Battle Los Angeles
Svetová invázia
Režie:
Jonathan LiebesmanScénář:
Christopher BertoliniKamera:
Lukas EttlinHudba:
Brian TylerHrají:
Aaron Eckhart, Michelle Rodriguez, Bridget Moynahan, Michael Peña, Ne-Yo, Noel Fisher, Susie Abromeit, Joey King, Jim Parrack, Lucas Till, Cory Hardrict (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Námořní seržant Michael Nantz slouží v armádě už dvacet let. Při poslední akci v Iráku ale přišel o celou jednotku a povídá se, že to byla jeho vina. V důsledku toho se chystá odejít do výslužby. Ještě má ale dokončit výcvik poslední skupiny budoucích mariňáků, kterým se nemohlo přihodit nic horšího, než že budou bojovat s nepředvídatelným a vysoce nebezpečným nepřítelem z vesmíru. Získání profesních ostruh se změní v takřka sebevražednou misi. Vědci totiž zpozorují na oběžné dráze shluk blížících se meteoritů, z nichž se ale po jejich dopadu do oceánu stanou útočné vesmírné lodě. Z moře začnou vystupovat mimozemská monstra, která likvidují vše, co jim přijde do cesty. Během několika málo hodin se všechny důležité přímořské metropole promění v ruiny a Los Angeles se stává posledním místem možného vzdoru. (TV Nova)
(více)Videa (12)
Recenze (1 411)
No na tohle jsem se ani nijak zvlast netesil, takze jsem byl ve vysledku vcelku spokojenej. Cely to desne pripomina Cerny jestrab sestrelen, kteryho zrovna nemusim, ale tohle bylo docela zabavny. Liebesman divakum dava presne to, co slibuje nazev, bitvu. Krome nejakejch uvodnich kecu a senamovani s vojakama to je cely jen a pouze o bojich s emzakama. Vse vypada perfektne realisticky, ale zaroven slusna vizualni stranka a bezchybny triky. Ale mam tu stejnej problem jako s Jestrabem, je to proste stereotypni. Vojaci nekam jdou, zastrilej si, jdou dal, neco vybuchne a tak furt dokola. S jedinym spestrenim, ze emzaci vytahnou kazdou chvily novou zbran. Co se tyce hercu, vcelku nevyrazna parta z ktery vycniva jen Eckhart, kteryho bych tady teda necekal, ale popral se s tim statecne. No a pak Rodriguez uz v lehce otravny roli drsny zensky. Celkove tezko hodnotit, je to jak vzit zaver nejakyho sci-fi, kde se vojaci zmatozi a nakopou emzaky a roztahnout to na dve hodiny, coz silne rozmelni atmosferu a emoce. Ale na druhou stranu, dve hodinky prestrelek s mimozemstana, u toho se nejde nebavit. ()
SVĚTOVÁ INVAZE je formálně neuvěřitelně precizní dílo, které by se dalo prodiskutovávat dlouhé hodiny a analyzovat na mnoha stranách, ale pokaždé by se skončilo u toho, že každá složka filmové formy slouží k podpoření ideologické roviny. Jinými slovy: ještě nikdy nebyla zesílená kontinuita užita tak dobře k něčemu tak odpornému, jako se to stalo v případě této extrémně pravičácké (neplést s extrémní pravicí) náborobé agitky. Paul Greengrass naposled použil shaky-cam, aby z liberální pozice poukázal na to, jak média vytvářejí určitý obraz skutečnosti, na čemž se svou měrou podílí i kinematografická díla se svou schopností skutečnost přepsat. Jonathan Liebesman naopak shaky-cam zvolil pro dosažení větší uvěřitelnosti, kdy se nepolemizuje s tím, nakolik jsou věci nám prezentované prostřednictvím různých mediálních kanálů pravdivé. Od sebereflexivnosti se zde posunujeme k sebepotvrzování, což stvrzují vojáky v televizi viděné a následně v akci verifikované záběry mimozemské invaze. Vyprávění se řídí videoherní logikou (rychlé shrnutí výchozí situace, v krátkých medailoncích představeny postavy s minimální možnou psychologií a snadnou rozlišitelností díky jejich typizaci, postup po misích vstříc většímu počtu nepřátel, zatímco se za akce seznamujeme s fungováním světa), což má vést k maximální možné imerzi. Nemáme si uvědomovat celospolečenský dopad něčeho podobného, jak nasvědčuje jednak patřičně blockbusterově epická a nad obrazem dominující hudba Briana Tylera, jednak žánrová uvědomělost, kdy postavy vedou dialogy odkazující k jiným kinematografickým dílům