Reklama

Reklama

Desatero přikázání

  • USA The Ten Commandments (více)
Trailer
USA, 1956, 220 min (Televizní verze: 127+89 min)

Předloha:

Dorothy Clarke Wilson (kniha), J.H. Ingraham (kniha) (více)

Kamera:

Loyal Griggs

Hrají:

Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)
(další profese)

Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (140)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem obrovskou spoustu všech možných adaptací Exodu, minimálně desítku Mojžíšů, ale na Charltona Hestona nedám dopustit. Určitě film působí jinak na ateisty, jinak na křesťany a už úplně jinak na židy, ale svoji sílu a působnost bezesporu pořád neztrácí, ať se na něj díváte slavíce Pesach, Vzkříšení anebo jenom tak. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Obrovský rozťahaný megafilm, ktorý sa pustil do biblického príbehu s vtedajšou pompéznosťou v historických filmoch a ktorého herecké stvárnenie je profesionálne. Problém je ale v dvoch dieloch, kde prvý diel je skôr o konverzáciách medzi členmi rodín, medzi pánmi a poddanými, no veľa neponúka. Druhý a kratší diel tvorí podstatnú časť toho, čo dnešné filmy popisujúce tieto udalosti majú v sebe obsiahnuté. Hodnovernosť je skôr kontroverznou záležitosťou, najmä čo sa týka prvého diela, najmä som často nemohol uveriť tomu ako sa tu rozprávali medzi sebou otroci a páni, proste mi to pripadalo až priveľmi s tými hrdinskými a vážnymi rečami prednášaními monumentálne dosť divne. Vedel by som si takýto film predstaviť aj skromnejšie, naopak masovým scénam veľa nedali. Asi si radšej v budúcnosti pustím, ak to budem chcieť, skôr animovaný film Princ Egyptský než toto. ()

Reklama

Madison 

všechny recenze uživatele

Obdivujem všetky veľkovýpravné, myšlienkovo epické snímky, ktoré sa natáčali v minulom storočí v čase, kedy technika ešte nemala také pevné zázemie ako v súčasnosti, či sa jedná o filmy Ben Hur alebo Most cez rieku Kwai. Zo všetkých týchto historických diel vyráža režisérsky perfekcionizmus a osobne ma v tomto biblickom príbehu nadchla scéna rozdvojeného mora alebo neuveriteľný komparz. Jedna vec ma však začína iritovať čím ďalej, tým viac, a to hlavne neskutočne patetická hudba (ktorá dnes v historickom filme vyvoláva úsmev) a teatrálne herecké výkony, hodiace sa skôr na divadelnú scénu než do filmu. Chápem, že v tom období to patrilo k tomu, no ja si ako súčasný rozmaznaný divák občas nemôžem pomôcť. Myslím si, že Biblia má svoje kúzlo a jednoznačne si zaslúži byť interpretovaná, ale neviem si predstaviť, že by vizuálne dokonalý film, Umučenie Krista, mal byť poškvrnený neznesiteľnou melancholickou hudbou alebo afektovanými divadelnými výkonmi z čias minulých :-) ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Musím přiznat, že se mi tyto poněkud dosti idealizované velkofilmy s křesťanskou tématikou, natočené v padesátých letech v Hollywoodu velmi líbí. Řadím ho někde mezi Ben Hura (3.75 hvězdy) a Quo vadis (čistokrevných 5). Posledního jmenovaného sice nedosáhl ( a dost pochybuju, že se to někdy něčemu povede, alespoň v mém žebříčku), ale oproti Ben Hurovi jsem se tak šíleně nenudila a nebylo tam ani tak "přehestonováno". Klad krásných dívek - Siphora, její sestry, Nefertari nebo i ta vyvolená od Jozua (co později porazil Jericho - což tady ve filmu teda nebylo). Co se týče mužských rolí i ty byly ucházející, v čele s dobře hrajícím Brynnerem (Ramese II.) a velmi obstojně vypadajícím Johnem Derekem (už zmíněný Jozue), ani ten Heston ( Mojžíš) mě tady tak neiritoval. Zaregistrovala jsem rovněž někdejšího představitele Marka Antonia z Kleopatry (1934) a Richarda z Křižáků (1935) Henryho Wilcoxona, a vida, když neměl být nosným pilířem filmu, tak taky nic nepokazil. Skutečnosti, že se Mojžíš v dětství a mládí cítil jako Egypťan bych věřila, výchova občas dokáže divy. O tom triumphu nad Etiopií by se sice dalo polemizovat, ale taky to bylo možné. Líbilo se mi, jak si film poradil s Mojžíšovým vztahem k egyptské matce i kultivované naložení s trestem pro ty, co se zpronevěřili Bohu a jeho přikázáním. Na druhou stranu musím přiznat, že novější zpracování bylo mnohem, mnohem realističtější, ale stejně se mi právě tohle líbilo... Jen jedna připomínka, vůbec neodpovídá tomu, co víme z jiných zdrojů o faraonu Ramesovi (Ramsesovi) II. a obávám se, že za něj k Exodu vůbec nedošlo...:-)) ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Přímočará velkofilmová adaptace mojžíšovské story, ke které není potřeba odříkávat desatero každý večer před spaním, ani si s ním klepat o čelo, nýbrž se dá užít i nezaujatě jako taková skoropohádka. Hlavní hrdina byl sympatičtější jako udatný egyptský dobyvatel než jako Bohem vymytý zarostlý spasitel, ale co se dá dělat... ()

Galerie (230)

Zajímavosti (44)

  • Do role Nefretiri byla zvažována Audrey Hepburn, Cecil B. DeMille byl ale proti, neboť mu připadala příliš štíhlá. Anne Baxter, která nakonec byla do role egyptské princezny obsazena, byla původně uchazečkou o roli Sephory. (vesper001)
  • Rudý dým, který ve filmu symbolizuje přítomnost Boha na hoře Sinaj, byl vytvořen umělým efektem dýmu, kterým byly překryty záběry skutečné hory Sinaj. (vesper001)
  • Každý rok americký televizní kanál ABC pouští tento film na Velikonoce. (Chatterer)

Související novinky

Spielberg a biblický velkofilm?

Spielberg a biblický velkofilm?

30.09.2011

Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)

Reklama

Reklama