Avatar

Mám s tím jediný problém. Odteď mě nebudou bavit filmy, které nejsou tak dokonalé. Tohle prostě posunuje samotný princip sledování filmů na úplně novou úroveň. __________ Na Cameronovi je úžasné, že nejenže neustále posunuje hranice trikových možností, ale hlavně, že jeho filmy nezastarávají, protože on umí technologie používat tak, aby nečněly, ale sloužily vyprávění. Je úplná slast vidět film, který používá dlouhé záběry, maximálně využívá široké plátno, a přitom klade důraz na detaily (kterých tam jsou stovky), akci nikdy nevyvolává proto, aby byla akce, ale akce je jenom nevyhnutelným vyvrcholením všech událostí. Avatar je film, který stvořil svůj vlastní nový svět, ve kterém je opojné DLOUHO pobývat, což je dáno i tím, že je všechno perfektně přehledné (nejen vizuálně) a motivované. _______ Všechny odkazy na vybíjení indiánů, Vietnam, Írák, 11. září, koncept avatarů v duchovním i počítačovém smyslu, teorii Gaia (tady jako Ewya) jsou funkční a neoddělitelné od celku. Někdo je může považovat za naivní, ale bez nich by příběh Avatara nedával smysl. _________ Cameron je génius, v němž se spojuje to nejlepší z vědce, vizionáře a umělce. ______ P. S.: Je neustále nutné zdůrazňovat lidem, kteří to neviděli, že na plátně v 3D film vypadá úplně jinak než na obrázcích a dokonce podstatně jinak než v trailerech přehrávaných na obrazovce počítače. (15.12.2009)

Ano, oceňuju Cameronův zápal, který znamenal roky čekání na pořádnou technologii, zaměstnání dvou trikových gigantů i výsledek, který rozhodně znamená výrazný posun pro kinematografii jako takovou. Ale tím u mě pozitiva končí… protože pak se rozprostřely téměř tři hodiny mělké story (což by se ještě dalo skousnout – pohádka, beru), matných emocí, nejdebilnějších vojenských hlášek v historii a modro-zelené agitace tak razantní, že i Greenpeace bledne. Trojrozměrný efekt super (Cameron umí pracovat s prostorem naprosto dokonale), ale pod tím efektním pozlátkem jsem nenašel nic víc a zhruba v půlce nebavilo už ani to. Sorry guys (Jime, i vy všichni, kteří jste poslali film čtyři dny po premiéře do TOP 5), ale mě ten film nudil až hanba, takže za 3*. (20.12.2009)

Upřímně řečeno, na Avatara se mi moc jít nechtělo. Už jen kvůli všeobecné hysterii kolem filmu. Opakoval bych už jen to, co bylo tolikrát řečeno o technické dokonalosti a absenci zajímavého a nápaditého příběhu. Nicméně musím ocenit několikaletou práci Jamese Camerona (když už to neudělali akademici) a dát plný počet. (08.03.2010)

Prakticky vše už bylo řečeno jinými, já jen dodám, že Avatar jsem viděl 1/2 roku po jeho premiéře, neviděl jsem ho v kině, ale doma (samo, že jen 2D...) a stejně jsem byl byl z vizuální stránky naprosto OMRÁČENÝ. Viděl jsem už ve filmu za ta desetiletí mnoho, ale tohle bylo tak.... JINÉ. Ne, není to nejlepší film všech dob, jak by někomu možná napovídaly rekordní tržby, ale je to asi jeden z NEJ blockbusterů. Vlastně ne asi, URČITĚ! Zbývá otázka: Je primitivem či divochem ten, kdo klackem vyrývá kořínky, nebo loví lukem a šípy zvěř pro obživu, ANEBO ten, kdo krajinu drancuje, aby získal něco cenného, loví pro zábavu a jak bylo ve filmu řečeno "bere si, co chce"? Odpověď na tu otázku je těžká a ani já si to netroufnu objektivně posoudit... (07.06.2010)

Tříhodinové bukkake, kde publikum slastně hltá vše, co mu jeho podmanitel Železný Jim dává. Ale stejně jako sexuální akt užitý pro příměr i "Avatar" je velmi mnohoznačný, konkrétně každou úžasnou věc vyvažuje problém vkrádající se na mysl. Snímek je typická cameronovka, tedy to co „lidé od fachu“ pateticky nazývají „velké kino“ - spektákl se srdcem, aneb analyticky vzato precizně vystavěný film, který podle mnohokráte ozkoušené šablony dávkuje technologicky úchvatnou podívanou, dramatickou akci, primární emoce a náznak přesahu. Onen přesah vždy u Camerona prostupoval jako klíčový motiv celé dílo a zpětně ho obohacoval (osud v "Terminátorovi", mateřství ve "Vetřelcích"). I tentokrát je ohromnou silou filmu technologie - vše je dokonalé, stvořený svět bere dech, ale nelze se ubránit deziluzi, že hmotu nahradily nuly a jedničky. Nechat lidi poskakovat se snímači na těle před modrým pozadím už není tak opulentní jako vidět úchvatné efekty navzdory rozpočtu v "Terminátorovi", fascinovaně pozorovat detailně promyšlenou futuristickou vojenskou technologii ve "Vetřelcích" či žasnout nad logistickou monstrozitou projektu jako "Propast" (možná proto propagační kampaň "Avatara" tak zdůrazňovala finanční potíže při natáčení a technologické okouzlení hollywoodských velikánů pozvaných na plac). Podobně se s každým úžasným záběrem fantaskní Pandory vkrádají asociace s kýčovitými obrázky z plakátů či puzzle pro romanticky rozervané teenagerky (vedle kompoziční podobnosti je neoddiskutovatelná totožná barevná paleta). Vyprávění plné v patosu naložených uhrančivých velkých slov a myšlenek o prozření a boji za záchranu starobylého světa zase na druhé straně vyvolává kritické myšlenky, které odhalují prožívanou vinu bílého muže v postkoloniálním světě a jeho sen o přijetí do rodu, který jeho soukmenovci či předci dříve pomáhal ničit a jehož půdu drancovali (ostatně geneticky čisté modráky hrají afroameričtí či indiánští herci), případně touhu přijmout exotický pohled na svět, který narozdíl od diskreditované vlastní kultury ještě skýtá příslib neznásilněného ráje. Paradoxně s sebou tento pohled také nese kritiku závěru filmu, kde hrdina pomůže utiskovaným zvítězit tím, že oni přijmou jejich původnímu smýšlení cizí přístup totální války. Ale všechny předchozí výhrady má pomoc smáznout zdejší všeobjímající přesah ekoligické provázanosti, který je podpírán ideou zření podstaty namísto hmotného povrchu, buddhistickou metaforu s plným šálkem a reinkarnačním mysticismsem. Kdo neuvěří, neprozře. Kdo nevyprázdní svou mysl, nepřenese se do těla avatara a nepozná krásy zdejšího světa. Ale to už tu letos jednou bylo - takřka doslova to samé - ve "2012". Stejně jako Emerichův film i Cameronův epos lze dlouze napadat, ale nic to nezmění na tom, že ve své kategorii je vynikající. Jenže tou kategorií v případě "Avatara" pořád zůstává ohraničený prostor výpravných spektáklů pro široké publikum (pro které je ostatně mnohoznačnost typická), nikoli celá kinematografie. 9/10 (30.12.2009)