Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (14)

plakát

Díra (2019) 

To se takhle vzala Kostka a přidaly se ji pořádně nechutné koule. Určitě se ozve spousta odpůrců kapitalismu, kteří budou tento snímek brát jako metaforu tohoto "zvráceného" systému. Jde ale spíše o pravou tvář lidí, která se nejvíce projeví v kritických situacích (což vidíme i dnes během virové krize). Díra si spolu s její španělskou produkcí nebere žádné servítky, a to se v období západní posranosti musí plně vychutnat. Nápad a provedení nemá chybu, jen škoda konce a někdy až přílišného biblického filozofování. Na nic nečekejte - nažhavte Netflix a nakrájejte si ke sledování trochu uheráčku pomocí Samuraje Plus.

plakát

V síti (2020) 

Protože jsem se nenarodil včera, jsem si zcela vědom faktu, že existují nějaké sexuální úchylky a internet je plný predátorů. Více, než sestřih desítky penisů, mě zaskočilo, kolik lidí je tímto překvapeno - včetně štábu. Film se vůbec nezajímá o hloubku této problematiky a servíruje Vám pouze jakousi "statistiku" a onanující burany, kteří po chvíli velice nudí, ale alespoň jsou čas od času dosti vtipní. Nepomáhají tomu ani pozvaní "experti"(právník, psycholožka, sexuoložka), kteří Vám akorát tak poví pár naučených vět z učebnice pro první ročník na vysoké škole. Dokument začíná být zajímavý až v posledních minutách, kdy dochází k osobním setkáním s predátory. Bohužel, tento segment až moc rychle uteče a tak se jedná pouze o slabý odvar pořadu To Catch A Predator s Chrisem Hansenem, kde aspoň vidíte, jak viníky na konci v poutech odváží do žaláře - navíc jsou některé díly zadarmo na YouTube. Je dobře, že se tato problematika řeší, ale jestli některému rodiči otevře oči až tento dokument, tak selhal v přípravě výchovy dítěte v 21. století. Těm bystřejším V Síti nenabídne nic nového ani šokujícího a u filmu se spíše zasmějete, což je ve finále u takového citlivého tématu docela zvláštní.

plakát

Miss Americana (2020) 

Hned ze začátku je nutno si vyjasnit, že dokument je pochopitelně Taylor šitý na míru. Nesnaží se ji nijak konfrontovat či ukázat z jiného úhlu. Oproti Gaga: Five Foot Two, se Taylor jeví vyrovnaněji a hlavně se tolik neustále nelituje. Hlavním tématem je její přechod z nevinné puberťačky, která se jen směje do kamery a zpívá, do dospělé ženy, která se chce vyjadřovat k politice, ale okolí ji od toho odrazuje. Nechybí ani zákulisí největších amerických hudebních cen, na které se vždy rád podívám. Ve finále si z Miss Americana moc neodnesete. Z Taylor stále nijak unesený nejsem, jedná se o obyčejnou holku, která umí dobře skládat písně tak, aby apelovaly na co největší počet mladistvých. PS: Kanye West je idiot.

plakát

Triangle (2009) 

Začátek filmu vás pohltí a už se těšíte na pořádnou mysteriózní jízdu, které hodně rychle dupne na brzdu stupidní scénář v podobě nekonečné časové smyčky. Franta s Březňákem v pravé ruce vůbec nechápe co se děje, a tak automaticky po shlédnutí považuje tento odpad za inteligentní dílo. Tohle už tady bylo hodněkrát.

plakát

Na špatné straně (2018) 

Zahlera žeru. Po zkouknutí Blok 99 jsem byl tak nadšen, že jsem si šel okamžitě koupit jeho knihu Špinavé Kšefty Na North Ganson Street, což byla ještě větší lahůdka a už se moc těším na připravované zfilmování. Netušil jsem, že to jde, ale jeho filmy vnesly do kinematografie nový druh brutality a nepříjemnosti, Dragged Across Concrete není výjimkou. Minimum hudby, surové záběry, skvělá posloupnost vyprávění, nekorektnost a hlavně výborně napsané dialogy, díky kterým se dokážete vžít do téměř každé postavy. Mou jedinou malinkou výtkou je konec, který bych zkrátil o dvě minuty, část s vilou už nebyla potřebná. Jinak dávám Zahlerovi opět pět hvězd, takových nekompromisních režisérů, kteří svými filmy ukazují zdvižený prostředníček světu, je málo.

