Do morku kostí

Vynikající Mark Rylance a první (zhruba) necelá půlka Bones and All to tahaj na nevšední zážitek. Zbytek to pak stáhne dolů až k odzívané nudě. Škoda i postavy právě Rylanceho, kdy je v závěru scénářem dost degradována na post naprostýho idiota, až to zamrzí. Až moc prázdné, bez potřebné poetiky indie filmů, i bez osobitosti všeobecně, což je u Guadagniho asi překvapením. A především bez chemie, kterou druhá půlka tak moc potřebovala. (22.12.2022)

"Samota hryže-li do srdce, Sally se přitulí... divoce!"  Ó různosti různorodá, samoto zubatá uprostřed všech stejných, prozraď. Která láska prochází žaludkem, ta konzumně přízemní nebo ta nebesky romantická, maso i s kostmi chroupající? A kolik odlišných, samojediných, na cestě života prašné dívka hladová ještě potká? Dva vzkazy pro zatoulanou, otcem i matkou odvrženou Maren na její zubaté road movie: Varuj se zmrdů u táboráku, byť tvého druhu. A užívej si, děvče, lásku i hlad, divoce a bez zábran, vždyť být jiný, odlišný od přežitého normálu je dnes cool. Čím víc, tím líp. Jen pomni, dívko již dospělá a svobodná, že tvá svoboda končí tam, kde začíná můj brzlík! :-)) Vzkaz druhý, návodný: "Líp než lykan, líbá bi-kan." Hubeňoučký beatnik se štěněcím pohledem a nechutnými choutkami, zřejmě jediný svého druhu, BIsexuální KANibal Timothée Chalamet. Cha! Zrovna včera mi manželka říkala: "Miláčku, samou láskou bych tě snědla!" A kolikrát to křupne? Čtyřikrát... (31.01.2023)

Divné, ale poutavé romantické drama o nalezení svého já v kanibalském dospívání. Velmi vážně natočené, nádherná kamera, zajímavý příběh s osudovými zvraty. Musím ocenit hlavně ultra realistické pojetí všech scén. Pár romantických záběrů a hned léčba šokem v krvavé realitě. Umělecké, krvavé, romantické, uvěřitelné. Je to zvláštní kombinace. (27.02.2023)

Alegorie o světě, kde být jiný, je přetrvávající problém. Mrazivé drama dívky, co se vydává na cestu, aby zjistila, kým ve skutečnosti je. A když říká - buďme jako lidé -, je jasné, že vypořádat se sama se sebou nebude pro ni vůbec jednoduché. Nejde o prvoplánový horor, což může žánrového fanouška zaskočit. Jsou tu krev i kanibalismus, avšak jde pouze o prostředky, proto šokující gore nečekejte. Vlastně ve finále by se celý příběh klidně obešel bez kapky krve, ale takhle je to nakonec v pořádku. Ústřední dvojice je výborná a Russellová byla po zásluze za výkon odměněna. A už dlouho jsem neviděl takového slizouna, jakého zde předvedl Mark Rylance. Tísnivá je scéna u ohně, intenzivní v kukuřici i na konci. Jen tak mimovolně se mi vybavovaly filmy Dravci (1999), Miluji tě k sežrání (2001), Grave (2016), Na prahu temnot (1987) a řada těch vlkodlačích a upířích hororů, kde je člověk osudově proklet. Maren a Lee jsou praví romantičtí hrdinové - psanci, jejichž vyhlídky na budoucnost jsou více než chmurné. Joy Division, New Oder, Kiss, Duran Duran, A-HA, Men At Work. (06.01.2023)

Od útleho detstva je Maren iná. Nie len svojím charakterom, ale aj tým, že sa živí ludským mäsom. To je aj dôvodom, prečo postupne príde o oboch rodičov a zostáva sama. Keďže nemá miesto, ktoré by mohla nazývať domovom, vydáva sa na cestu po Amerika. Ešte netuší, aké nástrahy na ňu čakajú. - Ovela hororovejšie než som čakal, ale pre žánrového fanúšika aj tak málo uspokojivé. Ako romanca to vďaka sympatickým postavám a podmanivým hereckým výkonom funguje správne a to dobrodružstvo, ktoré postavy zažívajú, človeka celkom vtiahne. Pomáha tomu vynikajúca hudba, nádherné prostredie amerického vidlákova a aj dávkovanie násilia opatrným spôsobom mi sedelo. Velmi príjemný film o objavovaní samého seba, ktorým si u mňa režisér po nepodarku menom Suspiria napravil meno. A aj keď to nie je čistokrvný horor, zhliadnutie určite nelutujem. (13.12.2022)