Osvobození

Když z filmu okatě trčí (oscarové) ambice, poznamenám, že si tvůrce myslel, že točí svůj Schindlerův seznam. Platí to i v tomto případě, ale kupodivu nemám s Osvobozením žádný závažnější problém. Fuqua řemeslo umí, snad jen toho zahledění se do záběrů z dronu mohlo být zpočátku méně, závěrečná část, kdy se z uprchlíka na pokraji života a smrti stane téměř četař York, nemusela být tak uspěchaná a škoda, že D. Washington nemládne, pořád jsem si představoval, jak by se těmi bažinami brodil právě on. Určitě mě to bavilo víc než adorovaných 12 let v řetězech. (26.02.2023)

Jeden z nejlepších filmů o otrocích co jsem viděl a podle skutečné události. Neuvěřitelné. Luxusní kamera hned od prvního záběru na prales a bažiny, jedinné co mě trochu vadilo , že je to černobílé. Super herecké výkony, pět hvězd je málo. Lepší než Spielberg. Nechápu jak někdo může napsat že ho to nudí a proč to má tak malé hodnocení. Ti co hodnotili odpad musí být naprostí vymaštěnci, (03.11.2023)

Antoine Fuqua má své světlé momenty ale v celé jeho filmografii jich je zanedbatelně. Nyní se pokouší být smrtelně vážný, vzal si k sobě debilně se tvářícího Smithe a natočil vizuálně odporný (divný, prakticky šedivý vizuál) příběh otroka, který chtěl být někde na rozmezí oskarového kandidáta a Revenanta kříženého s prvním Rambem. Téma útěku za rodinou je ohrané a tentokrát i ve velice špatném zpracování, které není napínavé, vizuálně zajímavé ani příběhově důležité. Velký kiks jak pro Fuquu, u kterého se to ztratí, tak hlavně u Smithe, který chtěl možná nějakou cenu, ale nepoznal jsem, zda hraje zdrceného otroka, nebo se nudí a neví v čem hraje. (08.02.2023)

Strádání a trpění, to jsou disciplíny, ve kterých Will Smith vyniká. A ne, není to pochvala. Režiséra Antoina Fuquu jsem vždycky tak nějak bránil. Jeho vizuálně našlapaná režie či solidně budovaná atmosféra často bavily, ovšem v poslední době už mnohé přeháněl a třeba loni si vybral hned dvě slabší chvilky (Viník a Infinite). Společně si pánové řekli, že do toho praští s velkým tématem a velkými ambicemi. Zbylo ovšem akorát tak velké ho***. Máme tu otroka, máme tu období, ve kterém Lincoln nesouhlasil s otrokářstvím, máme tu jižanské bažiny, máme tu hrátky s (ne)barvičkami, máme tu nesoudnou ctižádost. Smith hraje otroka, který zaslechl o milníku amerických dějin, a rád by se během Americké občanské války dostal na Sever, kde dávno převažuje jiný pohled na otroctví, ovšem jižanští plantážníci mají na jeho záměr odlišný názor. Dá-li pánbůh, třeba Smith najde i svou rodinu, od níž ho ti darebáci odloučili. Tvůrci se naneštěstí rozhodli tuhle krutou dobu zobrazit v šedých odstínech, což ve mně žádnou vizuální či emotivní radost nevyvolalo. Přitom scény z pracovního tábora mohly být víc než jen fajn, naháněná v divočině už ovšem tu a tam nutí dívat se na hodinky a pak přijde něco, co žádný tvůrce nechce: celé to začne zoufale nudit. A závěr to určitě nezachrání. Dvě až tři hvězdy, ale půjdu níž, třeba se Fuqua probere. (27.12.2022)

Otrok Will Smith utíká za svobodou a za svou rodinou. Čekají ho bažiny plné nebezpečí a na záda mu dýchá Ben Foster. Touha po svobodě je ale silnější než všechny překážky, které ho čekají. Potenciálně zajímavé historické drama sice nabídne pár vcelku výpravných scén a solidní akci, ale audiovizuálně jde o bez přehánění odpudivou podívanou, která s postupem času víc a víc nudí a ke konci už regulérně otravuje. Antoine Fuqua by se měl držet akčních filmů a krotit svoje ambice. Na tohle nemá. (21.12.2022)