Rocky IV

Tohle je opravdu sranda. Ruský stroj na boxování je obklopený nejmodernější technikou a dopingovýmu lékaři. Americký světový šampión na Sibiři štípe dříví a trénuje ve stodole jako bezdomovec. Zápas ze zbídačeného CCCP se možná satelitně přenáší do USA v digitální kvalitě. Prostě rok 1985 přesně tak, jak si ho pamatuju. Rocky maká, Survivor hraje jak o život a totalitní režim se hroutí pod údery Rockyho pěstí. Paráda! (29.11.2008)

Nejlepší Rockyho představení je lemováno naivní leč údernou propagandou kapitalismu, životní motivací, úžasným přírodním tréninkem a skladbou, která mi ještě dlouho po zhlédnutí vyhrávala v uších na začátku každého tréninku - http://www.youtube.com/watch?v=yL3lJfpenAc. (27.08.2011)

Takřka všechno, co béčkové osmdesátky tak zdobilo a definovalo, je ve čtvrtém pokračování Rockyho výbušně a celkem dramaticky koncentrováno. Přestože tahle pohádka s klasickým boxerským schématem "dobro vs zlo" (aneb studená válka zdaleka neskončila) čpí až moc velkými frázemi a nadlidským hrdinstvím, vše je poskládáno přesně tak, aby se bavily i generace daleko po italském hřebci. Vždyť dobro vypadá tak sympaticky, poctivě a skromně, zatímco zlo je tolik studené, bezcitné a chamtivé, a finální souboj je emocionálně natolik strhující, že pokaždé stojím u obrazovky a nadávám na hnusné soudruhy, kteří poslali na chudáka Rockyho nadopovanou bestii. A to byl asi záměr.. :)) 80% (18.03.2014)

Sly si u mě rezolutně řekl o několik vrcholů – tehdy, když oživil svou první legendu (Rocky, 1978), o šest let později, když oživil druhou (Rambo, 1982), o dalších šest let, když utáhnul příjemnou buddy movie (Tango & Cash, 1988), následně se rval coby chrabrý horolezec v roli šité na míru (Cliffhanger, 1993) i profesionální vrah v netriviálním thrilleru (Nájemní vrazi, 1995), od té doby však uběhlo mnoho vody. Úporně se snažil o další nádechy právě s dvojicí svých ikonických legend R+R. Když se ve čtvrtém pokračování rval v Moskvě nejen za kamaráda, byl to další triumf. Ano, ona bitva USA vs. SSSR je dost pokřivená, dialogy mnohdy úsměvné (šaškující Creed na tiskovce), řežba přepálená, protože z počtu Dolphových ran by se neoklepal nikdo, a celkově je to velmi naivní. Na druhou stranu zvolené skladby pohánějící tréninkové montáže jsou stejně jako ony cvičební metody a samotné zápasy úchvatné. Nefalšovaná srdcovka a nostalgická pohádka o americkém Davidovi a sovětském Goliášovi. (17.07.2019)

Tak tady dej taky, stejne jako u predeslejch dilu, presne navazuje tam, kde predchozi dil skoncil a je fajn, ze se tvurci snazily o krapet jinej pribeh, i kdyz je to stejne jen variace na predchozi dily. Prvni pulka filmu ma takovej docela pomalej rozjezd, nic moc se nedeje a samotnej souboj mezi Apollem a Dragem je nic moc, jednak Weathers se tam jen tak mota, ale precejen se aspon trosku snazi, zato Lundgren tam jen stoji, jakoby vubec netusil, co se deje. Nastesti pak zacne druha pulka filmu a dej se presune do Ruska a zacne masakr. Jednak naprosto ultimatni trening, kdy navic Sly vypada jak nakej zalesak, navic s prostrihama na trening Lundgrena a pak ultimatni zaverecnej zapas, kdy se i Lundgren vzpamatuje a oba si zacnou davat paradne na drzku. Druha pulka filmu to vytahla na 5*. (25.04.2008)