Nedodržený slib

Během filmu jsem si říkal - "to není možné, co ti naši už nevymyslí, tak trochu příběh slovenského Forresta Gumpa". Ten člověk fakt zažil snad všechno, tak jako "Benjamim Button". Z omylu mě pak vyvedl naprostý závěr filmu, kde se hlavní postava objevila v reálu. Co na to tedy říct? Ano, byl natočen film na reálném základě o válečném životě jednoho slovenského Žida. Chtě nechtě jsem film srovnával s nedávným "Habermannovým mlýnem" a vyznělo mi, že jsou kvalitativně oba stejné. Podruhé tedy tvrdím, že pro dnešní mladou generaci je třeba natočit něco, co hrůzy války (odsuny obyvatel, holocaust atd.) přiblíží téměř v naturální poloze. Dnešní mladí jsou dost otrlí a jen tak něco je nerozhází. Chceme-li tedy jejich myslí a city pohnout, je opravdu nutné natočit to tak, aby to pocítili až v morku kosti. Starší diváci a váleční pamětníci se mnou souhlasit nemusí. Tito ale válku buď zažili anebo si alespoň hrůzy války dokáží představit. Dnešní mladí moc ne. PS: Omlouvám se, pokud jsem někoho pohoršil. Nebyl to můj úmysl. Navíc, když se zde jedná o tak silný příběh, který ale podle mého soudu nebyl dostatečně zdůrazněn. (25.05.2011)

Po dlhej dobe snímok z "rýdzo" slovenskej produkcie, ktorý spĺňa určite kritériá len vďaka tomu, že sa opiera o "historické" fakta. Bohužiaľ, napriek tomu, že si berie napaškál serióznu tému plnú nevraživosti voči židovskému národu na území samotného slovenska, respektíve len neďaleko vzdialených Bánoviec nad Bebravou (25km), prišiel mi miestami mdlým, dokonca nudným počinom. Tupelovi sa snaha uprieť nedá, ten mladý mi je celkom sympatický, akurát že ho mám v hlave spolu s Dušankom natoľko zafixovaných z "Paneláku", že si herectvom na seriózne úrovni len sťažka získavali moju pozornosť. Dobrý film, v ktorom je "futbal" na hlavno vedľajšej koľaji. (30.05.2016)

Už hádam nikto nepochybuje, že slovenský film ožíva. Za dva roky vzniklo niekoľko viac či menej úspešných filmov, ale až tento ma presvedčil, že kvalita slovenského filmu má stúpajúci trend. Najsilnejšou zbraňou tohto filmu je samozrejme príbeh vychádzajúci zo skutočnej udalosti. Film má slušnú stopáž okolo dvoch hodín, takže režisér na nič netlačí a príbehom sa mihne všetko, čo tvorcovia pokladali za dôležité. Spočiatku mi vadil slabší rozjazd, nie úplne presvedčivé výkony hercov, ale odkedy vystúpi náš hlavný hrdina v pracovnom lágri v Seredi, film odrazu naberá na dramatičnosti, je plný zajujímavých scén s pôsobivými interiérmi a exteriérmi. Hudobný doprovod je výborný, skvelo zvýrazňuje scény a v istom momente mi naskočila husia koža, konkrétne pri zatváraní dverí vagónov druhého transportu smerujúceho do Poľska. Nádherné exteriéri slovenských hôr s výborným príbehom dodávajú filmu pocit niečoho, čo u nás už dlho nebolo. Filmom sa mihne obrovské množstvo známych tvári, hlavne slovenského ale aj českého filmu, prevažne v malých úlohach. Celkom hodnoverne pôsobil Luknár v úlohe veliteľa lágru. Vydarených scén je tu viac. Napr. poprava zajatých nemcov v horách, útok nemeckého lietadla a ranený kôň, scéna v ktorej rabín (M.Slovák) vrieska, že už nechce byť židom...Samozrejme film má aj slabšie miesta. Spomínaný slabší úvod, nevyrovnané herecké výkony, miestami zbytočne spomalené zábery ,nevyužitá postava J.Tisa a neodpustiteľná scéna smiešneho komparzu, t.j. davu, ktorý po strelenom góle uteká lynčovať a biť židovských chlapcov, ale akosi sa im nechce behať a asi ani veľmi biť. Celkovo hodnotím film veľmi pozitívne, zvlášť keď je náš a som rád, že konečne vznikol film, na ktorý môžme byť aspoň trošičku hrdí a ani za hranicami by nám tento film nemal urobiť hanbu. Slabšie štyri hviezdičky. 70%. (03.05.2009)

Přiznám se, že už jsem dlouho neviděl výborný slovenský film. A přiznám se, že jsem ještě neviděl žádný slovenský pohled na konečné řešení židovské otázky na Slovensku. Až teď s tímto snímkem. Je to dílo na skutečně vysoké úrovni. Sebereflexe, skvělé herecké výkony, nádherný soundtrack i věrohodné lokace a nádherné záběry na Tatry. Děj nás zavádí do období těsně po vzniku Slovenského státu. Začátek filmu je krásný a přenáší nás do doby před válkou, do doby rozpadající se Československé republiky. Přesto divák - snad proto, že tuší jak to asi s představovanými židovskými protagonisty příběhu dopadne - má neblahý pocit konce čehosi hezkého. Geniálně to charakterizovala odlepivší se známka s T. G. Masarykem ve sklenici vody. Jako by to bylo rozloučení s mladou republikou, demokracií a svobodou. Zejména Židé cítí, že se nad nimi stahují temná mračna. Duchapřítomní využili zavčasu možností odjet pryč do Ameriky, Palestiny a někdy i bohužel do zemí, které záhy zaplavil šedý mor nacismu. Ti šťastnější se zachránili. Většina však nechtěla opustit své stařičké rodiče, své živnosti, obchody, majetky... Nesmět do obchodů, biografů a nosit potupnou žlutou hvězdu, bylo potupné ale dalo se to snést. Nikoho ani v nejmenším nenapadlao, že s každým dalším transportem mizí celé rodiny navždy. Netušilo se, že vlaky míří většinou do Polska do konečných stanic obehnaných ostnatými dráty s ohnivě kouřícícmi komíny chuchvalce mastného dýmu v povzdálí.... V té naivitě a snad i díky Vetchému mi snímek hodně připomněl film Všichni moji blízcí. I tam otec (Abrhám) nedá na varování a diví se při nákupu vily od původního majitele (Menzel) proč prchá do Ameriky ,, - co nám ti Němci mohou udělat? Akorát řvou... '' .Jak ale Martin prokličkovává s obrovským štěstím a náhodou nástrahami osudu, spíše mi připomněl film Evropa díky záměně identity. Hodně o této době čtu a některé příbehy lidí židovské víry (nemám rád slovo Židé) jsou neskutečné. často o osudu jedince rozhodla zdánlivá maličkost... A o tom je i tento příběh Martina Friedmanna. ----- Měl jsem velký zážitek a tohle dílo doporučuji vidět! * * * * (03.05.2013)

Není to špatný pohled na Slovensko v době druhé světové války a po ní, jsou zde rozhodně dobré scény, které jsou emotivně nesmírně silné, ale jak film pokračoval, nějak se mi stávalo, že mi vlastně bylo jedno, co se s hlavními postavami stane. Jednoznačně je lepší první a prostřední část, než ta poslední. (27.11.2014)