Věčný svit neposkvrněné mysli

Přiznávám, měla jsem strach. Na jednu stranu jsem se těšila na další nádhernou šílenost ve stylu „V kůži Johna Malkoviche“ na druhou stranu mě děsilo obsazení hlavní role-nesnáším „humorné“ škleby Jima Carreyho.Nezbývá než konstatovat, že Jim Carrey mě velice mile překvapil a tímto se mu hluboce omlouvám. A poučení z filmu- radost ze života zřejmě spočívá v našich šťastných minulých časech, v naších vzpomínkách. Nemazat!!! (28.11.2004)

To se prostě musí vidět, to nelze snad ani slovy ohodnotit. Geniální Jim Carrey, stále se lepšící Kate Winslet a k tomu úžasný a bravurní scénář a neméně kvalitní a jedinečná režie Michela Gondryho. Když jsem byl na tomhle veledíle v kině, tak mne film naprosto uhranul a už po prvním zhlédnutí jsem věděl, že jsem měl možnost vidět jeden z nejgeniálnějších filmů celé kinematografické éry. Tohle není normální film. Tohle je skvost, který když pochopíte a dokážete se mu naplno oddat a vcítit se do něj, tak vás potká nevšední filmový zážitek, který vám utkvěje v hlavě na hodně dlouhou dobu. Pro mne jeden z naprosto stěžejních filmů a možná dokonce jeden z nejlepších filmů celého 21. století (to ukáže budoucnost). Bez debat uděluji pět hvězdiček! (30.09.2007)

Když se spojí dva geniální duchové, dvě geniální entity, dvě tvůrčí složky, konkrétně postmoderně fabulační genialita scénáristy Charlieho Kaufmana a osobitě hračičkovský přístup režiséra Michela Gondryho, vznikne výjimečný film. Už žánrové vymezení je přelomové - podivně pokřivená romantika. Tenhle proud freak romantických filmů je velmi zajímavým trendem postmoderní kinematografie. Čím postmoderní premisy iniciuje Gondry? Prolínání skutečné a snové reality, různých vrstev a rovin děje, porušení linearity a obecně absolutního času, čas je tu jak v kvantové fyzice pouhým jedním z mnoha rozměrů vesmíru příběhu... Gondry mnohdy utíká napříč dějinami umění a tvaruje mnohé - místy až surreálná extempore, jindy zase estetiku videoklipů atd. Rád také cituje - tu klasická sci-fi (scény s helmou při odstraňování vzpomínek), jinde zase sitcomy o idealizované americké rodině (úžasná scéna se zmenšeným Jimem Carreym pod kuchyňským stolem). Charakteristický je pro něj pseudodokumentární styl s trochou nádechu home videa, stejně jako scéna osvětlená pouze kuželem světla coby aluze na nějaký akční film (kupříkladu o elitní zásahové jednotce atd.). Experimentální složku podporuje zase ručně snímaná kamera (často záměrně ignorující zažité velikosti záběrů) místy působící jak z manifestu Dogma 95 či často frenetický, až stroboskopický střih. Nejpřínosnější jsou samozřejmě významové roviny. Neskutečná je vpravdě interpretační mnohovrstevnost filmu - možné drama, možná komedie, možné sci-fi, ale především velké podobenství o lásce ...kupříkladu... tohle je POSTMODERNÍ film! (příznačně na to nejklasičtější téma - síla lásky všem protivenstvím světa navzdory...) Podobné filmy: Adaptace, Nauka o snech, Amélie z Montmartru, Synecdoche, New York, Pan Nikdo (19.08.2007)

Jedna prostá sci-fi myšlenka (člověku lze vymazat paměť) a hodinová pouť napříč její realizací - přesto se Věčnému svitu podařilo takto úzké téma rozvinout do impozantního fikčního světa, který dokáže popřemýšlet o vztazích, decentně přednést emoce, okořenit je humorem a hlavně působit lidsky - přeměnit obyčejné lidi na zajímavé a najít v jejich všedních situacích jiskru i nepostradatelnost pro život. Věčný svit snad ani není sci-fi, on prostřednictvím nereálného tematizuje reálné a ukazuje, jak pěkné může být... To vše rozvedené ve výborném scénáři s excelentními herci a není co řešit... 9/10 (26.08.2010)

Musím se svou kůží na trh: z opusů Charlieho Kaufmana na mně vždy dýchala a dýchá šílená dávka překombinovanosti; a nutno podotknout, že imho zbytečné překombinovanosti. Nemám nic proti originalitě, ale ono Kaufmanovo pojetí mi bylo vždy tak nějak cizí. Ale pryč s trudomyslností. ;o) VĚČNÝ SVIT NEPOSKVRNĚNÉ MYSLI rozhodně patří k vynikajícím filmům; vynikajícím divným romantickým filmům alá Andersonův opus OPILÍ LÁSKOU (2002) etc. Formě natočení nemám co vytknout; prostě radost se dívat. Herecké výkony silně nadprůměrné - jde o další film, v němž Jim Carrey exceluje a sekundují mu k tomu další - neméně dobře hrající - herci. V neposlední řadě jsem během celého filmu chrochtal blahem díky hudební složce Jona Briona (MAGNOLIA (1999) či již zmiňovaný snímek OPILÍ LÁSKOU (2002)). Shrnuto a podtrženo: výborný film s myšlenkou, který by levou zadní mohl získat plných 100%. Po odečtení Kaufmanovy překombinovanosti je to čistých a dobrých 90%. (12.11.2004)