Den, kdy se zastavila Země

Od sci-fi z ´51s s tak béčkovým plagátom som rozhodne nečakal, že dostanem zaujímavé dospelé sci-fi, pri ktorom ma ani nenapadne sa pousmiať nad niektorými vecami (Gort robot z gumy), film pri ktorom som si znovu uvedomil akú silu má správny zvuk vo filme. Cítiť z toho tú atmosféru tých rokov aj prečo ten film vznikol a rozhodne nestratil nič zo svojho čara. Zhltol som ho ako malinu, napriek tomu že sa takýmto oldies vyhýbam. (04.01.2009)

Na science fiction z padesátých let se člověk nedívá, aby byl ohromen zvláštními efekty. Tyhle filmy v sobě musí mít něco, čím okouzlí vší své někdejší efektnosti navzdory. A tím něčím může dobře být myšlenková hloubka. Ta je zde však stejně povrchní jako dobové modely kosmických lodí a robotických monster (respektive v tomto případě jedné lodi a jednoho monstra). Moudrost onoho mimozemšťana, jenž přichází na barabarsky rozhašteřenou Zemi jako velvyslanec vyspělého kosmu odrází jen osvícenskou důvěru v racionalitu, vědu a pokrok. Tento mýtus rozumu je jen zchromlým pohrobkem devatenáctého století. Nevěrohodný není jen ten papundeklový robot, ale i samo poselství. S touto větší než malou výhradou se jedná o poměrně povedené drama. (23.10.2006)

Naivní filmík zahalený v typických padesátkových kulisách, třeba když jde ta dívka zastavit robota Gorta, samozřejmě upadne a mi vidíme jak se blíží jeho děsivý stín, nejvíc mi dostala posáž, kde se lidé pokouší rozřezat UFO letlampou:), také krásné přehrávání vedlejších postav, nicméně Den, kdy se zastavila Země není obyčejné laciné sci-fi, kterých tehdy vznikalo snad pět denně, v kontrastu s mírumilovným Klaatem je vyobrazena lidská nenávist, paranoia, sobectví a nedůvěra národů mezi sebou, více než výmluvná je scéna jeho příletu, první, čeho se od lidí dočká je kulka, film reaguje na studenou válku v jejích počátcích, strach z jaderné války je tedy pochopitelně jeho hlavním motivem, ve výsledku z dnešního pohledu se jedná o skvělé retro, které není ani zdaleka hloupé. (02.04.2009)

Bez papírových kulis a gumových emzáků vytvořil Robert Wise zajímavou vizi mimozemské návštěvy, která ač se opírá o typické padesátkové propriety (archetypy vedlejších postav, anti-atomová agitka), působí i po letech svěže a uvědoměle, byť je to celé předvídatelné až k jedné z nejslavnějších hlášek sci-fi žánru. Docela jsem zvědav na remake, trailer se tváří o něco velkolepěji. (20.07.2008)

Než začnu komentovat, tak musím udělat jedno přiznání (Samozřejmě jí bylo osmnáct. Jedná se jen o filmové přiznání). Než jsem si pustil The Day the Earth Stood Still tak jsem o filmu pouze věděl, že se jedná klasiku sci-fi a viděl jsem plakát. Takže jestli máte alespoň takové IQ, aby jste se nohou trefili do správné nohavice, tak si zřejmě logicky dokážete odvodit, co jsem od filmu očekával. Už se mi sbíhaly sliny na pořádné béčko, kde chlapík v gumovém kostýmu ničí kartónové město a unáší polonahou divu. Místo toho jsem dostal chytrý konverzační sci-fi, které má sice poselství jako každý druhý videoklip Michaela Jacksona, ale i tak to v době zuřící studené války muselo mít co do sebe. Díky krátké stopáži a příjemným hercům, kteří podali dobré výkony se na film hezky kouká a celé to rychle uteče. ,,Klaatu barada nikto" (17.07.2008)