Akireu

Nisekoi je sice komedie, která není skoro vůbec vtipná (manga vtipná je, problém bude v adaptaci), ale dá se na to koukat, často to dokonce dokáže i zaujmout, zvláště pak, když se věnuje přeci jen o něco hlubším tématům. Když už jsou tu ty týmy, tak já jsem rozhodně #TeamMarika protože to děvče z těch čtyř hlavních jako jediná za něco stojí, ač právě proto je jasné, že šance má nejmenší až žádné. A protože je taky jasné, že další série už nebude, jdu si přečíst mangu, kde chovám naději, že by to mohla být alespoň plichta a Raku by je jako správný japonec a tradiční jakuzák získal všechny čtyři. Bohužel po válce mesianističtí Američané Japoncům oktrojovali ústavu jejíž součástí je i monogamie a já pochybuji, že autor měl tolik odvahy, aby se v romantické komedii této vnucené, přesto však již zakořeněné, novotě vzepřel. Což mě vede k parafrázi výroku jednoho teroristického veterána ze Zohana, protože jinak by všechna anime mohla končit dobře, bez smutných odmítnutých děvčat. Pro anime tedy vskutku, Amerika je Satan!

Zatímco první série byla o intrikování, které tak nějak vždycky nevyjde a byla kvalitou dost nevyrovnaná. Druhá série překvapila tím, že se místo toho stala jakousi oslavou nevinnosti, což není vůbec špatně, možná dokonce i naopak, ta nevinnost se nebývale povedla. K tomu skvělá hudba, vypravěč a předkládané různé pohledy, kde ani jeden není označen za ten správný či špatný (zvláště v dnešní době velice osvěžující), musím říci, že druhá série mne opravdu neobyčejně zaujala a už se těším na třetí.

Spoiler - Huh, tak to je asi poprvé co vidím, že přenesený MC chce učinit "double tap" (snad proto, že je to děvče, ty se obvykle chovají sympaticky rozumně) a zarazí ji naivní místní. Obyčejně to bývá obráceně, že místní se chovají racionálně a dětsky naivní přenesený mamla anime devastuje svou nesnesitelnou přiblblostí. Jsem tak překvapen, že ani nejsem zhnusen a dokonce pociťuji i mírné uznání za tuto odlišnost od ubíjejících standardů.