Schindlerův seznam

Spielberg vyplatil dlh "dievčatku v červenom" príbehom o tom, že nádej sa nedá merať krajčírskym metrom. Silná rola pre Liama Neesona ako polepšeného sukničkára z Česko-Slovenska, ktorý sa vie odvďačiť. Spielberg zakopol len v posledných "cintorínových" minútach, ale je to jeho podpis a ja mu ho odpúšťam. (11.09.2005)

Režie špičková. Scénář vyvažuje emocionální, morální i příběhovou linii na jedničku. Herecké výkony skvělé. Spielbergův diamant, jediný jeho film, kterého si bezezbytku vážím, i když i zde samozřejmě cítím jakýsi trošku umělý ústupek šťastnému konci a morálnímu poselství, ale v tomto případě rád přimhouřím očko. Je mi docela jedno jestli Oskar Schindler opravdu byl takový neskutečný lidumil, jestli jím byl zčásti, či jinak, jestli měl pro svůj čin úplně jiné důvody, nebo zda se jedná jak píše Pohrobek o pohádku. Spielberg ve svém Seznamu živí hlavně ten IDEÁL muže, který si uvědomí svou možnost zabránit strašlivému zlu a uvědoměním si této možnosti ji přetaví v morální kategorickou povinnost. A tohle poselství komunikuje bezezbytku skvěle. Filmu samozřejmě ohromně pomáhá Neesonovo charizma, Fiennesova démoničnost a Kingsleyho skromný minimalistický výkon... Celý film hýří hromadou formálních vychytávek, které podtrhují hrůzu vyprávěného příběhu. Dva příklady:1) Vyklizení gheta - SS komanda masakrují Židy, kteří se schovali v ghettu, jeden nacista sedne během akce za klavír a začne hrát Mozarta (!). Za jeho zády vidíme jenom záblesky střelby. Záběr z kamery snímající ghetto z kopce - v oknech po celém městě se v krátkých intervalech rozsvěcují a zhasínají okna. 2) Celý film je černobílý. Najednou nám však Spielberg ukazuje malou roztomilou holčičku v červeném kabátku. Během dvou minut se objeví asi v pěti scénách. Zhruba po půl hodině vidí Schindler jak kolem něj projíždí kára vezoucí zastřelené Židy ke kremaci. Jedno z dětí na sobě má zablácený červený kabátek. Že by chtěl Spielberg upozornit nato, že černobílých dokumentech nevnímáme lidi jako jednotlivce a stačí tak málo jako zvýraznění barvy oblečení, aby nám jich bylo líto? VELIKÉ DÍLO! 90% (07.07.2006)

Nevím čím to je, ale tenhle film na mě nijak nezapůsobil. Líbila se mi výprava, atmosféra té doby, zejména kostýmy. Herecké výkony bych také označil za velice dobré, Steven Spielberg jako režisér nezklamal, dokonce se mi líbila i ta nebarevnost, která jakoby jen podtrhla výsledný efekt filmu, ale ten scénář, ten byl prázdný. Pomalu jsem si připadal, jako když sleduji příběh, který už byl ze začátku 'odsouzen' k úspěchu. Připadá mi, že tento film je milovaný jen proto, že tolik útočí na city a hlavně kvůli době, o které vypovídá. Také mě fascinuje druhá světová válka, ale rozhodně jsem si ji představoval trochu jinak, neviděl jsem ve filmu tu krutost Němců, Ralph Fiennes střílející po vězních ze své vily mi připadal nevěrohodný, neviděl jsem smutek ve tvářích odsouzených židů, nevěřil jsem. Jediná scéna, kdy jsem slzil byla ta, ve které se režisér inspiroval Trierovou Evropou. Je to scéna s dívkou, která na sobě nese červený kabátek, ta mě opravdu dostala. Celkově se jedná o nadprůměrný film, který ale rozhodně nesplnil mé představy... (01.01.2006)

Celých 11 let od natočení mi trvalo, než jsem tuto filmovou perlu mohl shlédnout. Vděčím za to fishkimu, kterému touto cestou velmi děkuji. Co se týče filmu - na jeho konci jsem byl zcela konsternován a mráz mi po zádech běhá ještě teď. Popisovat pocity, které ve mně zanechal by bylo zcela zbytečné, každý člověk by ten film měl povinně vidět, aby POCHOPIL. Ať už byl či nebyl Oscar Schindler přesně takový, jak jej zachycuje tento jedinečný snímek, rozhodně se nesmazatelně zapsal do dějin nejen židovského národa, ale celého lidstva. Nechci Spielberga přehnaně démonizovat, tento jeho film jej ale definitivně učinil nesmrtelným a zařadil jej takřka Schindlerovi po bok. Spileberg sice nezachránil stovky Židů před jistou smrtí, ale připomněl nám všem cenu lidského života. (25.05.2004)

Tenhle film je skutečně neuvěřitelně silný a ještě hodně dlouho po jeho skončení jsem o něm musela přemýšlet. Nic podobného, co se v něm děje jsem nikdy nezažila (a doufám že ani nezažiju), ale svým tématem a jeho excelentním zpracováním snad nemůže být nikdo, koho by nechal chladným. Nemá cenu psát víc, řečeno už je tu snad vše, co mohlo být. (02.05.2006)