Rivalové

To už se dlouho nestalo, abych očekávala prudu a dostala jsem filmový bombónek. Hudebně neskutečně nabušený combo, kamerový záběry neotřelý a hodně zajímavý a scénář předčil má očekávání. Power play mezi jednotlivými charaktery zde byla velmi věrohodně vykreslena a i tak byl prostor pro divákovo překvapení, sezení na okraji židlí a očekávání, co bude dál. Josh je nepřekonatelný, Mike mu skvěle sekunduje jako herecký sparingpartner a o Zendaye si stále myslím a budu myslet, že je Disneyová princezna se skvělým PR, kolem které je až zbytečný hype. Člověk jí totiž tady prostě to mateřství nevěří. Navíc se nám tu rozšiřuje takový nešvar, že takovéto hvězdičky, které nemají ošahaná prkna, co znamenají svět, se až moc spoléhají na porty a jejich mluvený projev je velmi nekvalitní. Což se odráží na snad jediném škraloupu filmu, který přiřazuji velmi špatnému zvuku. A ano, některé záběry by lépe vynikly ve zkrácenější verzi. S nostalgií jsem zavzpomínala na natáčení podobně nervy drásajícího, ale o stupínek přeci jen lepšího zpracování slavného zápasu Borg/McEnroe (2017), kdy jsme několik týdnů trávili na Štvanici a přesně stejně jsme měli vykroucené krky a z přípravy a soustředění Shii LaBeoufa mezi záběry šel strach. Takže si dovedu představit práci, co za jednotlivými návaznostmi, sety, matchbally a propocenými tričky stojí. Skvělá práce, jsem ráda, že jsem tomu dala šanci. (23.05.2024)

Od tohoto filmu jsem očekávala vizuální masterpiece a to jsem i dostala. Vizuálně je to naprosto dokonalé, závěrečný tenisový match bude za několik let jedna z nejikoničtějších filmových scén. Dost mě překvapil Josh O'Connot, v reálu působí tak stydlivě a introventsky, že jsem byla překvapená, jak úplně rozdílný je v tomhle filmu. Zendaya nezklamala, femme fatale téhle doby. (15.05.2024)

Na tenhle film jsem se těšil hodně dlouho a jsem nadšený, žádné zklamání se naštěstí nedostavilo. Jako příznivce krátkých stopáží jsem se přitom ani chvíli nenudil, snímek je úderný, správně udává tempo stejně jako vynikající povětšinou pulsující doprovodná hudba. Zendaya podává vedle Euforie dle mého mínění svůj nejlepší herecký výkon. Tasha v jejím podání je ostrá, ledová, dominantní a zatraceně sexy. Dominuje svým výkonem celému filmu, avšak ani pánové se nenechají zahanbit. Zvláště stejně dominantní Josh O´Connor si získal mé sympatie. Konec korunuje celé dílo, už díky Dej mi své jméno víme, že pan režisér závěry fakt umí. V tomto případě to byla nádherná umělecká tečka za zatím nejzajímavějším snímkem tohoto roku. (29.04.2024)

Zatím patrně nejstylovější film letošního roku. Luca Guadagnino povýšil melodrama s milostným trojúhelníkem na něco většího - mám ještě teď pusu dokořán, protože jsem něco tak geniálního nečekal. Samozřejmě je to herecký koncert všech tří zúčastněných, ale kdyby jenom to - je to nádherně sestříháno, skoro celou dobu do publika práší Reznorův a Rossův božský soundtrack a hlavně - já se po celou dobu nemohl nabažit těch esteticky nádherných záběrů na oba challengery. Mike Faist a Josh O'Connor jsou tu tak moc sexy, že už ani víc sexy být nemůžou. Ty jednotlivé scény s nimi... Úplně jsem z toho odvařený a fakt nemám slov. Je to zkrátka film přesně pro mě. (28.04.2024)

Dlouho jsem nebyl v kině takto rozpolcený a nepokládal si tak často otázku, zda to, co sleduji, se mi líbí, nebo zda mě to štve. Luca Guadagnino ve mně prostě každým novým filmem buď budí lehký zájem, lehký nezájem, nebo právě tento komplikovaný love-hate relationship. V jeho filmografii to u mě zkrátka lítá oběma směry sem a tam, stejně jako zde ty tenisové míčky. Asi to zkrátka sedí. Nicméně se závěrem tohoto snímku to tady zrovna vše do sebe tak bombasticky zapadne a udeří to takový smeč, že mu ten postup do dalšího kola přece jen umožním. (26.05.2024)