frantababaf

frantababaf

Ferenc Kulturista

okres Praha

6 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 15.6.2019  14:23

    Otravně stupidní zbytečný sequel, na kterém je nejhorší, jak moc je vidět, že se na něj vykašlali i samotní tvůrci. Feministické vsuvky nejsou ničím opodstatněné, jsou tam jen aby měl film nějaké povrchní sdělení. Je až s podivem, že do toho tak dobří herci šli, muselo jim být jasné, co to je za hovno už po přečtení tří stran scénáře. Chci zpátky svoje prachy. 20%

    • 28.5.2019  01:16

    Folman (potažmo Lem) předkládá neotřelou vizi budoucnosti ve formálně experimentálním scifíčku, které za cenu lehké zmatkovitosti dokáže překvapovat každou další scénou. Jak se blížila druhá polovina filmu, obával jsem se, že Folman bude chtít v první řadě vykreslovat a vymezovat nový svět a na svou hlavní postavu (výborná Robin Wright) se vykašle, ale naštěstí se tak nestalo a Futurologický Kongres díky tomu působí soustředěnějším a osobnějším dojmem. A nepřijde mi, že by režisér nějak vztekle obviňoval společnost (za což mu zde někteří odebírají body), koneckonců jednak "jen" adaptuje předlohu a druhak svou postavu nijak neomlouvá, naopak poukazuje na její vady (a dělá jí tak uvěřitelnější). 80%

    • 15.5.2019  00:21

    !!!Spoilers ahead, fools!!! Bravurně vystavěný horor, který perfektně balancuje na hraně psychologického a okultního hororu a umožňuje tak dvojí výklad. A opravdu to neříkám jen z úcty ke klasice. Nuancí upozorňujících na možný skrytý druhý plán je zde dost na to, aby nebyly jen náhodné. Podle mě Polanski komentuje postavení ženy v době před vlnou emancipace v 60. letech. Ženy, která je manipulována mužským světem v zásadních životních rozhodnutích. Muž zde rozhoduje o koupi nového bytu, o početí dítěte a ve finále i o budoucnosti dítěte. Mia Farrow je fenomenální jako ztracená loutka (kterou připomíná i vzezřením a pohyby) hledající jakýkoli stálý bod, který by jí dával smysl. I když jsou některé zvraty dost předvídatelné, díky propracovanému scénáři to divákovi nevadí, protože ví, že přestože má Rosemary k dispozici stejné informace, je jí zároveň neustále lháno do očí a neumí se v tom vyznat. Poslední scéna je pak pasující poslední tečkou, protože potvrzení jejích domněnek, které by pro ni mělo být důkazem, že není šílená, paradoxně zapříčiní její totální odevzdání se šílenství. Ďábelsky dobré (*mrk mrk*). 95%

    • 8.5.2019  22:56

    Výborná ilustrace toho, jak jednou nechci dopadnout. Reitman s Cody vybočují z řady indie romcomů tím, že se nesnaží o sympatické postavy sázející sarkastické hlášky i při sraní, ale ústřední Mavis vykreslují jako v mládí zamrzlou, apatickou avšak lítostihodnou mrchu. Paralela s hlavní hrdinkou jejích knížek je možná někdy až moc vhodná berlička a lenost sdělovat věci obrazem, ale na druhou stranu to, jak se konec podobá začátku, je kurňa mrazivé. Někteří lidé se prostě nezmění. 75%

    • 8.5.2019  12:32

    První polovina úsměvná komedie o muži ženoucím se stále za vyššími cíly, nikdy však nedosahujícím úplného štěstí a tím pádem potvrzujícím Schopenhauerovu filozofii. Druhá polovina už jen jízda spirálou dolů do depresí. Díky opakujícím se motivům Kachyňa obě dvě půlky zdárně propojuje a emocionální payoff je na konci díky důkladnému vykreslení hlavní postavy fakt velký. Pro mě osobně ve výsledku není Smrt krásných srnců tak hluboce bezradná jako Kachyňovo Ucho, ale i tak se jedná o film vskutku krásný. 85%

