Ances

Jediná komedie, u které se dokážu smát pořád. Tolik humoru mě vlastního jsem jinde neviděla, a právě to mě na Black Books náramně baví. Co díl, to perla – snad ne jen pro mě. Lidi podobné Bernardovi, Mannymu i Fran už znám, chybí jen takové knihkupectví za rohem a byla bych v sedmém nebi.

Nejgeniálnější reklama, jakou jsem kdy viděla. Jednak jsem se bavila při krásném a jednoduchém příběhu, a druhak jsem se bavila ještě víc při dalším zhlédnutí, kdy jsem si všimla flašek vodky v každém záběru (nekecám, opravdu v každém). Holt to splnilo účel – ne že bych propadla alkoholismu a začala pít Absolut vodku, ale vyprávím o ní všude, když popisuju tento „film“. Dokonce i teď v komentáři.

Při sledování tohoto postapokalyptického psycha mi trnula krev v žilách. A co hůř - nedokážu vysvětlit proč. Když nad tím přemýšlím zpětně (a to už pár let uběhlo, co jsem Salad Fingers viděla naposled), nenacházím nic opravdu hrůzostrašného, ať už se jedná o divné obyvatele ještě divnějšího světa, nebo o hudbu v pozadí, ze které běhá mráz po zádech… Tohle všechno by se dalo přežít, ale už nemám odvahu se na to někdy dívat znovu. Nečekala jsem, že mě zrovna taková blbina zanechá v neklidu na dalších X let. :D

Úspěšně jsem shlédla další lynchovinu! Musím říct, že mi dala vážně zabrat. Lynch je nejen mistrem obrazu. Je skutečně geniální, co se týče povznesení se nad realitu, a cestu za její hranice nám ukazuje velmi jemnými detaily – jen překonat slepotu a najít je. Cha, cítím se opravdu jak v jiné dimenzi. :)