a hereckým osobnostem, sebeironicky se porušují klišé (viz výbuch helikoptéry). Zastírá se tím, že zatímco pozornost odvádí svým netradičním uchopením jisté prvky, jiné - sloužící propagandě - jsou umocněny, až by zelený baret John Wayne zrudnul závistí, když na místo jednoho dítěte je jich rovnou několik, aby mohly být rekrutovány do armády (atd. apod.). Takhle bych mohl pokračovat do nekonečna, ale mám za to, že SVĚTOVÁ INVAZE se může zamlouvat jen třem typům lidí: 1.) zarytým republikánům, pro které jsou podobně historicko-politicky nemístné ZELENÉ BARETY Johna Waynea (u Liebesmana Vietnam nahradil Irák) pohádkou na dobrou noc; 2.) totálním ignorantům, kteří jsou necitliví vůči otázkám filmové formy a významů; 3.) jedincům s velice specifickým smyslem pro humor, kteří se dovedou podvratně bavit na úkor vložené ideologie, a přitom oceňovat vysoké estetické kvality (což o to, ŽID SÜSS je taky v mnoha ohledech z hlediska stylu pozoruhodný). Sorry, nespadám ani do jedné z výše zmíněných skupin. ()
Nevadí mi patos. Ani armádní ideologie. Ani roztřesená kamera. Ani cílení na hráče videoherních stříleček. Ani nudné usmrcování. Vadí mi jen ta všudypřítomná, všeobjímací, smrtelná nuda. Jeden z filmů, se kterým jsem dokonale inkompatibilní, žádný úsměv, žádná emoce, žádné naštvání, žádné eye-candies, žádná mentální stopa, prostě nada. Jakoby nikdy neexistoval. Což je unikát, z kterého filmu odejdete jako tabula rasa? :-) ()
Mě už začínáí otravovat jak ufouni napadaj pořád jen Ameriku, tedy zřejmě i ostatní, ale jediný Američani si ví s nima rady. Přitom kdyby nebyli ufouni krávy, napadli by třeba nás s ohledm na historii naší země je jasný, že by jsme se vzdali ještě dřív, než by tady byly, navíc získat 5 milionu udavačů a spolupracovníků by mohlo být pro ufouny taky přinosný, ale oni ne, oni furt na ty Amíky, přitom jedinej mimozemšťan, kterej u nich přežil a v pořádku odletěl zpátky je E.T. a to jen proto, že pořád volal domů a učet za telefon začínal ohrožovat americké národní hospodářství, tak amíci nakonec byli ještě rádi, když si Eťák zbalil svejch pět švestek a mazal zpátky do tý svý vesmírný díry. Jinak mě bylo úplně jedno kdo chcípne a kdo přežije, mimozemštani vypadali jak velkej kastrol s pokličkou a parta vojáčků tam líta jak důchodci v Holešovický tržnici od stánku ke stánku. ".....a když bude třeba, tak se spojím třeba s mimozešťanama." No Paroubku kde si byl, když bylo třeba. ()
Galerie (73)
Photo © Columbia Pictures
Zajímavosti (24)
- Na finální verzi scénáře se podílel Shane Black, ačkoliv není uveden v titulcích. (Caszidy)
- Michelle Rodriguez (Elena Santos) v Texasu právě natáčela film Machete (2010), když jí producent Světové invaze oznámil, že je potřeba dotočit ještě několik scén pro tento filmu. Z natáčení nového snímku se však nemohla uvolnit a zmíněných dotáček se tak již nezúčastnila. (PirohK)
- Snímek mimo jiné i svým názvem odkazuje na incident „Bitva o Los Angeles“, který se odehrál během druhé světové války v únoru roku 1942. Tehdy byl nad Los Angeles spatřen neznámý objekt. V domnění, že se jedná o nepřátelské japonské letouny, bylo na oblohu vypáleno více než 1400 střel. Nedošlo však k žádné odezvě. Celý incident byl posléze označen za planý poplach s tím, že objektem byl pravděpodobně ztracený meteorologický balon. Mnoho ufologů se však dodnes domnívá, že se jednalo o mimozemskou loď. (oje)
Související novinky
2011 - vyhlídky, poděkování a přání
Další kalendářní rok se chýlí do finále a nechává v nás několik výjimečných filmových zážitků. Nebylo jich zas tolik, ale byly o to silnější. To na rok 2011 nám Hollywood (a nejenom ten) chystá… (více)
Titáni soupeří dál
Nezáleží na tom, co si o novém Souboji titánů myslíte. Je jedno, jestli se vám líbilo jeho konvertované 3D. Film už v kinech vydělal bezmála půl miliardy dolarů a pokračování přijde brzy. Natáčení… (více)
Smrtonosný Odysseus?
