Obsahy(1)
Jan přišel o práci a pije, Petr je rebel odjakživa a pije taky. Osud je oba dovede mezi zdi léčebny, kde začíná jejich strastiplná cesta. To celé ve verších a se zpěvy. (Filmdat.cz)
Recenze (6)
Bylo by neskutečně snadné si z tohohle udělat srandu. Takže do toho. Tenhle film je o léčbě alkoholu, tak drazí dobří holubi, drahé úsměvy smutných mužů, tohle je ten film, ten který vytvoří dokonalé zpodobnění strastí v alkoholovém opojení! Co na tom, že technicky je to hrůznost obludných rozměrů, kdy nelze rozumět "zpěvu" postav, protože tóny samohrajek jsou tak nahlas, že by přes ně nebyla slyšet ani série odpalů raket krátkého doletu. Mimochodem on i text písní je geniální a na hranici kompilace všech význačných básníků historie, od Sapfó, přes Geoffrey Chaucera, až po Jiřího Žáčka! Teda pokud to uslyšíte přes tu samohrajku, že jo. A ta je buď hospodský trashmetal, nebo klávesovka ala šlágr tv, to má jistě také hlubší mínění! Jsem si tím jist! Asi nemá cenu zmiňovat, že herecké výkony jsou také naprosto skvostné, jen si zdvořile dovolím podotknout, že scéna, kdy se čepuje pivo je zvěrstvo a odpornost i pro nás, co pivo skoro nepijem. Takhle to netočí ani patnáctka, co točí na fesťáku a do teď si myslela, že pípa je zdrobnělý název pro ušní lalůček. Už jsem říkal, že jsem při sledování vypil láhev vína a musel si dát i tuplovanou whisky? A to nepiju, skoro! Tak moc démonický tento film je. Umělecké dílo, jen co je pravda. A to, že léčebna se natáčí v mateřské školce/prvním stupni zš má jistě také hluboké smyslení. A to, že jediná košila vlastněná hlavním protagonisou je nejspíš ta samá, ve které maturoval (rudá košile k obleku!) je třešničkou na mnohovrstevnatém, artovém a všeobecně opojném zážitku. ona celkově ta proměna v kreaturu s nejůclnější sadou kotlet ve známém vesmíru stojí za to.. ::::: Budu vzpomínat. Dlouho. A budu se budit ze sna. ()
Česká kinematografie je spasena! Malickovi trvalo 20 let, než stvořil své opus magnum. Veselému na to stačilo 7 let, ale i kdyby už nenatočil nic jiného, zanechal tímto po sobě nevyčerpatelné dědictví pro následující generace, které si tak budou po další staletí lámat hlavu nad mnohovrstevností jeho díla a jeho dosud neobjevenými významy. Najdete tu totiž všechno, co definovalo jeho dosavadní tvorbu – ale i to, co ji v mnohém ještě překonává! V hlavní roli nesmí pochopitelně chybět druhá část Cool Husté Autorské Dvojice, tedy Petr Cejpek, který tradičně nezapomněl vytvořit zcela fenomenální animovanou pasáž, jež překonává vše, co kdy spatřilo světlo světa ze Studia Animace Petra Cejpka. Celému snímku tradičně dominuje rámec grotesky, což je diváku dáno zřetelně najevo už úvodní scénou vyhazovu z práce, orgasmickým popíjením neotevřeného krabičáku a následným vyhozením plné krabice do popelnice. Není to však jediné, co dává celému příběhu tvar: tím druhým je forma muzikálu, která je zcela inovativní v tom, že neobsahuje žádnou choreografii. Myšlenka vymyšlení nějaké choreografie byla v rámci minimalistického přístupu rázně odvržena a postavám v příběhu tak byla předurčena forma komunikace pomocí něčeho, co by se dalo s trochu fantazie nazvat „zpěv“. Scény, které jsou tímto „zpěvem“ obohaceny, jsou pak zcela nezapomenutelné a obsahují celou řadu krásných subtilních motivů, jež by Veselému a Cejpkovi mohl kdejaký Forman nebo Lloyd Webber závidět. Ožíračka ve venkovské hospodě, kde do sebe postavy zároveň kopou slivovici, pivo a víno, hrdinu do léčebny vezoucí Cháron převozník znázorněný strejcem s ponožkami v sandálech, protialkoholní léčebna tvořená barevnou chodbou s dětskými výkresy, malůvkami a školními skříňkami, rozkydlá buchta, krmení domácí bábovkou, dvoulitrový džus Caprio s 50 % gratis, klystýr prováděný zavedením zahradní hadice do análu, venkovní trsačka vypadená hudebně i tanečně jak z Šlágr TV, kamerové záběry a prostřihy jak z produkce TV Barrandov, nejvtipnější úmrtí postavy všehomíra a proměna hrdiny v lepšího člověka, který… má kravatu uvázanou do půlky trupu a otrhané