Angelopul

Ačkoliv je Boy velmi příjemným oddychovým snímkem, který s ůžasnou lehkostí líčí peripetie dětství maorského chlapce žíjícího na venkové, v druhém plánu nabízí hloubku, ohromnou lidskost a přirozenost především v momentech, kdy popisuje mezilidské vztahy. Po naturalistických ONCE WERE WARRIORS bylo příjemné podívat se na život a problémy těchto krásných lidí skrz jiné brýle. Jinak film velmi pěkně popsal Sobis.

Jelikož mám Bondyho rád, přátelé mi říkali ať raději na tento film nechodím, že se mi nebude líbit. No nakonec to nebylo až tak strašné. Jasně, film dost klišoidně popisuje určitou epochu naši historie, tomu se asi v našich luhách a hájích nevyhneme a ano, v poslední třetině se z filmu stává již mnohokrát viděné nemastne neslané drámo, které bychom mohli umístit do jakýchkoliv kulis. Na druhou stranu film je visuálně velmi pěkně zpracovaný a vyzdvihnout se dá i fakt, že se vůbec někdo pokusil život a dílo Egona Bondyho alespoň trochu popularizovat. Těžko ale říct, zdali by se samotnému Egonu film líbil. Tomu je to ale jedno, protože s něžnou opatrností prdí do hlíny.

Díra je archetypálním filmem o útěku z vězení. Úmorná dřina, šikovnost, profesionalita, trpělivost, přátelství hlavních postav, jejich charaktery, poměry ve věznici, vše je velmi věrně zachyceno s ůžasnou atmosférou a bez patosu!

Jsou filmy, které musí uzrát. Myslím, že městečko mezi ně patří. V době jeho vzniku mi totiž přišlo až příliž exaltované. Nyní, s odstupem několika let se mi na tu sice ne přezpříliš intelektuální ani ne příliš vtipnou, ale místy docela trefnou kritiku společnosti od Krause koukalo o řád lépe.

Bohužel, frantíkům v poslední době už nějak pif paf filmy nejdou. Přikladem může být 22 kulek, zcela podprůměrná gangsterka, podivně slepená z provařených klišé žánru. Nemluvě o plochém ztvárnění postav, chybějící logice, plytkosti děje a čpícím patosu.

Auto moto Brno.

Mezi hlavní přednosti tohoto filmu patří téměř surrealisticky zachycená atmosféra a perfektní herecké obsazení. Bohužel, pro mě byl problémem samotný příběh, který byl poněkud neuvěřitelný a až příliš patetický. Rozporuplné je i historické sdělení tohoto filmu, které mi přišlo poněkud plytké, ačkoliv pořád o trochu kvalitnější nežli v případě obdobných filmů od našich tvůrců.

Tvůrci tohoto filmu berou téma co zrovna frčí a staví na něm naprosto neuveřitelné sci-fi. Postavy se chovají nelogicky a nechápeme motivace jejich jednání, ale hlavně jsou uplně ploché a nerealné. Příběh je pitomý, přitažený za vlasy, scénář působí jako by ho napsal za domácí ůkol nějaký středoškolák. Naprosto neuvěřitelný sled událostí vyvrcholí trapnými a klišoidními proklamacemi. A celé se to snaží tvárit jako hlubokomyslné drama.

Fatih Akin opět natočil film o bratrech, přistěhovalcích, opět v tom hraje Bleibtreu, Unel a opět je to dobré. Sice to není taková brilantní filmařina jako u Solina, film nenabízí hloubku předešlých Akinových dramat, ale jedná se o lehkou a milou komedii s Akinovým specifickým smyslem pro humor, která velmi příjemně potěšila.

Na můj vkus až příliš zdlouhavý detektivně - konspirační film s vynikajícím Lino Venturou v hlavní roli. Děj se odehrává na pozadí tehdejší komplikované politické situace v Itálii provázené nepokojmi v ulicích. Pomalé tempo a perfektní kamera dáva vyniknout dobové a odlidštěné atmosféře filmu, nicméně dokoukat film do konce přeci jen vyžaduje určitou výdrž.