Pokrevní bratři

Americké gangsterky křížené s Ritchieovskou zběsilostí, vzýváním boha jediného a těžkým fetišem na zbraně. Takhle by Vincent a Jules z Pulp Fiction zabíjeli zamlada kdy ještě věřili v JHVH a jeho ideály, a pokud by vyrůstali v praštěné současnosti a ne v retro osmdesátkách. Protože víc cool způsobem už by tahle militantní klika katolických kněží proti porušování desatera bojovat vážně nemohla. 8/10 (11.11.2009)

Hrozná maximální pecka! Opravdu jsem nepředpokládal, že někdy znovu zažiji onu euforii (zvláště po desítkách viděných akčních filmů napříč zeměkoulí), ten pocit a 100%ní uvědomění si, že jsem právě viděl jednu z nejlepších akčňáren! Naposledy se mi tohle stalo u výnikajícího masterpiece Johna Woo Tváří v tvář, a teď, po téměř deseti letech znovu! Prostě: zpomalovačky, cool hrdinové, ještě více cool pohledy, totálně nabušená efektní kamera při samotném fireshootingu, "fuck" za každým druhým slovem, tuna černého humoru... to všechno dělá z tohoto snímku něco jedinečného, a vlastně bysme měli být rádi, že ne všechny akční výplachy jsou natáčeny s podobnou zručností a stylem. Pocit slasti by pak byl po podobném nezvyklém zážitku, jakým Boondock Saints byli, o něco menší, všednější... Jediná malinkatá výtka směřuje na adresu absence polonahých dívek, i když ony by mezi smrtící duo irských bratrů vlastně moc nezapadly. Vše navíc vynahrazuje nejlepší "teplá" role v historii v podání skvělého Willema Dafoe. Poslední slova? Fanouškům žánru DOPORUČUJI a těším se na dvojku (zase po deseti letech!). (01.06.2009)

Veľmi slušný rozjazd (kombinácia Ritchieho & Tarantinovskej poetiky) sa postupne režisérovi dejovo rozpadá a dopredia naneštastie každou minútou vystupuje čoraz väčšia nútená vykonštruovanosť samoľubého formálneho experimentovania brutálneho videoklipového razenia, čím s blížiacim sa záverom prerastá počiatočná sviežosť a hravosť v opakujucú sa nudu. Záverečné moralizovanie s evidentnou snahou o hlbší významový presah to celé ešte len zhoršuje, čo je škoda, pretože film obsahuje viacero zapamätania hodných scén (jednoznačne vedie tá s mačkou) a skvelý výkon W. Dafoea. (04.10.2004)

Dva samozvaní andělé spravedlnosti drceni mlýnkem nevýrazné dialogové ‚post-tarantinovštiny‘, které nepomůže ani snaha o rázný vypravěčský styl. Duffy celou situaci nahozuje velice ledabyle, bez důrazu na absurdno celé zápletky (jedna kočka to nespasí) a komiksovou nadsázku, ze které to čerpá. Hlavní dvojka přesná, Dafoeův detektiv jakbysmet, ale všichni se potácí v situaci, která začíná i končí u úvodního kázání v kostele. (23.02.2010)

Niečo na štýl Pulp Fiction (nie až tak drsné) alebo Lock Stock and Two Smoking Barels (spleť situácií) alebo Killing Zoe (scénka s mačkou). Skvelé to filmíky, ktoré dokážu zaujať absurdnými scénkami a tak treskúcimi dialógmi že fanúšik takýchto filmov jednoducho musí byť spokojný. Možno ani nevadí, že o postavách a ich pohnútkach sa toľko nedozvieme, sú jednoducho načrtnuté a hotovo. Ako čerešnička na torte musí potešiť skvelí Wilem Dafoe. No mňa rozhodne zaujal fakujúci „Funny man“. Zvláštne, že to je jeho jediný film. (31.07.2006)