Páni Flatbushe

Celkem trapná a většinou nudná snaha o umění a improvizaci bez děje, která ale přináší bezradnost. Za něco stála snad jen scéna kupování prstýnku. Strašný tlaky, tam jsem Stanleyho (v podání Slye) upřímně litoval. Jinak jsem si film musel neustále popohánět kupředu, protože byl o ničem, vůbec mě nebavil. Jen proto, že jsem fanoušek Sylvestera Stalloneho, jsem to narychlo zkouknul, toť vše. (23.10.2012)

Rok po úspěchu Lucasových American Graffiti a Scorseseho Mean Streets režiséři Martin Davidson a Stephen Verona s necelými 100 000 dolary a 16mm kamerou s láskou rekonstruují vzpomínky na vlastní dospívání v poklidném dějinném závětří konce padesátých let. Snímek vypráví o čtyřech kamarádech s dozadu napomádovanými vlasy a koženými bundami ze zanedbané části Brooklynu nazývané Flatbush, loučících se s dosavadním bezstarostným způsobem života a s konečnou platností přijímajících zodpovědnost dospělých. Páni Flatbushe záměrně postrádají zápletku či vývoj postav, což spolu s improvizovanou hereckou akcí a dialogy přispívá k jejich realističnosti a autenticitě. Sly hraje rabiáta Stanleyho, tlačeného do svatby se svou těhotnou přítelkyní, pro kterého dospívání definitivně končí ve zlatnictví koupí drahého svatebního prstenu. Kvůli roli Sly zaokrouhlil svou váhu na metrák a za několik dodatečných vět se kterými přišel pro svou postavu je v závěrečných titulcích uveden také jako spoluator dialogů. (11.11.2005)

Generační snímek ze 70. let, který ve své výpovědi v podstatě do dnes nic neztratil. Brooklyn a skupinka mladých potloukající se životem a přesvědčením žijící jako gang, který dělá vše společně, což jim ledasco usnadňuje, ale také přivádí do problémů. Film je to upřímný a hodný k zamyšlení, ale bohužel nezapadl mezi klasiky a tak je už bohužel poněkud pozapomenutý. Zajímavostí je, že se tu objevují dnes velice známé tváře. Henry Winkler a Sylvester Stallone. Sylvester  tu má už větší roli a to v postavě Stanleyho, jehož ´mladistvá nerozvážnost´ jakoby vypadla z dnešní doby. Sice mu bylo už nějakých 30. let, ale čemu to vadí. Našemu Ladislavovi Peškovi bylo 33. let, když natáčel námi stále vyhledávaný snímek ´Cesta do hlubin študákovi duše´ a nikdo by to do něj neřekl. Příběh je tedy jakoby ze života a tak vyznívá značně nevýrazně a místy i nepřesvědčivě. Tvůrci prostě netlačili na dramatizaci a nechali děj tak, jak v životě probíhá. A tak tu máme dospívající partu věčně v černých kožených bundách dělající na ulici vyrvál, poflakující se po barech, kde většinou hrají kulečník a řeší problémy v rámci vztahů s dívkami. Po technické stránce asi snímek skutečně nevýrazný, ale právě svým námětem a svou výpovědí o daných skutcích, určitě stojí za shlédnutí. Jsou věci, které prostě nezmizí u žádné generace. (21.02.2019)

Zajímavej filmík o chlapském dospívání v Brooklynu. Sylvester je nepřehlédnutelnej a přestože nehraje hlavní roli, tak jeho scény patří k tomu nejlepšímu co film nabízí. Hlavně jeho návšteva ve zlatnictví má ty správné grády. Délka filmu lehce přes 80 minut a přitom stačí k tomu, aby divákovi něco sdělil. 55% (06.04.2018)

Nu nebyl to takový průser jako první Stallonovy filmy, ale celkově mě to nechytlo. Filmy o gangech mě nikdy nebavily, ani ve 20ti jsem netoužil po něčem podobném. Tady si na teenage gang hrají 4 skoro 30letí herci, což obzvlášť ve škole působí komicky. Navíc kromě jedné krádeže auta tu fakt není nic krimi, jen spousta žvýkání, machrování, dementních "dialogů" a taky řešení problémů s holkama, vycházejících především z toho že hrdinové jsou totální vypatlanci. Zejména Stallonova postava a to co předvede v klenotnictví to prostě nechápu, že to nakonec skončilo svatbou. Mělo to trošku dobovou atmosféru a zajímavou (leč nehodící se ) doo-woop muziku, ale jinak celkem o ničem. (03.04.2023)