Rebel Moon: První část – Zrozená z ohně

V roce 1977 nám George Lucas za  121 minut představil propracovaný nový svět, který chtěli všichni diváci dále prozkoumávat, seznamovat se s minulostí postav a nemohli se dočkat dalších pokračování. V roce 2023 nám Zack Snyder za 133 minut představil... velký hovno! Jedná se o výjimečný případ filmu, který selhal snad úplně po všech stránkách. Skoro mám pocit, jako by se dali dohromady Ed Wood s Uwe Bollem a záda jim produkčně krylo studio Asylum. Jen těch peněz se v tom utopilo znatelně více. A největší noční můrou je, že i z filmů jako Bloodrayne, nebo Ve jménu krále mi toho utkvělo v paměti více. Začněme zde naprosto příšerným vizuálem, který nám ukazuje rozmazané obrázky, nudné nebo vykradené motivy a digitální efekty, které sice působí oslnivě, ale všechny jsou jakoby odtržené od herců a odehrávají se na pozadí. Postavit herce před zelené plátno a na pozadí promítat vesmírné bitvy a výbuchy, to je skutečně vrchol filmařského umění. Dále tu máme skandální world building. Příběh je nerealistický, spojení Star Wars a Sedmi statečných rozhodně nemůže být prezentováno tímto způsobem. Svět absolutně nefunguje. Nevíme, kdy a kde se odehrává. Jestli to je lidská budoucnost, nebo úplně fantasy vesmír. Ani režisér v tom patrně nemá jasno, a tak můžeme vedle zrůd všeho druhu vidět osoby oblečené jako v moderní době. Hlavní záporák chodí v košili s kravatou (proč proboha!), skupina hrdinů zase v nějakých otrhaných hadrech, div že nejdou do bitvy nazí. Nefungují kostýmy, nedává to smysl, chybí tomu fantazie a jinakost oproti reálnému světu (pamatujete třeba na úžasné kostýmy ze Skryté hrozby?). Mrzelo mě dále trýznění skvělých herců v čele se Sofinkou a Djimonem Hounsou (ten už by fakt neměl brát všechno, co mu přijde na stůl). Ed Skrein hraje nejnudnějšího záporáka všech dob, který permanentně mele hubou, jen aby pak mohl provést nějaké laciné zabití. Když si vzpomenu, za co jiným skvělým režisérům (Stephen Sommers, Jonathan Liebesman) v Hollywoodu padaly hlavy, tak musím říct, že Zack Snyder si tímto filmem vysloužil jednosměrnou jízdenku do režisérského důchodu. (23.12.2023)

Snydera nemusím a nejlépe mi pasuje k drahým videoklipům, ale z povahy se mi příčí těšit se na jeho opus magnum jen kvůli tomu, abych to frajersky setřel. Jenže Rebel Moon mi fakt moc nepomohl. První půlhodinka je přitom dost ok, Hopkinsův pacifistický robot je zajímavý a vypadá to, že hromadné vykrádání Snyder alespoň kočíruje v utlumenějším stylu. K originu protagonistky obšlehnutém od Gamory a celkovému vykreslení rebelské situace na bázi ,Star Wars mínus síla a charakterní postavy’ se přidává ještě ,Sedm statečných mínus charakterní postavy’. A v tu chvíli ztrácíte zájem, i když celkový koncept by mi ani nevadil. Stvořitele všichni sejmuli za opisování, ale tady je ukázkový příklad, jak vypadá vysokorozpočtová absence originality a formální organické jednoty. Je to zase sled komiksových stran, který by fungoval leda tehdy, kdyby to dělal Tarantino a do vcelku banálního příběhu vnesl svůj oddalovací narativ, zábavné postavy a nečekané zvraty. Tady není jediný vtípek, výprava je sterilní a jediné menší překvápko se váže na Hunnama. Tedy jasně nejcharakternějšího herce, jehož Snyder dokonale zazdí. (27.12.2023)

Snyder byl kdysi pro mě nejprogresivnějím filmařem z hlediska vizuálu, po zhlédnutí Rebel Moon si však musím malinko zabrblat, přičemž jsem představoval si od největšího sci-fi Netflixu pro letošní rok jinačí hody. Jsem tak trošku purista, mám rád čistý obraz ve vysokém rozlišení a jelikož Enko na dobré příběhy nedá, cením alespoň jejich požadavky na natáčení na digitál ve 4k. Rebel Moon je však čistě digitální fraška (Rachel Stone je furt ale horší), kde mě to trhalo za oči a spílal jsem, že se tvůrci drobet více nesnažili buď o realističtější barvy nebo praktické efekty. Zajímavé pro mě však bylo, že předcházející digitální hrátky (například 300) pro mě tak otravné nebyly. Jsem zvědav na druhý díl, kdy už nutnou expozici máme za sebou a mohlo by se tak jednak o zajímavější kousek. I když z hlediska vizuálu půjde o totéž, příběhově už víme, že nemáme čekat nic objevného (takové Star Wars od něj bych opravdu vidět nechtěl), ale doufám, že to bude alespoň záživnější guilty pleasure. Tohle už si znovu nepustím, i když jsem se spíše bavil než nudil. PS : Sofia Boutella je tu suprová (nejlepší bod na filmu), Charlie Hunnam naopak dost upozaděn (všimněte si, že půlku filmu vůbec nemluví) a hrozně mi připomínal Travise Fimmela. (28.12.2023)

Je to ještě horší, než se dalo čekat a je to horší způsobem, který jsem úplně nečekal. Suverénně nejhorší Snyder a taky nákladný sci-fi blockbuster, který se svou velkohubostí a mizerností vyrovnává legendárnímu Travoltově Battlefieldu - s tím rozdílem, že ten byl o dost víc nechtěně zábavný. Strašná, ale fakt STRAŠNÁ sračka. Víc toho vyzvracím později. (24.12.2023)

Bez těch zpomalovaček by to mělo poloviční stopáž. Ale dobrý. Dejme tomu, že první půlku jsem se celkem obstojně bavil na účet Snydera, jak se snaží obšlehnout koncept ´Sedmi statečných´ a naroubovat na to nějakou mytologii, která by obstála i v mnoha dalších pokračováních. Ničím mně to nerozčilovalo, i ty grafické výjevy jak z políček nějakého přeplácaného komiksu jsem nějak bez úhony přežil. Ale pak se začne lítat po planetách, které si vystačí s pár hnusnými CGI prostředími, navíc ještě potemnělými, snad aby ta digitální přeplácanost nebila tak do očí, do toho Snyder nacpe několik generických  bitek, které normálního diváka z křesla nezvednou, bez jakéhokoliv napětí a aspoň špetky atmosféry. A se záporákem a jeho libůstkami, který by se hodil do nějakého fajn sado maso salónu. Vše, co se odehraje po scéně zkrocení toho velkého opeřence, je jeden velký vizuálně hnusný zmar, a tím je vlastně celá druhá půle, s jednou zpomalovačkou vedle druhé, kdy si asi Snyder říkal, že když to fungovalo ve ´Třístovce´, musí to fungovat i tady. Ne, Zacku, opravdu nefunguje, možná tak ve tvých vlhkých postpubertálních snech. (05.01.2024)