U Konce světa

První třetina je jako květnatě chmelený, chlapsky tělnatý ALE s lahodným svěžím dojezdem, druhá začíná zavánět tuctovým eurolagerem, ale je svižná a pitelná, třetí je jako zatuchlý sklepní patok s tupou dochutí zapařených fuseklí lidí, kteří se až příliš shlédli ve svém nápadu. Film, se kterým to jde z kopce. Plýtvání talentem i dobrými ingrediencemi na něco, co opět neztratí nadhled nad žánrem, ale zoufale ztratí nadhled samo nad sebou. Historie se opakuje, ale oproti Hot Fuzz je tohle ještě o stupeň řidší snaha o drzou meta-řachandu. Hlavně je docela smutné pozorovat, jak veškerý přesah film doslova vydupává na konci doslovností a stejně zůstane jen u několika špatně naroubovaných odkazů. Tohle prostě není drzé, ani bystré, jen zvětralé. Závěr vylévám z okna. [65%]. (22.10.2013)

Opět nezklamali. Nejenže znovu diváka zahltili po dobu 110 minut výbušným, nekompromisním a nespecifikovaným humorem, ale také velmi úspěšně navázali na svůj trend odvážné parodie na všechno, co se jim při psaní scénáře v hlavách namane. Již si vzali na paškál zombie horory a akční kriminálky, aby tentokrát nakopali do zadku všechny "revoluční" tvůrce science-fiction, jejichž příběhy už dobrých pár let často nemají s originalitou nic moc společného. První půlka coby čistokrevná komedie funguje výborně především zásluhou notně svérázného Peggova Garyho, který skrze vyprázdněné pivní půllitry atakuje pozici nejlepší Simonem vytvořené postavy vůbec, zatímco ta druhá ve znamení mimozemského spiknutí, robotů s modrou krví a stálé přítomnosti ohromného nadhledu a skvělých gagů je již dokonalou žánrovou jízdou, kterou snad každý od tria Wright-Pegg-Frost netrpělivě očekával. Udělat si ze všeho srandu a dávat absurdní rozměry i samo o sobě absurdním věcem se ne vždy vyplácí a má to pochopitelně svoje mouchy, ale zabaleno do pivního maratonu a zahráno pěticí nesmírně sympatických ožralů to prostě nemohlo dopadnout špatně :D A taky že nedopadlo.. 80% (24.12.2013)

Briti vbiehajú do finišu a... ja takmer nemám výhrad. Nestotožňujem sa s tvrdením, že je to z cornettovej trilógie najslabší kúsok, i keď o poznanie, ako to povedať... no, jednoducho je kvalitatívne niekde medzi geniálnym Hot Fuzz a Úsvitom mŕtvych, ktorý ma akosi nechytil. Najviac si film jednoznačne užijete, ak ste príslušník mužského pohlavia v strednom veku, radi obrážate miestne krčmičky a prenikavá farba zlatistého moku je vašim Svätým grálom, ste otvorený Wrightovým skvostným nápadom a odkazom a dokážete sa pri jeho úletoch so starou známou bandou (doplnenou o nemenej skvostného Considina a Marsana, ale zasa mi tu chýbal tradičný Nightyho štek) skutočne skvele baviť. V Na konci sveta sa Wright už neinšpiruje a neparoduje len iné filmy, ale dokonca svoje vlastné - šup akcia a preskakovanie plotov z Hot Fuzz, šup trochu hororových prvkov z Shaun of the Dead tam. A je toho viac. Dokonca ešte primiešava Asimovovskú esenciu bytostí, ktoré sa vlastne !!!SPOILER!!! snažia o naše blaho, ale spôsobom nie práve všetkým príjemným. Lenže drsný Gary nemá v pláne podrobiť sa vesmírnym šmejdom. Takže čo? VYLIŽTE SI!!! !!!KONIEC SPOILERU!!! Verdikt: 80% (17.02.2014)

7/10 Dobrý casting, super casting a výborný námet so solídnou dávkou humoru. Ale neviem, či by nebolo lepšie nechať to ako chlapácku dramedy na pôdoryse cesty po 12tich krčmách v rodnom meste. Sci-fi dejová rovina síce prinesie dosť zábavných momentov, ale ten príbeh veľmi nemá kam ísť a výsledok snahy udržať sa v koncepte pub-crawl je dosť krkolomný. A koniec s konfrontáciou "zla" s tým dlhočizným "moralizačným" dialógom je už len veľký kŕč. Doslov je určite nečakaný a originálny, ale radšej by som si dal priamočiarejšiu jednohubku. (21.11.2021)

Uh co to? Tahle dávka (snad) britského humoru šla zcela mimo mně. Nápad se zlatou cestou a dvanácti hospodama dobrej i to vzpomínání na bujará léta pastířská. Sice to už ve filmech několikrát bylo, ale proč ne a proč ne po anglicku. Ale jakmile došlo k první akci na záchodě nebyl jsem si jist, zda jsem omylem nepřepnul ovladač na něco jiného. A toho pocitu jsem se nezbavil až do konce. Pegga i Frosta mám rád, nevadili ani ostatní mušketýři, ale jak říkám tohle nebyl můj šálek Earl Greye. Ke konci mi z těch stále se rozbíjejících porculánových hlav, hajlujících rukou a modré barvy už svrběl ukazovák a neustále jej to nutilo k tlačítku se dvěma šipkami vpřed... Poslední dobou je nějak problém zakopnout o komedii u níž by se člověk smál. Za mně je to jen jedna sodovka. * (08.05.2016)