dedliipf

Polský Scott Pilgrim s oidipovským komplexem. Ono to tedy není podle komiksu, ale ta komiksová citoslovce by skvěle pasovala. I přes to, jak úchylné a absurdní to bylo, jsem dokázala vydržet až do konce. Myslím, že to bylo hlavně střihem a obrazem, který skvěle seděl k fantazijní složce příběhu. Realita se tu bez vysvětlivek misí s pubertálními představami chlapce, který úplně neví, co se mu děje, a do všeho kecá vnitřní hlas (imaginární kamarád), vystupují podivné postavy okolního světa a vše doplňuje skvělá práce s hudbou a zvukem.

Vlhký sen Neda Flanderse: drama, vymyšlená historie, červi, týrání lidí, arafatky, oheň, šílený pastor, mrtvý hipík, příchuť televangelismu a šťastný konec. Co víc si od propagandistického křesťanského „dokumentu“ přát?

Tenhle film bude za pár let hodně starý. Jak by mohla být úspěšná tancující rajčata a proč by muž letěl do jiné země za holkou, co jen něco okomentovala, když hezčích je dnes plný Tinder? Tedy nevím, jak na tom bude další generace, ale jako výpověď těch, co dospěli na internetu okolo roku 2010, snímek docela sedí (včetně těch jazykových bariér). // K tomu neokoukané tváře, uvěřitelné postavy, dialogy i herecké výkony. Dobré odkazy na teorii a příjemné animace. Film na léto ideál!

Dobrý snímek do hudební výchovy a seznámení se žánrem, skvělý výběr ukázek hudby, ale jde málo do hloubky. Spíš jen láká k hluku, než aby obohatil ty, co už vystupující znají. Ale teda zásadní zjištění — 80 % z nich by mohlo na tý sebechvále slušně ubrat..

Hudba je výborná, ale jinak raději Shadowrun Returns. Hackování je tam dost podobné, ale přitom tam není přehnaný hlas Keanu Reevese. A přitom to je zajímavý námět. Tak příště knihu.

Spoiler: zvrat byl v tom, že o té mrtvé se nedozvíte skoro nic... Asi bylo cílem ji za 100 minut opakovaně pohřbívat i metaforicky. Ono to neurazí, naopak občas rozesměje takovou tou introvertní upřímností nebo absurditou dialogů, když se baví dva lidé s odlišnými osobnostmi. Ale různé časové linie a množství subplotů, co se nerozvíjí, působí, jako kdyby tam byly jen proto, že to měl autor v šuplíku a chtěl je někde použít... Vše plyne pomalu a dlouho nevíme proč a nakonec nějaká pointa, na kterou do pár dnů zapomenete, takže celý ten čas vniveč.

Absurdní barevný bizárek, láska na první pohled, i když jsem pilot musela vidět dvakrát, bo jsem jeho rychlost nestíhala. Oblíbené postavy všichni 4 z té party. Tak teď ještě kouknout podruhé na celou sérii.

Cinefil spíš nejsem a samotného Godarda jsem zatím neviděla. Přesto se mi film líbil a chápala jsem ho primárně jako dílo o filmařině a jedné její části obecně; Godarda jako ztělesnění, nebo vůdce, nebo autora, to bylo vcelku jedno. Prostupující ironie a kritika mě nevedla k odsouzení Godarda, tak jsem to vůbec nepochopila. Myslím, že u marxistů je buď můžete být kritičtí, nebo oslavní... protože, jak sám "hrdina" zmíní, všechno je politické. Hazanavicius svou kritiku proložil humorem tak, že na mě nepůsobila vůbec zlomyslně. Snad si s postavami hrál stejně, jako si ony chtěly hrát s autoritami. // Hodně kladně hodnotím i vypravěčský způsob, kdy přes sebe jakoby, zdálo se mi, mluvili dva různí vypravěči; každý jinak, aniž by se překřikovali, nebo vedli naopak dialog. Tak nějak každý souběžně říkal to své... To bylo největší kouzlo. Epilog naopak vše předešlé uzemnil, bohužel.

Lepší inspirace než všechny letošní konference marketingu. "Altruismus je nejlepší forma sobectví." Sociopati ještě nikdy nebyli tak estetičtí. S angličtinou by dialogy působily kýčovitě, italsky jsou ale patetické i velkorysé; je v nich zrno pravdy. Ovce mi pořád chybí, první půl hodina byla rozpačitá, prostředek fascinující (hudba, barvy, vztahy), posledních 40 minut divák začne toužit po životě stejně jako hlavní postava - toužit ať už to skončí a vyběhne ven.

Je těžké hodnotit film, z něhož je část vystříhaná a kus zbytku bez zvuku (ale vlastně se divím, že zbytek aspoň v tom trezoru přežil). Moc se mi líbil nápad ukazovat společnost přes měnící se důvody k sebevraždám. Sebevražda tu zůstává jako prvek, který přetrvá v každém režimu. Důvody by jinde působily jako humorná, i když absurdní anekdota, tu fungují jako mrazivé dopady politiky. Hlavní hrdinka je sympatická a úvahy nad svobodou žen a mužů stále aktuální. Jestli se někde objeví originální délka, musím to vidět.