Doktor Živago

Neubráním se srovnání s The English Patient. Podobně koncipovaný příběh, téměř identicky čarokrásné záběry přírody a velká lovestory s ne zrovna idylickým happy-endem.  Na rozdíl od Minghelly je však David Lean generačně jinde a to se podepisuje na dlouhých záběrech, škrobených emocích a především obludné stopáži, která je dost často neospravedlnitelná. Ne snad, že by Zhivago nebyl pompézní film. Nákladně zpracován, dobře zrežírován a k tomu všemu poměrně pečlivě vyobrazující turbulentní dějiny Ruska začátku 20.století, ale prostříhat to o půl hodiny kamerových panoramat a předlouhých obličejových expozic a bylo by to pro diváka mnohem příjemnější. (02.07.2023)

Nějak jsem si k tomuhle Leanovu rozmáchlému velkodivadlu o šlechetném lékaři semletém ruskými dějinami první poloviny dvacátého století, nenašel cestu. Omar Sharif mi přišel ve srovnání nejen s Alecem Guinnessem (jehož Jevgraf je naprosto ikonická figura), ale i třeba Rodem Steigerem zoufale nezajímavý, a příběh "jeho žen" byl na mě až moc knižně z prstu vycucaný. Nicméně jako celek je to skutečně fascinující podívaná aneb vzdech, takovéhle filmy už se dneska netočí:) Přesto se nedovedu oprostit od svého subjektivního dojmu a velebit objektivní kvality (s těmi Oscary bez výhrad souhlasím) a historickou pozici Doktora Živaga, takže dávám jen 70%. (13.11.2012)

Epos tak velký, až se stává těžkopádným a poněkud klopýtá. Klopýtá v převedení kulis ruské revoluce na plátno v podobě historické fresky, tak aby púsobila skutečně realisticky, klopýtá ve zpodobnění silného a emotivního romantického příběhu, který do jisté míry trpí roztříštěností a odosobněnou chladností, utápí se trochu v pompéznosti filmu... a klopýtá v zahuštění masivní knižní předlohy do snesitelné velikosti a délky, protože přiznejme si, těch 200 minut je tu opravdu hodně. Přesto, i přes klopýtání až do konce se nikdy zcela nezhroutí, a hlavně, Leanův Živago je filmem tak zajímavým a řemeslně mistrovským, že není možné jím nebýt tak trochu fascinován. (a to i v případě že vám k projekci skrz stěnu sálu vyhrává koncert Michala Davida s jeho "Céčka sbírá céčka") 8/10 (03.09.2012)

Velkolepý velkofilm, který je skutečně možná až přehnaný, ale na druhou stranu je tu krásný vývoj, který můžete sledovat. Postavy jsou naprosto skvěle ztvárněné a nebudou vás nudit. Tohle je svět, který není těžké si představit, emoce, které není vůbec těžké prožít. V konečném důsledku mi nejvíce vadilo, že se zde mluví anglicky za každou cenu. (20.05.2015)

Zas jeden z těch vysoce oceňovaných velkofilmů minulosti, u kterého krčím rameny a říkám, že to vidím úplně jinak. Pasternakova románová předloha, která hrála klíčovou roli při získání Nobelovy ceny, je dost odlišná. Lean si to upravil k obrazu svému a pojal to jako monumentální fresku z období revoluce a občanské války. Jenže i přes pro mě úmornou stopáž, kdy jsem po dvou hodinách začal ztrácet síly, je to pořád příliš útržkovité a schématické. Je to takový ten zjednodušující pohled pro zámořské publikum, které se moc nechce babrat s historií jiných národů a kultur. Strčme tam osudovou lásku, revolucionáře, pár válečných scén a on už si z toho každý něco vybere. Ve spoustě komentářů se objevují věty ve stylu na americké poměry skvělé vylíčení ruských reálií, ale to je opravdu jen na ty americké poměry. Četl jsem Bulgakova, Babela a mnohé jiné a nemám pocit, že to scénárista a režisér trefili. Romantika je taková přepjatá, patetická a tak nějak zapadá do monumentálního velkofilmu. Dal bych přednost komornějšímu pojetí a zpracování látky v podobě několikadílného seriálu. V téhle podobě to totiž až moc připomíná slavný snímek Woodyho Allena Láska a smrt, kde si z podobných velkorysých epických románů a ruských reálií nepokrytě dělal srandu. Celkový dojem: 40 %. (03.06.2012)