    • 8.5.2019  00:08
    Hairspray (2007)
    ****

    Do parodie stylizovaná muzikálová pohádka z šedesátek, která naštěstí zvládá být svou politickou "angažovaností" neotravná. Po Korinově Beach Bumovi další mnou ceněná tsunami dobré nálady. Ještě by to chtělo trochu zapamatovatelnější texty písniček. 75% P.S.: Walken je bůh

    • 7.5.2019  18:15
    Dead to Me (TV seriál) (2019)
    ****

    Celkem standartně natočená, inteligenci neurážející minisérie se zajímavou premisou, díky zvratům v každém díle vhodná na binge-watch. Od poloviny sice předvídatelná, ale sympaticky zahraná a udržující napětí. O moc víc se toho o Dead to me napsat nedá. 70%

    • 6.5.2019  00:14

    Pro své symbolické 1500. ohodnocení zde na čsfd jsem si nemohl vybrat pohodovější kousek. Beach Bum je pozvolná komedie se stylovým střihem a hudbou a viditelnou značnou porcí improvizace. Harmony Korine se toho možná moc sdělit nesnaží, ale to vůbec nevadí, protože nejdůležitější na tomhle filmu je, že zábava, kterou si všichni na place při natáčení užili, se s neskutečnou energií přenáší na diváky. Oslava bohémství s výborným McConaugheym v roli, která ztělesňuje spoustu vlastností, které by spousta z nás (ač někteří jen podvědomě) chtěla mít. Moondogův vztah s manželkou je navíc tak výborně napsán a zahrán, že boří představy o běžných vztazích daleko lépe než třeba takový Shortbus. 90%

    • 14.4.2019  22:23

    Zklamání. Protivná rutina. Některé Kingovy knihy by se holt adaptovat neměly. Osobně nechápu, jak to může King vyzdvihovat, jestli si takhle představoval svou knihu, tak je to smutné. 45%

    • 13.4.2019  21:50
    Hellboy (2019)
    ****

    Když jsem viděl první trailer na nového Hellboye, říkal jsem si, že by to mohla být slušná kravinka. Po druhém traileru a hlavně po prvních ohlasech diváků z testovacích projekcí, jsem raději svá očekávání snížil. První recenze a procentuální hodnocení zde na čsfd pak mou naději téměř úplně pohřbili. Stejně jsem byl ale zvědavý a jsem rád, že se ukázalo, že pravdu jsem měl už na začátku. Hellboy Neila Marshalla a Andrewa Cosbyho je skutečně slušná a dost zábavná kravinka. Jestli na něj někdo jde do kina a začne ho v hlavě porovnávat s Del Torovým zpracováním, zvolil úplně nesprávný přístup. Tenhle film se totiž nesnaží být ničím jiným než akční komedií a (stejně jako letošní Shazam) spoléhá spíš na radost z totální trapnosti a absurdity své předlohy. A nutno říct, že mu to (aspoň v mém případě) vyšlo náramně. David Harbour zde zpoza silikonového nánosu cedí tak geniálně nevtipné hlášky, že jsem se jejich debilitě musel smát i kdybych nechtěl. Různých CGI příšer je tu požehnaně a souboje s nimi jsou nabity kreativitou a podkresleny výborným soundtrackem (ten se povedl výrazně lépe než u Shazama). Střihač bohužel neměl svojí nejlepší formu, ale ve výsledku to úchylnosti filmu spíš slouží. Já jsem spokojený. 80% P.S.: Zajímalo by mě, kdo dělal české titulky, jsou úžasně vynalézavé (slova jako mamrd, šulin, či oslovení "ty hovne"... to se jen tak nevidí).

