Režie:
Robert EggersScénář:
Robert EggersKamera:
Jarin BlaschkeHudba:
Mark KorvenHrají:
Anya Taylor-Joy, Ralph Ineson, Kate Dickie, Harvey Scrimshaw, Ellie Grainger, Julian Richings, Cat SimmonsVOD (5)
Obsahy(1)
V polovině sedmnáctého století měli lidé blíž k přírodě, blíž k Bohu, blíž k iracionálním jevům, které dnes považujeme už jen za pohádky. Sedmičlenná rodina farmáře Williama (Ralph Ineson), která v té době žila v relativním bezpečí jedné z osad v Nové Anglii, se po vážném střetu se sousedy rozhodla kolonii opustit a vydala se dobývat americkou divočinu. Po krátkém putování se usadili v zemi nikoho, poblíž rozlehlého temného lesa, o němž by leckterá citlivá povaha řekla, že působí zlověstně. Neblahé tušení členů farmářovy rodiny umocňuje i řada obtížně vysvětlitelných událostí, které jejich nový život provázejí, zašlou úrodou počínaje a podivným chováním domácího zvířectva konče. Vrcholem série katastrof je pak zmizení farmářova nejmladšího syna přímo před očima nejstarší dcery Tomassin (Anya Taylor-Joy), která ho měla hlídat. V atmosféře všudypřítomné paranoie plynoucí z dalších podivných událostí dochází k postupnému rozkladu rodiny, Tomassin je jednomyslně označena za viníka všech neštěstí a obviněna z čarodějnictví, ačkoliv je to paradoxně právě ona, kdo si ještě zachovává alespoň zdání zdravého rozumu. A to, co se skrývá v temném lese a doposud bylo jen v roli pouhého pozorovatele, se rozhodne udeřit. (Cinemart)
(více)Videa (7)
Recenze (826)
„TENTO FILM JE ZALOŽEN NA LEGENDÁCH, POHÁDKÁCH, PŘÍBĚZÍCH A HISTORICKÝCH DOKUMENTECH O ČARODĚJNICTVÍ…“ /// William, z boží vůle farmář, tam na samotě u lesa z boží vůle přišel o syna. Bůh je všude, ale ve jménu ďábla se nebojej bejt drsný, i když o strašení se stará hudba. A les. A představa, že tam někde je. Minimalistická podívaná s pár herci, zvuky, divadelními dialogy… A parádní hororový dětský výkony. Farmářský drama, ve kterým nejde vo úrodu a jeho námětem by tutově nepohrdl ani šílenec Trier. Vod 4 hvězd by to mohla vodříznou jedině pointa… aha takže nic! Škoda, páč horor plnej takovejhle dialogů a divadla jsem už dlouho neviděl. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Králík nám zabil psa. 2.) Thx za titule „Rendiss“ a „kolcak“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Čarodějnice se může pochlubit naprosto skvěle vystavěnou atmosférou, která na člověka dýchne od samého počátku snímku a vtáhne ho nejen do děje, ale i do samotného prostředí, v němž se odehrává. Neznámé herecké tváře dodávají na autentičnosti a první polovina je opravdu parádní hororovou podívanou v duchu těch nejlepších tradic, kdy se bojíme nejvíce toho, co nevidíme, nemůžeme uchopit a poznat. Tvůrci nám čarodějnici odhalují v krátkých záblescích, což ještě umocňuje děsivost onoho výjevu. V pasážích, kdy se na scéně odehrává poklidný a těžký život rodiny, můžeme stejně pociťovat jakousi zlověstnou přítomnost zlých sil. Také každý zdlouhavý záběr na les, kterým je obydlí hlavních hrdinů obklopeno, má značně znepokojující nádech. Samotný závěr byl v mnohém trochu přes čáru a mohl leckomu pokazit jinak výborný dojem, ovšem já s ním neměl větší problémy. ()
