Symptom Pandorum

Chudák Ben Foster vůbec nepochopil, v čem hraje, a proto hraje dobře a svědomitě. Z Pandora je cítit obyčejný bakelitový Anderson s nulovým smyslem pro dobře znějící dialog, "šokující" mytologií, plošnými WTF charaktery (vietnamský predátor a roštěnka s otřesným dialektem v obepnutém tílku, pomoc) a spoustou přestylizovaných lidí nacpaných v kostýmech tak, že se při boji nemohou ani přirozeně hýbat (o špatných úhlech kamery a rychlých střizích - o těch zejména - nemluvě). V dnešní době k uzívání. Úvodní dvacetiminutovka (do prvního setkání) je přitom TAK super. (23.11.2009)

Našlapaný sci-fi survival, obratně kombinující atmosferické prostředí vesmírné lodi jako od Gigera, psychedelické odstíny Event Horizon a dobře dávkovanou space monster hrůzu s realistickým (a o to děsivějším) základem. Plus dobře napsané i zahrané postavy, kterých vstupy na scénu jsou nečekané a děj posouvají kupředu. Lepší než většina dražších, hvězdněji obsazených kino “trháků” (Sphere, Life). (21.09.2018)

Dobrý film se skvělým rozjezdem, jehož atmosféru si bohužel neudrží. Moc to ale nevadí - místo sci-fi/psycho/hororu se po půlhodině z Pandorum stává vesmírná vyvražďovačka se solidními lekačkami a slušně děsivou atmosférou. Všichni jsou přitom pořád zvědaví, co že se to na té lodi vlastně stalo, a ačkoliv jeden ze závěrečných zvratů jsem tušil, pointa mě doopravdy překvapila a finále bylo působivé. Pusťte si Pandorum jako já v deset hodin večer, nasaďte si na hlavu sluchátka, zhasněte a garantuji vám, že pak v posteli budete setsakra špatně usínat. (31.07.2010)

Další z tajemných scifáren s temným a zvláštní zvuky vydávajícím interiérem veeeelké vesmírné lodi v hlavní roli. Ve vedlejších rolích jsou k vidění (až na Dennise Quaida) neokoukané tváře kupodivu schopně hrajících chlapců a děvčete. Děvče má navíc do vínku dán (sexy) německý přšízvuk a její postava se dá i vzhledem k dějové náplni popsat jako něco mezi běžící Lolou a ass-kicking Alice (z Resident Evil). Skomírající vesmírné koráby filmaři většinou umí využít a u Christiana Alvarta tomu není jinak - atmosféra je správně tísnivá a zmatená, hlavní hrdina dělá co může, aby mu z toho nehráblo, a aby to neměl moc snadné, je najednou všude plno hladových hošanů zběhnuvších z drsného comicsu Uruk-hai meets Mad Max. Postupně se odhaluje minulost postav a průběh mise, přibude ostře nabitý k pos*ání mrštný vietnamský (asi) kickboxer a vy si to začínáte celkem nezdravě užívat:) Jenže pak to začne drhnout - tu o humanistický zkrat někoho, kdo má jinak v prioritách zatraceně jasno, tam o úchylného bráchance Boba Marleyho v potápěčském obleku (na co ho sakra měl???), a už se řítíme do finále, které nejde tak docela odhadnout, ale je pro změnu plné zmatených kydů snažících se diváka neúspěšně přesvedčit, že vám tvůrci chtěli a mohli kromě akční podívané i něco sdělit. A pak vše vyvrcholí velkou závěrečnou scénou, při které vás překvapí dost zábavná myšlenka, a sice "Hehe, now you're fucked:)" A jakmile přijde zatmívačka, začne vám docházet, že to celé vlastně nedává smysl a že to vzato kolem a kolem byla docela blbina. Ale jelikož vám vydrží pozitivní emoce z té "zábavy" a pokud jste jako já, nemáte problém mrknout na to ještě jednou, s klidem dáte i přes výše uvedené výhrady 60%. A jen tak BTW ten první plakát absolutně nesouvisí s obsahem filmu. (05.01.2010)

Atmosféricky slušně zvládnutý sci-fi horor, Ben by se mohl přetrhnout a albínští mutanti, co by jste na nedělní oběd k rodičům nepozvali, ovšem na druhé misce vah dialogy patřící spíše do úst komandéra Petera Quincy Taggerta z Galaxy Questu a střihač natolik trpící příznaky nemoci Pandorum, že třesoucíma rukama nebyl schopen vykonat svou práci. Nezbývá, než popřát malým Fosterčatům na Tanisu hodně štěstí.. (24.06.2010)