    • 9.4.2019  23:27

    Už asi nadosmrti budu tvrdit, že Tool je nejlepší kapela všech dob. S tím, kam se ubírají dnešní trendy není velká pravděpodobnost, že je někdo v nejbližších pár dekadách překoná. Soubor videoklipů Salival dokazuje, že jejich práce není jen k poslouchání. Texty zkoumající pudové chování (Keenanova slova nám soustavně připomínají, že láska nejsou jen pusinky a kytičky, ale i manipulace a strkání pěsti do zadku), hranice lidské mysli nebo i náboženství, jsou v klipech výborně doprovozeny surrealistickými výjevy, ze kterých vám rozum odletí mimo naší oběžnou dráhu. Znovu se objevující postava plešatého tlouštíka může symbolizovat boha, naše nejhlubší podvědomí či klidně oboje na jednou. Přestože členové kapely nastíní hlavní motiv určité písně, vždy nechávají prostor pro interpretaci a požitek z jejich tvorby je přes konzistentní styl vysoce subjektivní. Ač se dá hudba od Toolu dlouze rozebírat, převážně se jedná o spirituální záležitost. 100% P.S.: No jo, Okkaci, já tohle píšu v roce 2019 a pořád žádná nová deska, i když prej už se na vydání pracuje, tak snad...

    • 7.4.2019  21:13
    Shazam! (2019)
    ****

    Zvláštní mix trapných fórů pro děti a hororových prvků jako jsou postavy sedmi smrtelných hříchů (Sandberg si neodpustil ani malý easter egg s Anabelle). Soundtrack neskutečně nevhodně sentimentální, s nějakým pořádným power metalem by to mělo mnohem větší koule. Nahoru to tahá Zachary Levi, Strongův záporák s uchopitelnou motivací a dostatek sebereflexe pohlavářů z DC. Žádná revoluce, ale poměrně kvalitní zábava. 70%

    • 5.4.2019  22:53
    ZG80 (2016)
    *****

    Neskutečné tempo, skvělé hlášky a sympatické postavy v chorvatské komedii, která se pokouší trochu polidštit ty vylízance kolem fotbalu. Dlouho jsem se tak dobře a čistě nebavil. 90% P.S.: Jestli vám nepřijde vtipná tato výměna slov: "Potřebuju záchod. - Vždyť seš v parku, vychčij se na strom. - Ale já musím na velkou. - Však je to velkej park.", tenhle film není pro vás.

    • 30.3.2019  12:08

    Je smutné, že Spike Lee musel po 30 letech natočit film s úplně stejnou myšlenkou (Blackkklansman). Do the Right Thing je tedy bohužel filmem stále aktuálním a asi ještě nějakých těch pár dekád aktuálním bude. Je to nacpané parádními hláškami a hudbou a hlavně stylovými náklony kamery, které tomu dodávají osobitý feeling. Postavy jsou výborně zahrané a nezapomenutelné. Můj osobní favorit je Starosta. 90% (Febio 2019)

    • 30.3.2019  11:57

    První třetina protahovaná zívačka, druhá neskutečná jízda s výtečně hrající Piou Tjeltou a třetí zase zívačka. Tuva Novotny nakonec doplatila na zvolený koncept. Je to technicky i herecky obdivuhodné, ale vyzněním nakonec dost zjednodušující. 65% (Febio 2019)

    • 28.3.2019  00:08

    Můj názor na Schnabelovo zpracování je možná ovlivněn faktem, že jsem zatím žádný film o Van Goghovi neviděl. Po pomalém úvodu jsem se bál, že se nic nového o této ikoně nedozvím, ale postupem času se ukázalo, že opak je pravdou. Známý holandský malíř je zde totiž vykreslen tím nejempatičtějším možným způsobem, který jeho nafouklou persónu značně polidšťuje. Kdyby jeho dílo zapadlo v propadlišti dějin, mohlo by na něj být nahlíženo jen jako na zapomenutého blázna, ale jeho snaha o udržení své vlastní umělecké integrity i přes duševní nemoc je sama o sobě dost obdivuhodná. Schnabel nám Van Gogha ukazuje jako nešťastného člověka schopného sebereflexe, který je konfrontován jak s kritiky, tak s lidmi, kteří ho podporují. Tohle vše by bylo k ničemu nebýt nadlidského výkonu Willema Dafoa. Tvůrci zde v jedné scéně také chytře obešli záhadu obestírající Van Goghovu smrt a přestože tato scéna neukazuje vše, dokáže být neskutečně silná. 80% (Febio 2019)