Starořecká mánie v Hollywoodu nabírá na obrátkách. Studiu Warner Bros. nestačí právě natáčená nová verze Souboje titánů, teď ještě dalo zelenou projektu nazvanému prostě Odysseus. Pokud čekáte epos o… (více)
Děkujeme, že válčíte
To není pokračování nekorektní komedie Jasona Reitmana, jen pokus neohrabaně vám naznačit, že dnes si povíme o novém filmu s Aaronem Eckhartem v hlavní roli. Po Temném rytíři určitě přehazuje nabídky… (více)
Přestože jde v prvním plánu zcela jistě o náborák jako prase, nelze si nevšimnout, jak Světová invaze diváky zároveň vmanipulovává do role okupovaných iráckých vojáků, potažmo civilistů. Stejně jako emzáci, kteří přicházejí vydrancovat Zemi kvůli životně důležité substanci - vodě (nebo tak to alespoň prezentují média a experti v nich), zabírají Američané Irák a okolní země ve snaze přibližít se ke klíčovému energetickému zdroji (ropě), který doslova pohání jejich civilizaci. Ropa je pro západní civilizaci dokonce tak zásadní, že prostupuje nejen zcela zjevné oblasti průmyslu jako ten dopravní nebo vojenský, ale v důsledku se týká veškerých plastových výrobků, farmaceutik nebo hnojiv, a tedy i jídla nebo pití (balené vody). Připomeneme-li si známý slogan "jsi to, co jíš", dá se říct, že ropa se stala fyzickou součástí nás samotných. Když tedy ve Světové invazi vidíme poraněné alieny, ze kterých stříká voda, je to připomenutí, že i my jsme naplněni a ovládáni určitou tekutinou (a není to krev). Ohledně polidštění mimozemšťanů jde film ještě dál, když při scéně s vivisekcí odkrývá jejich slabinu na totožném místě jako je naše srdce, tzn. na rozdíl třeba od Black Hawk Down, kde jsou nepřátelé dehumanizováni, jde Světová invaze spíše opačnou cestou (byť pouze na tělesné rovině). A naopak, mariňáci jsou tu hned v několika případech přímo spojeni pouze s číslem jejich psí známky a sami vojáci v poli v jedné z prvních scén potkávají skutečného psa, který má naopak na známce jméno lidské. Světová Invaze se tak ptá, zda vůbec existuje hranice mezi zvířetem, vojákem a strojem a nastoluje ontologické dilema, které se vine celým filmem. Paralela, v níž se svět, zhuštěný ve finále na jedinou americkou mariňáckou skvadru, dostává do situace kolonizovaných států Blízkého a Středního Východu, dále pokračuje ve stylu boje, který musí vojáci proti technologicky zdatnějšímu nepříteli zvolit. V určitou chvíli totiž dochází k doslova mučednickému sebeobětování dosavadního velitele jednotky, zcela ve stylu islamistických teroristů, kteří neváhají vyhodit v rámci Svaté války (tedy v agresivní obraně vlastní země a hodnot) sami sebe do povětří (včetně autobusu!). Takový bezhlavý, až slepě sebevražedný styl války, zosobněný poté především štábním seržantem Nantzem (Aaron Eckhart), se nakonec ve Světové invazi jeví a prezentuje jako jediný s šancí na úspěch. Lze tedy říct, že Liebesman klade militantní patriotismus USA na roveň radikálního islamismu Al-Kájdy a řada diváků pravděpodobně vůbec nepostřehne, čemu že to vlastně tak zaníceně drží pěsti. Světovou invazi ovšem není možné ani při troše dobré vůle považovat za ironický nebo satirický komentář, a tak tento alternativní výklad beru jako kuriozitku, která je sice sama o sobě zajímavá hlavně ze společenského hlediska a z filmu spíše mimochodem vyplývá, ale samotný se díky ní snesitelnějším nestává. Z hlediska techniky filmového řemesla ovšem nelze vytknout téměř nic, což z tohohle precizního stroje na akci a emoce z ní vyplývající dělá možná o to děsivější kousek propagandy. Riefenstahlová v hrobě s úsměvem na tváři zvedá pravici. () (méně) (více)