rifle. Hlupec se zeptá, co na tom proboha trvalo vytvořit 7 let a proč si aspoň na nahrání těch příšerných písniček nepronajali služby profesionálního studia. Moudrý však ví, že iši no ue ni mo sannen (石の上にも三年) – aneb kvalita se nesmí uspěchat, jak praví staré japonské přísloví. To, že vzniklo zatraceně kvalitní dílo, ostatně dokazuje i fakt, že jen těžko lze vybrat nejlepší scénu. Kdybych však musel, byla by to asi ta s požíráním kolínek v socialistické jídelně doprovázená thrash metalem. Vivat Jaroměřice nad Rokytnou! Hodnocení: over 9000%, ale jelikož na ČSFD nemůžu dát více než 5*, nezbývá mi než dát aspoň to, co začíná taky na „o“. ()
Konečně jsme se po dlouhé době dočkali dalšího českého muzikálu, který zavírá pomyslnou českou trilogii. Film se totiž vydává ve stopách Starců na chmelu a Šakalích let. Přitom ale Jan Veselý vypráví až osobní zpověď o alkoholismu. Jak už se dá čekat u takovéhoto tématu, děj až nepříjemně eskaluje a vyvolá v divákovi touženou silnou katarzi. Herecky je toto magnum opus taktéž perfektně zvládnuté a jde poznat skvělá ruka režiséra. Dokonce je tak dobře zahrané, až si říkám, že něco podobného museli bohužel samotní herci zažít na vlastní kůži, protože zahrát něco takového, prostě wau, smekám. A to ještě není vše přátelé. Hudba a zpěv. To je teprve vrcholný prvek. Hudební podkres je až neuvěřitelný ve svém rozsahu. Přechází od jemného Mozarta v dojemných scénách a pokračuje až do hrubých alkoholických částí, které znějí jako třeba Led Zeppelin nebo Metalica. Přitom však muzika neztrácí českého folklórního ducha. A zpěv, ach zpěv. Jako by mi andělé šeptali do oušek. Teď už jen čekám kdy vyjde soundtrack na vinylové desce. Úplně mě mrzí, že ČT a podobné společnosti nedotují takto zručné filmaře, proto naše česká kinematografie v posledních letech tak moc upadá. Nemohu se dočkat až vyjde od pana Veselého další filmový zločin, teda echm, počin. ()
Tak dobře, no. POZOR, komentář obsahuje spoilery! "Před půl rokem v jednom městě..." aneb bylo, nebylo a naprosto nezáživná úvodní scéna, kterak mladý perspektivní muž nastupuje do zapadlého kanclu bůh ví kde, futruje se bagetou a zapíjí to jistě kvalitním lahváčem. Načež následuje velmi dramatická scéna "A ven!" A pozor, to je teprve začátek! Ocitáme se u druhého protagonisty na pracovišti úřadu práce, ohromná junda (minimálně úřednice se dobře baví). Po návštěvě pracáku mám taky vždycky chuť si cvaknout, ale tady to povýšili na úplně jiný level - naprosto úchvatná scéna s vyžunknutím krabicáku za 12 sekund (fakt, počítala jsem to). Já osobně bych hodila šavli už v půlce, ale týpek má fakt výdrž, to se musí nechat. Nějaký čas není nic, co by stálo za zmínku (možná manželka se sekyrkou, ale žádné drama / thriller se bohužel nekoná, tak nic) a pak tu máme noční scénu s hříšným tancem s popelnicí s perfektně zaostřenou kamerou a v závěru převoz na záchytku (všimli jste si, že jsem jak barbar použila ve větě třikrát předložku "s"? Ha!). Následně se oba naší protagonisté setkávají na základce či v mateřince (ehm, pardon psychiatrické léčebně) a jsme svědky další dramatické scény, za kterou by se nemuseli stydět ani tvůrci Kill Billa. Oceňuji alespoň reálné ztvárnění skupinové terapie, to mají hoši u mě jedno malé nevýznamné plus. V dalších minutách zase nevidím nic, co by stálo za zmínku - jen jakýsi doják, pronásledující maxi lahváč, rozkydlé těstoviny s párkem ve školní jídelně a nakonec paskvil bůhvíčeho (ta animace, jako wtf, proč?). Přetáčím, sorry jako. A prosím povězte mi, v jaké protialkoholní léčebně se provádí klystýr a proboha proč? Ale rozumím, naše filmové duo do tohohle veledíla prostě potřebovalo nacpat nějakou šokující anální scénu, aby těch sr*ček nebylo málo. Závěrečný útěk z léčebny a nečekaný skon jednoho z hlavních protagonistů před nerozjetým autem tomu nasadil korunu. Celý tenhle počin na mě působí jako když byli tvůrci konstantně nejenom pod vlivem alkoholu, ale asi nějakého lepšího matroše, jinak si nedokážu vysvětlit ty úžasné herecké výkony, přesné pasování do textu, úžasnou choreografii a v neposlední řadě naprosto geniální animaci, jak z repertoáru Dády Patrasové. Pánové, díky! Během sedmi dlouhých let vzniklo něco, z čeho se nikdo z nás dlouho nevzpamatuje (pardon, chci říct, na co nikdo z nás nezapomene, ale ono to ve finále vyjde nastejno). ()