    • 27.3.2019  00:04

    Tohle mi nevysvětlitelným způsobem učarovalo. Wenders se vyznává z lásky ke svému hlavnímu městu a pláče nad tím, jaké škody na něm napáchalo jeho roztříštění. Oslavuje všednost a neodsuzuje nikoho. Ve vyobrazení každodenního městského šumu připomíná Nebe nad Berlínem Cuarónovu Romu, jen je víc poetickou záležitostí. Krásná sentimentální báseň Petera Handkeho se line jako červená nit celým filmem a postupně se mění její vyznění. Celkově se v jádru jedná o "mood piece". Buď vás zvolená forma vtáhne nebo nechá úplně chladným. 90% (Febio 2019)

    • 26.3.2019  23:46

    Jackson to do nás sype hezky chronologicky a schovává si své eso v rukávu dobrou půlhodinu. Život v zákopech je zde vykreslen velmi sugestivně. Narozdíl od Three Identical Strangers si ale myslím, že tady měl novozélanďan sáhnout po delší stopáži. Mám pocit, že jakoukoli myšlenku zde načal, hned jí přebil jinou, jako když vám dítě s ADHD ukazuje svoje hračky. Samozřejmě nevím, jaké zdroje měl k dispozici, ale osobně bych si přál slyšet víc o psychologickém stavu vojáků po válce. Ale to už by, pravda, byl jiný film. Takhle za hezkých 85% (Febio 2019)

    • 26.3.2019  00:29
    Před mrazem (2018)
    ****

    Morální pád (úpadek by bylo slabé slovo) starého dánského farmáře v psychologickém dramatu bergmanovského ražení ukazuje, že i dříve existovali tzv. šmejdi, jen jim geronti neplatili penězi, nýbrž dcerou a polem. Vynikající Jesper Christensen vdechuje ústřední postavě hmatatelnou hloubku. Jeho duševní rozpolcení mu kouká z očí. Noer to celé navíc bravurně zakončil lidovým tancem, který má však daleko od veselého. Inu, každý svého štěstí hospodář. 85% (Febio 2019)

    • 26.3.2019  00:19

    Tolik informací nahustit do bezmála 100 minut muselo být těžké. Ale jsem rád, že se tvůrci nerozhodli například pro minisérii. Takhle vás to díky svižnému tempu víc strhne a přiznám se, že mi při třech různých zvratech regulérně naskočila husí kůže. Přestože je jasné, na čí stranu se autor přiklání, nechává divákovi prostor vytvořit si vlastní názor. Za mě provedené nejlépe jak to šlo. 90% (Febio 2019)

    • 26.3.2019  00:14
    High Life (2018)
    ***

    High life je pozvolně plynoucím tíživým dramatem o tom, jak se lidé řídí pudy, když jsou izolováni mimo zákon. Claire Denis se tu snaží trochu relativizovat náš pohled na zločince, ale já si nejsem jistý, že mi její přístup vyhovuje. Každopádně musím ocenit výborný minimalistický výkon Roberta Pattinsona, ten blyštící se upír je herecky čím dál zajímavější. 60% (Febio 2019)

    • 24.3.2019  22:15
    Divine Love (2019)
    ****

    Obžaloba nesoucitné byrokracie a konzervativního výkladu bible zahalená ve snové neonové atmosféře blízké budoucnosti. Snad na tom bude Brazílie lépe než v této Mascarově depresivní vizi. Na druhou stranu drive-thru zpovědnice je docela cool :D. 70% (Febio 2019)

    • 24.3.2019  22:06
    Ucho (1970)
    *****

    Život bez možnosti intimního rozhovoru ještě nikdy nechutnal tak hořce. Díky Procházkovu konzistentně výbornému scénáři a mistrovskému herectví Bohdalky a Brzobohatého je tento slavný trezorový film velmi působivý a bezútěšný i dnes. Jeden z mála vzácných případů, kdy postsynchrony přidávají k odosobnění vedlejších postav a anonymitě úhlavního nepřítele, čímž divákovi umožňují prožívat s hrdiny ten nepředstavitelný tlak co nejvíc. Po dobrém přestříhání by z toho mohl být parádní cthulhu film. 90% (Febio 2019)

