Hlasy

Mix hororu, krimi, komédie, psychologickej drámy a rodinného filmu s domácimi miláčikmi. A prekvapivo to celkom dobre funguje. Je to teda ucelené, s kvalitnými hereckými výkonmi a Reynoldsa by som kľudne nominoval na Oscara. Song a takpovediac videoklip na záver je obzvlášť vymazlený, hlavne, že sa všetko dobre skončilo a všetci sú spokojní :) Len ak sa nad tým tak celkovo zamyslím, nič extra špeciálne The Voices nepredstavuje, proste ďalšia príjemná a "príjemná" americká indie zábava. 70% (08.05.2017)

U nás doma by Keisy (boloňský psík, diktátor) kupovala větší lednici a Sára (láskyplný německý ovčák) mě přesvědčovala, že jsem dobrý člověk. Přítel už pro jistotu schovává nože :D Něco tak ujetého a nepochází to z Japonska? Sedím tu, snažím se napsat něco smysluplného, abych vás na film nalákala, ale víte co? Nejde to. Pořád si vybavuji veškeré scény a směju se. Prostě skvělá absurdní komedie ze života "neobyčejného" chlapa, který si "povídá" se zvířaty a rád plní ledničku :o) (26.04.2018)

"Já jsem schíza kvalitní, na prášky se vyser, kočka pejska zneklidní, kouká z toho průser. Před lednicí dilema, kolik lásky ještě pojme? Divák hlavu v pejru má - romantika, která dojme?" Tedy já dojatý byl, slzy v očích a sucho v ústech (a klid, covidem to nebylo), a hned jsem to taky říkal své mluvící želvě, že tomu jako napálím pět hvězd a basta psychofidli, protože to sice bylo echt morbidní a smrdělo to kočičincem na gauči, ale taky nádherně vonělo romantikou a člověčinou, schíza neschíza. Jenom mi to přišlo kromě dojemného taky docela smutné, fakt nechápu, který ptakopysk to může označit jako komedii. Asi ten, kdo zobe kvalitní veselé prášky, řekl bych. Můj domácí mazlíček, mluvící želvička, se pak neklidně zavrtěla vedle v křesle, nakrčila čumáček a řekla, že ona dá jen čtyři hvězdičky, aby to nevypadalo, že se po mě opičí. Což mi přišlo rozumné, protože mít doma mluvící opičící se želvu, to už by bylo fakt pro Chocholouška :-). (28.02.2021)

Jerry nie je žiadny rebel. Chce byť až zúfalo normálny. Má prácu. Býva vo vlastnom dome. V ňom psa aj mačku. Žiadne hogo-fogo, normálna stredostavovská idyla. Ako veľa Američanov, aj on svoje duševné problémy rieši s psychiatričkou. K dokonalému zapadnutiu do malomestského kolektívu mu chýba už len partnerka. Zaľúbi sa teda do kolegyne z práce, s ktorou je šéfom poverený zrobiť diskotéku. Zatrsá si ňou na nej, pozve ju na rande. Lenže je tu jeden problém. Jerry o ňom vie a chce ho fešande neskôr aj povedať. No nestihne to. Nepapá totiž lieky na hlavu predpísané pani doktorkou. Pretože v jeho excitovanom, psychotickom stave sa nachádza oveľa zaujímavejší svet, než je nudná, ubíjajúca všedno-všedná rutina. Rôzne hlasy mu v tomto ružovom svete zároveň zabezpečujú bohatý spoločenský život. A Jerry si ho ešte spestrí. Pomerne vydarená čierna komédia, ukazujúca na hrdinovom príklade vnútorný svet istej skupiny ľudí s psychickými problémami, ktorá má problém s akoukoľvek terapiou. Vo svojom vyšinutom stave sa totiž cítia subjektívne tak fantasticky, že žiadna tabletka ani terapia pre nich nepredstavuje nič, po čom by akokoľvek túžili. Strácajúce body súvisia s malou dotiahnutosťou nápadu spočívajúceho v rozdiele medzi vyfantazírovaným a skutočným svetom. 70% (02.03.2015)

Sing our happy song, sing our happy song, come on clap your hands, sing our happy song! Sing our happy song, sing our happy song, come on sing along, sing our happy song... --- Nečekejte komedii; ba ani takzvanou "černou komedii". Tohle je spíš regulérní horor o neodolatelně absurdnim nádechu a fikanym kontrastu barev; naprosto svá záležitost. A Ryanu Reynoldsovi tady jednoduše nejde nepodlehnout. Ať už v roli Jerryho, neomalenýho skotskýho kocourka Mr. Whiskerse nebo kultivovanýho pejska Boscoa... případně ve všech najednou. (07.02.2015)