Národní házená

nejde sice o těžký kalibr formátu Okresního přeboru ale já se bavil.Suchánek - scénarista by sice občas mohl ubrat, protože zrovna on je z těch, který občas nezná tu správnou míru (jako herec hraje vlastně totéž co v partičce - sám sebe), ale i tak je tady hodně situací a hlášek, které mají potenciál stát se klasikou. Na hercích je vidět,že hodně z nich jsou kamarádi i v reálu a ústřední partička si slušně sedla.A i kdyby nic jiného, ukázalo mi to sport o jehož existenci sem neměl tušení...70% (16.04.2022)

Michal Suchánek je moje generace. Překvapil mne, když se rozplakal naživo, protože nestihl rozhovor s L. Výbornou na Radiožurnálu.  Seriál ukazuje, podobně jako Okresní přebor, Most nebo Čtvrtá hvězda, povahy zastoupené v převážně mužské populaci této republiky. Suchánek je vykresluje po svém, s humorem sobě daným. Je to odvážný počin, protože spoustě mužů vůbec nedochází, jak pitomě se zde vlastně chovají. Skuteční muži jsou nedostatkovým zbožím a v seriálech tohoto druhu je to dostatečně řečeno. Za odvahu, za zrealizovaný nápad,  dávám pět hvězd. (17.04.2022)

Suchánkův scénář nabízí několik vtipných momentů a pár hlášek, které mají šanci takříkajíc zlidovět ("Halbich, když tě vidím, s*al bych"), jinak se ale opírá o hodně jednoduchý humor a zápletku, která na 8 epizod úplně nestačí. Seriál nemá ani tak silnou podporu v hercích, Pechlát a Neužil jsou fajn, ale chybí tahoun typu Vetchý nebo Novotný v Okresním přeboru. Na jedno podívání to ale špatné nebylo. (11.09.2022)

Stará parta bývalých hráčů TJ Nejdek v národní házené, dostane pozvánku na První mistrovství veteránů v tomto sportu na Slovensku... Seriál z nepříliš známého sportu mě bavil až do posledního dílu. Nebyl to sice Okresní přebor nebo Lajna, ale dobrý.. Spousta humoru, peprných hlášek a komických scén (plavání na asfaltu, konkurz na brankáře). Za mě nejlepší výkony od V. Neužila a M. Suchánka, ale ostatní nebyli pozadu. (23.06.2023)

Proč si to děláš, máš tohle zapotřebí?? Mumlám si a snažím se přepnout vnitřní jukebox na proboha jakoukoli jinou píseň než “Sny o tygří lady”, což se naštěstí vzápětí podaří a ke ztrátám na životě tedy nedojde. Malé městečko, obyčejní lidé, kteří v devadesátkách zažili svou chvilku slávy v pochybném (sorry) sportu. Stárnou. S počtem ztracených iluzí se šourají životem stále pomaleji, až jednou mají šanci vrátit se na výsluní. Každý za tím vidí jinou příležitost, což je fajn a odráží to, že štěstí někdy leží v úplně obyčejné věci (jako je rychlovarná konvice zum Beispiel :).  Asi nejpřirozenější je role tělocvikáře, postracha všech počítačů (byť zrovna tohle je hodně karikatura), kterého s přehledem ztvárnil Martin Pechlát. Všichni psali, že po třetím díle se to rozjede. Kecali, ale možná jsem měla jen opožděné botanické hodiny, to se může stát. Zkrátka ve finále to bylo z nuly na sto a já tu asi pravidelně budu přehazovat hodnocení mezi 3* na 4*, protože mi tu chybí detailnější možnosti hodnocení. Co mě potěšilo, byly drobnější herecké příležitosti pro ostravskou KSA, Vladislav Georgiev coby adept na gólmana a Josef Kaluža jako Herr Baďura z kraje, vielen Dank! (25.06.2022)