    • 24.3.2019  21:50

    Odpudivější film jsem snad neviděl. Všichni tu jen jí, souloží, prdí, jí a přitom souloží nebo souloží a přitom prdí. To vše by se dalo snést, kdyby divák měl aspoň malou šanci proniknout k hlavní čtveřici. Bez určení jejich motivu se mi ale opravdu těžko na Velkou žranici napojovalo. 40% (Febio 2019)

    • 24.3.2019  10:57

    Hřejivý rodinný western o bratrské lásce. Líbí se mi, jak Audiard lehce experimentuje s prvky žánru, soundtrackem počínaje, neepickým finále konče. Obsazení bezchybné, Riz Ahmed překvapil. 80% (Febio 2019)

    • 24.3.2019  10:51

    Líbí se mi, že má Edgerton pochopení pro všechny postavy, dokonce ta jeho záporná je viditelně zranitelná. Zároveň se nepouští do obviňování náboženství a sám poukazuje na to, že způsobů, jak Písmo vykládat, je mnoho. Boy erased je sice sympatický svou neambiciózností, na druhou stranu se ale zbytečně sám limituje na pár myšlenek, které vám musí být jasné už po zhlédnutí traileru. Potěšili Flea a Dolan. 75% (Febio 2019)

    • 24.3.2019  03:50

    Svým způsobem dost zvrácený coming-of-age film. Drama Doufám, že příště umřeš zvládá upozorňovat na úskalí dnešních sociálních sítí, aniž by působilo jako nahněvaný dědek na fóru na seznamu. Chytře rozdělené na tři části, aktuální a kousavě vtipné. 70% (Febio 2019)

    • 23.3.2019  00:47

    Protřelý námět o muži, který jde za úspěchem přes mrtvoly, by se dal určitě zpracovat zajímavě, hlavně s ohledem na neokoukané prostředí filipínských ulic, do kterých nás tu vtahuje Greengrassovská ruční kamera. Bohužel se polovinu tohoto filmu vůbec nic neděje a když dojde na lámání chleba, nemůže být divákovi osud hlavní postavy víc u zadku. 40% (Febio 2019)

    • 23.3.2019  00:43
    Konec školy (2018)
    ***

    Konec školy, konec iluzí, konec světa. Na toto francouzské drama lze nahlížet jako na metaforu končícího dětství a strachu z loučení s přáteli nebo je možné ho brát doslovně jako ekologický apel v neobvyklém žánru. Rutinní zpracování ale zapříčinilo, že jsem se těšil na jiný konec, konec filmu. Píšu to nerad, ale opravdu jsem se nemohl ubránit nudě. Radši doporučím film Miss Violence, který začíná hodně podobnou scénou a který zvládá postupné odkrývání svých motivů podstatně lépe. 60% (Febio 2019)

    • 22.3.2019  00:29

    Werk Ohne Autor je sice filmem vizuálně podmanivým, ale také filmem, který si sám podkopává své vlastní myšlenky. Nevím, jak jinak chápat příběh umělce, který opustí NDR, aby se mohl věnovat svobodnému formalismu a poté stejně skončí u realismu. Na filmu je poznat, že si jeho tvůrci mysleli, že točí něco opravdu přelomového a epického, ale postava bývalého člena SS, který je nepřirozeně zlý v každé situaci (i Lord Voldemort má asi o sto vrstev víc), působí jako přežitek z poválečného poučovacího období. Ano, nacisté jsou překvapivě zlí, komunisti jakbysmet a liberálně smýšlející mladíci nemají absolutně žádné charakterové vady. Jak by byl svět ideální, kdyby to takhle fungovalo. Chválit tedy můžu aspoň výbornou kameru a Richterovu hudbu, díky nimž jsou sekvence, kdy hlavní hrdina maluje opravdu lahůdkové a díky nimž se dá toto tříhodinové sladkobolné drama dokoukat do konce. 60% (Febio 2019)

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace