Cesta do hlubin študákovy duše

Menej vtipnejsie ako Skola zaklad zivota, o to ale viac socialnejsie. Krasne sa na to pozeralo a sentiment, ktory ma premohol sa naozaj neda opisat... Spomenula som si na moju milovanu babicku, na jej rozpravania z 8-ročneho realneho gymnazia, z jej studentskeho zivota, ktore vo mne vzdy vzbudia pocit, ze mat stroj casu by nebolo na zahodenie :) (Videne 27.8.2010) (27.08.2010)

Hloubavější film z kolekce študáků a kantorů. Nejzajímavější je asi Plachtova proměna od dob jeho učitelského alter ega z filmu se zcela opačným žánrovým znaménkem Před maturitou. Jinak samozřejmě vyčnívá figurka Futuristova a rodokapskový seriál o Ruhém ďáblovi. Z hereček se překvapivě prosadila v dalších letech Jana Ebertová, ač dnes mají nesmrtelnou popularitu Pešek, Hrušínský a Filipovský, zatímco například Strejka, Salač nebo Pruner jsou již zcela pasé. A mými soukromými favority jsou samozřejmě Vnouček hrající Voříška a Slavíčková jako slečna z trafiky. (22.02.2009)

profesor Tuřík: „Mazánku, pročpak zde okouníte?“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já nemám slečnu.“ profesor Tuřík: „Tričko jste neměl vyprané. Trenýrky nenosíte, slečnu nemáte a chcete ode mě chvalitebnou z tělocviku. Jděte tančit valčík!“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já valčík ještě neovládám. Já jsem se připravoval na polku.“ profesor Tuřík: „To vás neomlouvá. Chopte se slečny a nastupte!“ __________Nezapomenutelná klasika, co nikdy nezestárne. Vzácné chvíle radosti a bezstarostnosti, které se zjevily na filmovém plátně v dobách těžké lidské beznaděje. (29.11.2016)

Žákova útla knižka Študáci a kantoři sa stala námetom hneď pre dva filmy. Oba nakrútil Martin Frič, do oboch pretavil svoj nevšedný talent a do oboch obsadil výrazné herecké osobnosti. Nemožno sa čudovať, že aj po 70 rokoch a nesčíselných reprízach v televízii si nájdu svojich divákov, a to aj u časti najmladšej generácie, ktorá síce už kdečo nechápe, kdečomu sa čuduje, ale nestarnúci humor má šancu udržať ju u obrazovky aj keď film je čiernobiely. Mne osobne sa oveľa viac páči Cesta, než Škola napriek tomu, že keď svojím slizkým hlasom prehovoril Voříšek, otváral sa mi Sarajevo-nerez vo vrecku. Aj hercov by bolo lepšie vyberať tak, aby študáci a kantoři neboli rovesníkmi (Nedbal, Pešek, Filipovský). Na druhej strane Jindřich Plachta s výzorom pripomínajúcim Jeana Rena skúškou časom prešiel rovnako úspešne ako skúškou vo filme a jeho výkon možno považovať za dokonalý. (09.09.2010)

Mě tyhle starý komedie nějak nedokážou rozesmát, takže se jim vyhejbám, ale tohle je tak provařený, že jsem tomu neuniknul. Já sice chápu, že někdy před 70-ti lety se u toho lidi nejspíš váleli smíchy, ale mně to prostě v dnešní době nic neřiká. Ve filmu se našlo opravdu jen několik málo momentů, který bych považoval tak za lehce zábavný. Navíc na mě působí dost blbě to, že 30-ti letý herci, hrajou pubertální študentíky. Celkově mě ten film spíš dost nudil a navíc mi nějak dohromady splývá s filmem Škola, základ života. (25.10.2006)