Režie:
James WanScénář:
Leigh WhannellHudba:
Joseph BisharaHrají:
Patrick Wilson, Rose Byrne, Ty Simpkins, Johnny Yong Bosch, Lin Shaye, Leigh Whannell, Barbara Hershey, Joseph Bishara, Jeannette Sousa, Ruben Pla (více)Obsahy(3)
Když se rodina přestěhuje do nového domu, začnou se dít podivné věci. Zjevují se zde děsivé postavy a je slyšet šepot. Situace vygraduje ve chvíli, kdy se jeden ze synů neprobudí. Lékaři příčinu jeho kómatu nedokážou vysvětlit... (TV Prima)
Videa (2)
Recenze (1 349)
Insidious mě překvapil, jak dlouho nechá diváka napjatého, kdy už to začne. Úvodní titulky naznačují, že půjde o horor, ale najednou režisér jakoby nic sjede do dramatu. Jenže postupně se na plátně obejvují lekačky, atmosféra začíná pozvolna houstnout a film se s příchodem "profesionálů" pořádně rozjede. Pak je to klasická žánrovka ozvláštněná cestováním mezi dimenzemi s ne moc strašidelným hlavním "záporákem", ale toho zastupují jiní (rodinka na sedačce či stará paní). Samotný konec se mi moc líbil a rozsekl celkové hodnocení, které se je tak mezi 3/4*, směrem nahoru. ()
První čtvrt hodiny to bylo blaho. Pěkně (hodně) jsem byla napnutá a sem tam jsem se i bála. Wan má výbornou schopnost využití klasický scény jako lekačka při vejití do pokoje tak, že to znovu člověka překvapí a lekne. Stačilo i obyčejný mumlání v dětský chůvě. Jenže pak se začaly objevovat první "zdroje strachu" a já jsem nestačila žasnout, že se fakt mám bát černě pomalovanýho domorodce s chlupatýma kozačkama po kolena, co nejvíc připomíná bojovníka kmene Samburu, chyběl mu jen ošťep. Rozpočet možná nebyl největší, ale snad by se daly pořídit lepší masky nebo duchové. Neoslnila mě ani ta babka, kterou si zřejmě vypůjčil z Dead Silence. Ke konci se sice ještě objevilo pár fajn scének jako ta s tou rodinkou na gauči, ale film nabral naproti začátku jinej směr, kterej mě právě moc nebral. Já radši stupňující se náznaky, než natvrdo prolejzat jinou dimenzi, málokdy to funguje. Asi jsem po Dead Silence od dalšího Wanova kousku čekala mnohem víc. ()
Wanova parketa přestavět šedou realitu v bizardní strašidelný hrad, z kterého divák odchází značně roztřesen. Pozvolný rozjezd nehraje na originalitu, ale na atmosféru a je takovým předskokanem pro velice silný dojezd, při kterém se budete strachy dívat před sebe, za sebe a možná i na strop. Horor roku! ()
Tak musím sa priznať, že mne proti strachu nepomohla ani podperinová spoločnosť, husia koža sa dvíhala permanentne takmer každú minútu s hladinou adrenalínu a takisto musím skonštatovať, že mám aj kratšie nechty a o pár vlasov menej. James Wan potvrdzuje, že je môj človek a filmy, ktoré natočí vo mne vždy vyvolajú priaznivé reakcie. Vďaka tej neopakovateľnej horrorovej atmosfére mám sto chutí vycapiť aj piatu hviezdu, ale sú tu bohužiaľ medzery, ktoré by ešte bolo treba vyplniť. Wanov rukopis je zreteľný najmä v závere filmu, v ktorom naplno nechá rozvinúť svoju predstavivosť a fantáziu. Bábky, démoni, duchovia a horrorové postavy, ktoré sa v jeho filmoch objavujú dokážu navodiť strach už samotným pohľadom na ne. Keď si k tomu pridáte skvelú mrazivú hudbu a celkom normálny námet a hercov, tak potom všetko musí šlapať ako po masle. 85%. ()
Bytový monstrkabaret Freda Pytla se sloní bábou, gerontofilní nevěstou, nekrofilním metalistou a pedofilním čertíkem Bertíkem. Na zemi se to dá, v Astrálu je to astrální hovadina natočená jako sobotní televizní dýchánek s Vampírou a jejími záhrobními stokami. Nejstrašidelnější na tom je množství neodsýpajících dialogů, ze kterých by zestárl i Bela Lugosi. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (35)
- Démona s rudou tváří si zahrál Joseph Bishara, který pro film rovněž skládal hudbu. (imagoo)
- Po filmu Jako malé děti (2006) je Insidious již druhým snímkem, v němž Ty Simpkins (Dalton) ztvárnil syna Patricka Wilsona (Josh). (oje)
- Strašidelná pesnička "Tip Toe Thru the Tulips", ktorá sa objavuje vo filme, je v skutočnosti song z roku 1968 pochádzajúci od interpreta menom Tiny Tim. (Jello Biafra)
Reklama