Zásah štěstím

Woody Allen tentokrát z pádných důvodů ve francouzštině. Kontroverze a osobnost stranou, práci tohohle děduly mám fakt rád a i v poslední době, kdy nám naděloval spíš průměrnější kousky v porovnání s jeho nejlepší tvorbou, se jeho filmy vždy umístily, jako to první po čem sáhnout v deštivém dni. Coup de chance nebude další Půlnoc v Paříži, ale rozhodně bude jeden z  jeho nej filmů poslední éry cca předchozích 10 let. Francouzština neubírá Woodymu na dialogu a už vůbec na zábavnosti. Ba naopak přidává “Le style typical de la France” a “Bonne humeur”. Au revoir Woody et bonne chance à la retraite. (25.11.2023)

Včera jsem to viděl podruhé v kině- v Ponrepu se tentokrát dokonce i tleskalo na konci. Woody je neuvěřitelný filmař a takových moc není. Žeru to, že umí odvyprávět film v 90 minutách (má pár výjimek ale jinak obvykle ano). Když jsem ten krásný mix deketivky, noir (James Hadley Chase by měl z tohoto filmu radost), drama a komedie, viděl poprvé tak jsem si říkal "úžasný, hned chci další." Co budu dělat když se nebudu moct jednoho dne těšit na další film (nebo povídku)od Woodyho? Kdo umí tak krásně psát lidské  postavy, a mít je naprosto odkoukané- jejich manýry a myšlenky? Woody je jeden z nějvětších vlivů na mne a jeden z mých největších idolů. Doufám, že ještě nám něco odvypráví. Tohle byl o překvapivě na Woodyho optimistické což je dobrá změna.  Nenechte si tohle v kině ujít- at' už Woodyho tvorbu znáte a milujete a nebo jí teprve nakoukáváte. (04.02.2024)

Nejsem velkým expertem na dílo Woodyho Allena, ale myslím, že ani v tomto filmu nezklamal. "Do Říma s láskou" sice překonáno nebylo, ale jedná se o povedený snímek s pohyblivou kamerou a dlouhými záběry, což mám velice rád. Žánrově je to romantická konverzačka s kriminálním zlomem. Celkové vyznění je možná trochu hořké, ale jak říkám, zklamán rozhodně nejsem a za návštěvu multikina, kam chodím minimálně, to rozhodně stojí. (24.01.2024)

Vlastně docela v pohodě. Ale mohl si dát nějakou, alespoň minimální práci s tím, aby ve scénáři nebyly takový brutální díry, kvůli kterým se film dějové úplně rozpadne a ve výsledku nedává smysl. Rad bych si myslel, že to mělo nějaký hlubší smysl, že za tím měla být nějaká symbolika, ale spíš mi to přišlo jako lenost. A strach kohokoli ze štábu, kdo četl scénář, prozradit Allenovi, že existuje taková věc, která se jmenuje internet. Francouzskou verzi Emmy Smetany samozřejmě instantne platonicky miluju. (25.11.2023)

Woody natočil svůj poslední film ve velkém stylu. A jsem rád, že jsem to mohl zhlédnout v kině. Zpočátku se to jevilo jako libovolný film natočený podle knihy Rosamundy Pilcherové, ale postupně se to rozjelo tak, že jsem od toho v podstatě nemohl odtrhnout oči. Snímek, kde všichni chodí kolem pravdy velmi těsným, ale přesto vzdáleným obloukem. Během 93 minut svižně rozebere všechny charaktery postav a ukazuje, že štěstí má u každého jinou podobu. Vše je navíc podepřeno mistrně gradujícím napětím a typickým Allenovým stylem (hra se světly, dialogy či také to, že postavy jsou častokrát k vidění na nějakém večírku). Možná je to v některých momentech mírně klišé nebo je to až moc uspěchané. Nepatří to však nakonec nějakým způsobem k životu? Jubilejní 50. celovečerní film tohoto Pana režiséra je tak dalším kouskem do vitríny jeho mistrovských děl. |90%| (18.01.2024)