Svěrací kazajka

Bylo mi 27 let, když jsem poprvé zemřel. Dneska v noci umřu. Je to můj osud. Velmi zajímavý filmový počin. Toto téma mám rád. Zvlášť, když na vás z každého milimetru psychiatrické léčebny dýchá depresivní nálada. Tomu odpovídá i hudba a především hlavní hrdina. Vzpomínky. Desiluze? Vše bylo dobře rozehráno, nastartováno. Ale v závěru tomu došel dech. A to je velká škoda. (18.05.2006)

Snímek, od kterého jsem nečekla žádné zázraky a o to víc jsem byl překvapen. Slušný thriller s poměrně originálně zpracovaným tématem. Výkony Keiry Knightley a Adriena Brodyho byli výborné, především Adrien se mi velmi líbil. Johna Mayburyho moc neznám, ale myslím, že tohle je asi jeho dosavadní vrchol. (29.11.2007)

Svěrací kazajka má zajímavý nápad, láká na jména dobrých herců a tak trochu slibuje zážitek z té "vyšší filmové ligy". Já jí dávám tři lehounce nadprůměrné databázové hvězdy, a to hlavně za herecké výkony. Brody se pro podobné role snad narodil, Keira Knightley i Kris Kristofferson jsou také velmi přesvědčiví, ovšem všechny (z mého pohledu) zastínil Daniel Craig. Na relativně malém prostoru předvedl to, čemu se říká dokonalá proměna, je (nejen díky černým vlasům) takřka k nepoznání a roli si viditelně užívá. Co se týče příběhu, tady už mě Kazajka zklamala. Chyběly v něm jakékoliv zvraty, které by ho udělaly zajímavějším, až na pár scén nebyl takřka ani dramatický a ničím nepřekvapoval. Škoda, škoda, vypadalo to slibněji. Takhle se vlastně v polovině filmu od hlavního hrdiny dozvíte, jak to celé dopadne... A pak už jen čekáte, abyste se dozvěděli, že měl pravdu. (27.10.2010)

Tenhle film je něco na způsob dvanácti opic, scie kvalit filmu s B. Willisem to nedosahuje, ale mě se to velice líbilo. Adrien Brody se překonává a předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů, snad jen v pianistovi byl lepší a Keira Knightley sice nemá tolik prostoru, ale taky neni špatná. Příběh je bez větších chyb a nudné scény jsou skoro vymíceny a pointa celého filmu je výborná. lepší 4* (25.12.2005)

Film je rozdělen na dvě poměrně odlišné části (nechci do mrazáku - chci do mrazáku). V první části po seznámení se základní dějovou linií zjišťujeme, jak příběh funguje. Naštěstí nám režisér dává dostatek času, abychom jeho finty vzali za své. A když už tedy společně s hrdinou víme, co se děje, tak se pokusme aspoň ždibíček světa změnit k lepšímu. Bylo to příjemné pokoukání okořeněné schizofrenickým Bondem. (20.02.2009)