Zik2

Moralizující kýč o tom, že co Bůh činí, dobře činí. Vypravěč sice dojde k názoru, že Simon byl skutečně boží nástroj, protože nikdo jiný než lilipután by se neprotáhl malým oknem školního autobusu, který spadl do jezera, a nezachránil tak jiné dítě, ale zásadní otázka je, proč všemocný Bůh dopustil, aby autobus plný dětí spadl do jezera. Stejně tak se zdá od Boha poněkud neslušné, že nechal zabít půvabnou vypravěčovu matku baseballovým míčem. Jak vidíte, děj filmu je veden strašlivě násilně a nepravděpodobně. A ještě ke všemu se pro odlehčení snaží chvílemi být komedií. Scéna s katastrofou na dětské hře o narození Ježíše je sice povedené, ale do kontextu se nehodí. Dvě hvězdičky za celkový umělecký dojem.

Evropský žurnál jede „na vlnách eurofanatické ideologie“? Některé žvásty v komentářích jsou opravdu impozantní...

Chápu, že u akčního filmu se mám uvolnit a bavit se. Ale pokud do mě postavy hustí neuvěřitelné pseudovědecké bláboly o snění, které vyvolávají spíš dojem parodie na akční filmy („různé úrovně snění“, fyzické prožívání bolesti z vysněného úrazu, nemožnost se probudit uprostřed děje snu...), tak se bavit nedokážu. Jednu hvězdičku za velkolepou výpravu.

Kdybych nebyl ležel dva dny v nemocnici, patrně bych si ani nevšiml, že Prima Love vysílá tuhle reality show, nebo že Prima Love vůbec něco vysílá. Na sobotní brzké ráno ovšem dost dobrá, jakkoliv dost bezduchá zábava. Soutěžící jsou sice tak šablonovití, že hádám, že to jsou herci, ale i tak sranda.

V Moorově dokumentu Bowling for Columbine se dozvíte, že Parker a Stone pocházejí z coloradského Denveru. Na jiném předmětí tohoto města, než žili tito dva, došlo k masakru na střední škole v Columbine. Moore (v jehož dokumentu sami tvůrci South Parku mluví) to vysvětluje tak: Parker a Stone se stejně jako Harris a Klebold museli vyrovnávat s dusivou atmosférou amerického zapadákova (s omezeností, slepým vlastenčením, náboženským bigotismem...), avšak zatímco Harris a Klebold postříleli třináct nevinných středoškoláků, Parker a Stone vytvořili celosvětově známý, kultovní seriál. Ten Moorův výklad se nám nemusí líbit, už proto, že omlouvá masové vrahy, ale něco na něm je. South Park je čistá kontrakultura, monumentální zesměšnění americké společnosti, nejen ovšem vnitrozemských konzervativců, ale zhusta i liberálů z New Yorku či Los Angeles. Kritiky Ameriky, kteří mají vážnou tvář, už dnes málokdo poslouchá, už jsou ohraní, často jenom opakují převzaté myšlenky; se South Parkem se Americe směje celý svět. Mimochodem tím nepopírám, že USA jsou ze všech velmocí nejsnesitelnější - Rusové a Číňané si totiž patetický majestát svých říši rozvracet nedají.

První polovina byla tak nudná, že jsem vypnul televizi a šel zase na ČSFD. Když jsem si přečetl, jak bude film pokračovat, díval jsem se přeci jenom dál - a dobře jsem udělal. Nejdrsnější film, který jsem v životě viděl. Kdyby na něj chodili středoškoláci, nechtělo by 60 % Čechů obnovení trestu smrti.

Dost přeplácaný film o chlapíkovi, co se vyrovnává se smrtelnou nehodou, kterou způsobil, tak, rozdává svoje orgány, až dá nakonec srdce hezké míšence, s kterou to předtím táhnul....chmpffff. Viděl jsem už mnohem lepší a realističtější snímky o tom, jak lidé, kteří jsou nějakým způsobem blízko smrti, hledají smysl života. Třeba Než si pro nás přijde nebo Zelenou míli.

Podle vlažných komentářů jsem čekal průměrný artový film, ale ve skutečnosti to zatím byl nejlepší snímek, který jsem letos viděl. Donutí nás doopravdy přemýšlet o otázkách, které nás občas napadnou: jak se postavit bezpráví? Má cenu nastavit druhou tvář? A má cenu se mstít? A kde jsou hranice msty? Může a má být msta tvrdší než její důvod? Máme spoléhat na stát a další autority, abychom vytvářeli kultivovanou společnost, panství práva? A co když je bezpráví pod rozlišovací mocí autority (facka, vypuštěná pneumatika), ale bere nám důstojnost? A co když žádná autorita není? Zaslouží si vrah milosrdenství? Je špatné zabít zabijáka? A co když není, kdo by ho odsoudil a poslal do vězení?

Dost dobrý film o jednom sudetském městě. Mladý kluk nosí kytky striptérce, koupí si ji od pasáka, čímž ji hodlá vysvobodit, nastěhuje si ji do bytu, ona ho přeci jen začne mít ráda, čekáte happyend... . Pár Vietnamců to už nemůže v Česku vydržet, on ještě nakoupí petardy, aby si vydělali na letenku, plánují si život ve Vietnamu, čekáte happyend... . Chlapík hraje na automatech, vyhodí ho z práce, čtyři dny není doma, pak přijde na štědrý večer, čekáte happyend... . Ale v Sudetech se happyendy moc často nekonají.

Verbalův komentář je tentokrát zklamání: Der ewige Jude po arabsku? Takže je to o Íránu? Ale no tak! A zrovna jako film, který by nadchnul Ahmadínedžáda, se mi to nezdálo. Pohled do dosti primitivní íránské justice, do chudoby části obyvatelstva země, která má přitom obrovské zisky z ropy, ukázka tmářství, kde se žena bojí křivě přísahat na Korán, protože se bojí, že by se jí něco fyzicky stalo... . Pro islámského fanatika Ahmadínedžádova ražení by vůbec byl nemravný film o tom, že žena umývá pomočeného muže s Alzheimmerovou chorobou. Vlastní dojmy vypisovat nebudu, film byl výborný.