Jen jednou se miluje

Velmi slušný film, který dokázal věrohodně zachytit poválečnou atmosféru účtování s kolaboranty a nekritického budovatelského nadšení. "Duch doby" je zachycený už v básničce, kterou školní dítka předříkávají veliteli: Napilno stále mám, abych už splnil plán Mé kladivo tluče pro národ hrdě ať si sabotéři lžou, na nás si nepřijdou... Čtveřice komunistických velitelů, která stane v čele oblastního města prochází vývojem,, který je částečně podobný tomu, co popsal Mňačko ve svém románu Jak chutná moc. Běh událostí nakonec zničí většinu ideálů a semele hlavního hrdinu Tomislava.. Film vznikl ještě hluboko v období komunismu, jen těsně po Titově smrti a tak je vylíčení tehdejších událostí ještě umírněné. Film je zároveň příběhem o lásce, která překoná společenské rozdíly i odloučení. Celkový dojem 80 %. Velmi dobré herecké výkony představitelů hlavních rolí - M. Manojlovice a V. Milosavljevicové. (16.08.2008)

Milostný příběh mladé baletky Beby (zajímavá a velmi dobrá Vladislava Milosavljević), dcery bývalého továrníka, který za války kolaboroval s Němci. Na maloměstě, kam je dívka vystěhována, se sblíží s podobně osamělým, ale povahou a zkušeností naprosto protikladným mužem, s komunistou Tomislavem, partyzána s nelehkou minulostí.. Jejich manželství je ovšem trnem v oku jak dívčiným rodičům, tak místním stranickým kádrům. Oba - v zásadě všichni herci - byli výborní, ale pro ten nepostižitelný výraz, kterým dokázal v posledních vteřinách Miki Manojlović vystihnout veškerou tragiku té generace, jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. (31.12.2007)

Ohromně přesvědčivý film o poválečném budování komunistické Jugoslávie. Vynikající je tu mladý Miki Manojlović v hlavní roli idealistického Tomislava. Dramatický příběh je zasazen do skvěle ztvárněné doby. Zdá se, že na komunismus nebyli lidé připraveni hned na jeho začátku a ne že by je zkazil až později. (16.02.2007)

Je prekvapujúce, že takýto pekný film nedostáva najvyššie hodnotenia. Partizán Tomislav, ktorý po oslobodení Juhoslávie pokračoval v Titovom boji, sa snaží nájsť sám seba v neustále sa meniacich situáciách výstavby socialistickej Juhoslávie. Film je verným obrazom s postkomunistických krajín tesne po skončení vojny. Elán a odhodlanie z ľudí priam sršali a chceli budovať nové lepšie a krajšie spoločnosti. Ale každá doba potrebuje svojich hrdinov kladných ale aj záporných. Najdôležitejším dejovým prvkom filmu bola živočíšna láska k baletke Beby, ktorá partizána Tomislava doviedla až k smrti. (23.08.2016)

Balkánské filmy  mají vždycky koule.   Žádná konverzačka. City naplno.  Ve válce hrdinové, ale po válce  se trochu lámou charaktery  a do vedení se dostávají jiné typy.  Chlap , co míříl přesně a věděl na koho a proč se najednou  stává   potížístou .   Dostal co chtěl, velký byt, krásnou baletku, ale s ní i rodiče, co jsou nóbl a vadí jim chlap , co spí s pistolí pod polštářem a rakijí u postele.  Nakonec pozná, jak to chodí , ale to už  je pozdě, karty jsou rozdané a na něj  žádné nezbyly.  Povedený film 4* (06.08.2023)