Výborná atmosferická vec, aj keď ako celok film trochu zaostal za mojimi očakávaniami. Z fantasticky naturálne vykresleného prostredia - puritánskej komunity z čias kolonizácie Ameriky v 17. st., sa dalo vyťažiť podstatne viac. Vlastne až posledná dvadsaťminútovka (od miesta zavretia detí do stodoly) začne mať tie pravé mysteriózne a hororové grády. Zvyšok času nie je zlý, ale obsahuje veľa slabších miest, ktoré buď trocha nudia, alebo svojou atmosférou poľavujú. Celkovo však spokojnosť. 75/100 ()
Filmařské mistrovství obtěžkané výbornými hereckými výkony (především děti), atmosférou tak hutnou, že by se z ní mohla materializovat samotná Deprese a tíživým smyčcovým koncertem. Pouze je dobré si uvědomit, na co vlastně do kina jdete. Čarodějnice a těch několik málo záběru na ní samotnou rozhodně nepatří mezi to, na co byste se chtěli dívat každý večer před usnutím. To je tedy hnus se vším všudy. Ale i když zrovna není před kamerou, je její astrální tělo cítit ve všem kolem. Depresivní masakr. S blížícím se koncem přichází i lekačka hlásící se vehementně o dvojitý bypass, samotné finále na čarodějnickém sabatu s rituálním tancem patří k vrcholným momentům filmu. Eggers natočil osobitou a jedinečnou agónii s charismatem stejným jako je hlas Ralpha Inesona. 1 milión dolarů(rozpočet)/29 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) ()
Čarodějnice působí jako film z jiné planety, nebo lépe řečeno, jako sdělovací médium ze zcela jiné doby. Přijímá sice současné žánrové kvóty a povrchové napětí čerpá z oblíbeného vzorce skupinka lidí - chata - okolní les - nadpřirozené zlo, ale vnitřně se ostře vymezuje tomu, co pokládáme v moderním hororu za běžné a tedy vlastně správné. Dění není orientováno na pravou podstatu a charakter zla, nýbrž na psychiku a chování jeho obětí, což ruku v ruce s jejich náboženským fanatismem rozprostírá už tak děsivou hrozbu i do jejich vlastních řad a divák si nemůže být jist, kdo je ještě oběť a kdo lovec (jak nám říká už scéna se psem a králíkem). Je pravda, že s podobně iracionálními postavami se těžko sympatizuje, ale ona důkladná práce s navozením dobovosti, tehdejších životních řádů i samotnou starobylou angličtinou přímo drtivě navyšuje naturalismus a autenticitu, takže se skutečně cítíme jako v (jiné) realitě, přestože je nám již na začátku sděleno, že příběh vychází ze staré lidové báchorky. A jestliže tato snaha o přidanou historickou hodnotu trochu ubližuje očekávanému hororovému obsahu, formální stránka je bezchybná. Náhlé střihy sladěné s hrůzu nahánějící nemelodickou hudbou utnou scénu přesně v jejím vrcholném okamžiku, takže její efekt nemůže zeslábnout, prostředí je zásluhou pomalých kamerových jízd a pečlivě inscenovaných záběrů využito famózně a žádný obraz nepůsobí lacině ani předvídatelně. Nejsme násilím nuceni, abychom se báli, jak to známe u dnešních "lekačkových" duchařin, ale strach je všudypřítomný a neodbytný. Zkrátka jiný, poctivější a lepší horor... 80% ()
Galerie (40)
Zajímavosti (18)
- Film vypráví o událostech, které se staly 62 let před salemskými procesy. (LilyDeLarge)
- Film byl inspirován mnoha lidovými pověstmi, pohádkami a dobovými zápisy vztahujícími se k čarodějnictví, včetně deníků a soudních záznamů. Značná část dialogu pochází přímo z těchto zdrojů. (J.F.B.)
- Mezi lety 1620-1640 odešlo z Anglie do Nové Anglie okolo 20000 puritánů, ke kterým patřila i Willova rodina. Puritáni se snažili o očištění anglikánské církve od katolických vlivů, a byli proto ve své vlasti pronásledováni za vlády Jakuba I.Stuarta a Karla I.Stuarta. (heavy66)
Reklama