinové. Seriál ve mě vyvolal tolik emocí, od smíchu, rozčilení až k touze k pláči. Konec je sice rozpačitý a zdá se beznadějný, ale zrovna tady to bylo přesně na místě. A možná se vše nakonec ještě vyřeší ve dvojce, který je též natočena a na níž jsem zvědavá. Teď je tu ale tento seriál na nějž píšu recenzi. A musím říct, že je opravdu skvělý. Pro někoho, kdo nemá k psychologii a terapii osobní vztah nebo zájem může být seriál nudný, nebo o ničem, prostě tlachání depresivních lidí, ale tak to není, pro mě to byl seriál plný mouder a hlubokých dialogů a já jsem z něj nadšená a v hlavě mi zůstane hodně dlouho. O to víc mě těší, že se jedná o českou tvorbu, protože jsem nad ni skoro zlomila hůl. Ale vím, že vše je jen o dobrém scénáři, protože herce tu máme dobré a tenhle seriál mělo v rukou mnoho skvělých lidí a proto se tak povedl. Jedná se prý o inspiraci americkým seriálem, ale to nemění nic na tom, že se to povedlo. A myslím, že si česká verze šla svou cestou a ta je skvelá. Jsem zvědavá na druhý díl a mohu jen doporučit. Ať už jako náhled na to jak psychoterapie funguje, nebo jako zajímavý vhled do života několika lidí

Nic jsem od toho nečekala, jen jsem se těšila na svého oblíbeného herce Willa Smitha a příjemný návrat do trhlého světa mužů v černém a byla jsem příjemně překvapena. Hned od začátku se příběh nijak dlouho nerozhoupával a hodil nás do akce, která chytla k obrazovce a nechtěla pustit. Will Smith opět svým výrazy exceloval a agent K náhled dostal nový rozměr a větší logiku. Příběh mě od začátku až do konce bavil. Děj nebyl nijak náročný, ale to ani ty dva předchozí, ale i tak jsem se královsky bavila. A neuvěřitelně mi přirostl k srdci Griffin, dokonalá postavička s dokonalou schopností. Film je prostě příjemná oddechovka u které se dobře pobavím a ráda se k ní ještě několikrát vrátím. Opravdu solidní pokračování. Sice se mohlo vyřešit víc věci, co byly ve filmu nadhozeny ale i tak jsem s filmem spokojena. A vše vysvětlující závěr na pláži mě neuvěřitelně dojal a přidal do příběhu další rozměr a smysl. Moc pěkný film. Pokud se chystá další pokračování, doufám, že bude v podobném duchu.

Studentský středomentážní film Pomsta pro mě byl velkým překvapením. Šla jsem na něj s tím, že by to mohlo být dobré, ale způsob jakým na mě film zapůsobil předčil má očekávání. Co se příběhu týče, není to nějaká velká sláva, ale na necelou hodinu filmu je to dost. Scénář vlastně nikde nedrhne, příběh je sice jednoduchý, ale dostačující. Věřím, že kdyby měl tvůrci více prostředků film by byl ještě více promyšlený a dojetý do detailů. I tak ale vše co bylo potřeba bylo řečeno a ukázáno. Ve zkratce, nijak rozevlátě a to možná i bylo dobře. Hlavní co musím na filmu vyzdvihnout jsou herecké výkony a to hlavně v roli hlavního představitele Vítka Martince. Role byla velmi uvěřitelná a tak silně zahraná. Sám konec filmu a způsob jakým byl vyveden mě velmi silně překvapil a zasáhl. Emoce byly ve filmu tak silné, že mě až dohnaly k slzám, tak pravdivě a silně to bylo zahráno. Bez nadsázky mohu říci, že tento krátký studentský film předčil svou kvalitou a hereckými výkony mnoho současných českých filmů. Věřím, že v budoucí české kinematografii máme velkou naději a český film by mohl opět nabrat nový dech. Těším se co takhle skupina mladých tvůrců předvede příště. Věřím že to bude jen a jen lepší. Tohle bylo totiž skvělé.

Opravdu příjemná podívaná, která neurazí a na první pokoukání příjemně překvapí. Vše 8-bitové je fajn a pokud se o tom udělá pohádka a má šmrnc, je to super. Příběh není nijak složitý, ale je moc fajn. Hrdinové hned přirostou k srdci a snad všechny si zamilujete. A Vanellope je pro mě osobně top, tu jsem měla ráda hned o začátku. Jednoduchý příběh v pěkném barevném kabátku, který je příjemný na pokoukání a neurazí. A pár gagů a scén se hned zaryje do paměti- třeba sraz anonymních záporáků nemá chybu :D. Fajn odpočinkovka na odpoledne, když se vám nechce moc přemýšlet, ale jen si užívat. Za mě 70%