plakát

Český žurnál - Bratři Okamurovi (2019) (epizoda) 

Pohled ne pouze na rozdělenou společnost, ale bohužel i rozpadající rodinné vztahy důsledkem momentální společenské frustrace. Tři braTŘI, tři rozdílné politicko-sociální názory, pohledy na svět a budoucnost. Jeden si z dětství odnesl pokoru od tatínka a zastává křesťanské hodnoty. Ten druhý si odnáší zase komplexy kvůli šikany a bojuje proti všem, kteří nejí vepřové maso a tudíž nejsou vlastenci. Tím posledním je hodný gay a skromný architekt. Dokument není nijak skvěle natočen, ale něco si z něj odnesete. Hlavně fakt, že pokud vám není lhostejná budoucnost naši země, musíte jít k volbám a ať se to může zdát sebeotravnější, věnovat hlavně několik hodin zkoumáním jednotlivých politických programů. Hodně lidem chybí informace, kritické myšlení a kvůli tomu hlasují pro stranu, která reálně zastává úplně jiné myšlenky.

plakát

Daniel Isn't Real (2019) 

Daniel Isn't Real je plný psychologických metafor a démonů v našich makovicích. Po jeho promítnutí si sednou puboši na pár zrzavých kousků do místní špinavé undergroundové knajpy, budou hluboce diskutovat o jeho mentální genialitě a na konci pronesou, že se jedná o novodobého Donnieho Darka. Nesoudím, byl jsem taky takový (možná stále trochu jsem). Mortimer sice pojal snímek trochu svěžím vánkem, ale všechnu tu práci sráží na kolena až přílišná snaha o uměleckost a nesympatické obsazení. Pokud chcete pořádný film o dvojníkovi, sáhněte radši po Enemy se skvělým Jakem Jílenholem.

plakát

Final Girl (2015) 

To se takhle sešel druhojakostní Patrick Bateman, zlevněný Norman Bates z Kauflandu, nagelovaná parodie na Alexe z Mechanického Pomeranče a ještě nějaký debílek z ústavu. Ti se rozhodnou, že budou po večerech zabíjet blondýny a u toho se chovat jako naprostí primitivové. Neříkám to často, ale tento film by si zasloužil remake v podání pořádného režiséra. Nápad to totiž není úplně zlý, ve správných rukou by to mohla klidně být budoucí kultovní úchylárna. Final Girl je tak pouze zoufalý biják, který si užije jedině dvanáctiletý vaper s tričkem kapely Slza.

plakát

Kde se země chvěje (2019) 

Novinka na Netflixu, která neurazí. Krása Japonska a Alicie Vikander (krásní jsou ve filmu vlastně všichni, jen je nechci vypisovat) Vás udrží v pozoru a nudit se nebudete. Až do poslední chvilky doufáte v nějaké to uspokojivé završení, ale bohužel se tak zcela nedostaví. To avšak zachraňuje Atticus, který se se svým bratrem opravdu vyřádil na soundtracku a dopřává divákům během napínavých scén instrumentální orgasmus. Za zmínku stojí i pěkná práce s kamerou, symbolické odrazy a stíny během dialogů. Earthquake Bird je tak jen dalším průměrným psychologickým Thrillerem z Netflixovic knihovničky, ale aspoň se na něj příjemně kouká a poslouchá.

plakát

Doktor Spánek od Stephena Kinga (2019) 

Čekal jsem, že si u Doktora Spánka zdřímnu, ale i přes mou mileniálskou neschopnost udržet dlouho pozornost, jsem ani na vteřinu neodtrhl oči od plátna. Flanagan hodně dlouho servíroval velice průměrné, někdy dokonce i podprůměrné horory. V poslední době však divákům dokazuje, že v něm něco nakonec je. The Haunting byl pro něj skvělý trénink. Atmosféra původního Shiningu překvapivě zůstala - dokonalé zvukové efekty, nepříjemné instrumentály a kulervoucí napětí. Po čtyřech dekádách se filmový fanoušci konečně dozvídají něco více o mytologii "osvícení". Čekali byste, že Vám to akorát zkazí zážitek z jedničky, ale naopak. Všechno skvěle sedí a rozhodně neurazí. Herecké obsazení je bezchybné, o dědkovi pojídajícího záhadnou energii z mrtvého dítěte, se Vám bude ještě dlouho zdát. Překvapení roku - podobně jako u loňského Děsivého dědictví

Reklama

Reklama