Už jsem si myslel, že se s Cool Hustým Autorským Duem nikdy nesetkám a že oba přenechali žezlo Dorotkovi se Šebestou - navíc když smazali svůj skvostný YouTube kanál a skoro zmizeli z internetu. Jenže místo toho připravovali své opus magnum, které konečně spatřilo světlo světa a já si po tolika letech mohl vychutnat nějaký ten jejich skvost. A naštěstí se kluci šikovní v té filmařině moc nezlepšili, takže to opět byla celkem sranda sledovat. Honzu psychicky deptá práce, tak po šichtě chlastá krabicáky a jeho echt abstinentní manželce to tak strašně vadí, že ho pošle do léčebny. Petr se zase jednou strašně ožere, na zahradě před svým domem shodí svoji popelnici a za to ho policie zatkne a pošle taktéž do léčebny. Tam se oba rozhodnou, že se sebou něco udělají a jejich léčba a budování přátelství obsahuje spoustu skvostných písniček se skvostnými texty a skvostnými rýmy, které si přezpívali sami autoři a "herci" a hudbu jim složil kdovíkdo, asi Veselý, ten je takový multiumělec. Lepší než hudba jsou tu ale ty videoklipové části, z čehož jeden z nich je dokonce animovaný (jen škoda, že ne tou jejich typickou příšernou počítačovou animací, to už bych uchcával blahem) a hlavně ty herecké výkony a prapodivné snahy o psychologii postav. Vypisovat ale co všechno je tu špatně a k smíchu by bylo skutečně dost na dlouho, jelikož už v prvních třech minutách je tolik wtf prvků (už jen v jakém obleku Petr nastoupí do práce je dost směšné), že kdyby to byla chlastací hra, už by asi bylo po vás. Takže kromě již zmíněného zmíním ještě ten úžasný konec, kde SPOILER chudák Honza umře naprosto pitomým způsobem a Petrovi to od základu změní život a už nikdy v životě ani kapku alkoholu si nedá, aby ho při chcaní na barák nesrazilo auto jedoucí rychlostí 10 km za hodinu. KONEC SPOILERU. Plus mě ještě dostala ta Petrova noční můra, kde ho pronásleduje flaška Krušovic a úvodní představení všech lidí v léčebně, ze kterých tam to křoví je z naprosto bizarních důvodů, ale hlavně že se to rýmuje. Jinak to ale byla pořádná protialkoholová agitka, která z každého neabstinenta dělá automaticky závisláka a zrůdu, až jsem se divil, že tam odněkud z roha nevyskočil Karel Nešpor a nezačal všechny léčit smíchem veverky, slona a buldozeru. Ale kdyby se tu objevil, tak to bude jednoznačně za plný počet, protože by tomu snad už nic nechybělo. Takhle se mi to moc z recese hodnotit nechce a tak dávám dvě hvězdy, jednu za Cejpka a jednu za Veselého, jehož cameo role policisty a hospodského ožraly mi způsobila nadšením takovou husinu, že ji mám ještě teď. Je to prostě skvost a opus magnum ze studia Veselého filmu :D Nakonec to ale navýším na tři, protože už teď vím, že to pro mě bude kult stejně jako Jsem to já. 3* ()
Cejpek a Veselý to zase dokázali - natočili film, který se stane opět punching-bagem nové generace uživatelů ČSFD. I když se jmenuje Veselý přijde mi to trochu smutný. Tvorba dvojce se stále neumětelská, ale oproti kraťasům typu B*A*T*M*A*N, tohle muselo trochu dát práci. Znamená to, že je to dobrý film? Ne. "Jmenuji se Pepa a jsem majitelem vinného sklepa" Alespoň sehnali lacinou hospodskou kapelu, aby jim složila songy a skutečnou léčebnu (pardon skutečnou základní školu). Možná jsou to právě uživatelé této stránky, kteří z dvojice C a V udělali ochlasty a alkoholiky. Už Cimrman řekl "Chlast, slast" a tenhle film se tímto moudrem zaručeně řídí. Je zcela jednoduché říct, že je to těžko-koukatelná sračka s příšernými střihy a nesmyslnými záběry, ALE... pomůže to někomu? Je sranda si z toho dělat srandu... jen doufám, že si to pánové Cílek a Veselý moc neberou. Jediné co tomu chybělo bylo cameo pana Nešpora. Jedna hvězda protože Si hvězda. ()