Život podle Agfy
-
Ha-Chayim Al-Pi Agfa
-
Life According to Agfa
Drama
Izrael, 1992, 100 min
Režie:
Assi DayanHrají:
Gila Almagor, Rivka Neuman, Avital DickerObsah
-
Novinář, scenárista, herec, producent a režisér Assi Dayan je synem slavného generála Moshe Dayana, avšak ve svých filmech demýtizuje izraelskou společnost. Titul jeho filmu odkazuje na fotografku Leoru, která zachycuje momentky z malého tel-avivského baru. Děj sevřený do dvanácti hodin - od odpoledne do svítání - je zalidněn postavami kolem tohoto baru. Podnik provozuje stárnoucí Dalia a mladší Leora, v kuchyni pracují dva muslimové a u piána sedí intelektuálský písničkář. Nejpestřejší jsou návštěvníci: úzkostná žena, narkomanka, agresivní parta vojáků, arabští hippies i oba milenci majiteleky. Mikrokosmos odcizených a osamělých hrdinů je inscenován jako melodrama a „film noir", do něhož však silně prosakuje izraelská realita. Čemobílý snímek, jenž se zabarvuje teprve za úsvitu, patří mezi nejvyzrálejší izraelské filmy. Absolutní klenot, kromě původní hudby zní ve snímku i písně Leonarda Cohena. (oficiální text distributora)
Novinář, scenárista, herec, producent a režisér Assi Dayan je synem slavného generála Moshe Dayana, avšak ve svých filmech demýtizuje izraelskou společnost. Titul jeho filmu odkazuje na fotografku Leoru, která zachycuje momentky z malého tel-avivského baru. Děj sevřený do dvanácti hodin - od odpoledne do svítání - je zalidněn postavami kolem tohoto baru. Podnik provozuje stárnoucí Dalia a mladší Leora, v kuchyni pracují dva muslimové a u piána sedí intelektuálský písničkář. Nejpestřejší jsou návštěvníci: úzkostná žena, narkomanka, agresivní parta vojáků, arabští hippies i oba milenci majiteleky. Mikrokosmos odcizených a osamělých hrdinů je inscenován jako melodrama a „film noir", do něhož však silně prosakuje izraelská realita. Čemobílý snímek, jenž se zabarvuje teprve za úsvitu, patří mezi nejvyzrálejší izraelské filmy. Absolutní klenot, kromě původní hudby zní ve snímku i písně Leonarda Cohena. Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(10.5.2006)
-
Kmotr
http://www.youtube.com/watch?v=lx1AHfKBX0g Na tento okamžik nezapomeň, V hrudi dech se mi zastavil, když jsi své světlo zhasla, ozařovalo tvoji tvář... Ztrácím stopu tvou, která mě pojila s jemnou krásou. Ta za tebou zůstávala, když jsi odcházela... Nesmělé náznaky, jež vysílá moje tělo, ať jsi kdekoliv. Danielo Já ztratil stopu tvou. Něžná krása jako opar zůstává za tebou, když zmizela jsi jako sen... Nesmělé náznaky, jež vysílalo moje tělo, ať jsi byla kdekoliv. Danielo Zůstaly bez odpovědi Danielo. Takové fimy já hledám. Fimy které se musí procítit, prožít a během nich přežít stupňující se mrazení na krku.(12.1.2011)
-
GrooveJump
"Jsem blázen s velkým snem a malou čajovou lžičkou", říká číšnice Daniela svému obdivovateli, sedícímu za piánem, v prostorách stejného Tel-Avivského baru, ketrý slouží jako útočiště, všem, bez rozdílu víry, sociální stratifikace, duševních a fyzických handicapů, hned poté, co jí zaspívá milostnou serenádu, jejíž slova Vás donutí mlčky poslouchat a následně jí uvěřit. Nejenom že film má obrovskou demýtizační schopnost osvětit důvody jednotlivých počátečních agresí, národnostně-pestrého izraelského obyvatelstva, nýbrž má i magickou schopnost chytnout nás za límec a imaginárně nás dotáhnout na barovku, toho samého lokálu. Celý film máte pocit, že tam sedíte, kouříte jednu cigaretu za druhou, krouživým pohybem ruky si hrajete s kostkami ledu v prázdné skleničce a tiše pozorujete "všední" dění v baru, které Vám připomíná, že vaše problémy jsou malicherné, " bežné a fádní ". Tuto empatickou atmosféru, které jste tichou součástí, oblečenou ve film-noirovém kabátě, nenaruší vůbec nic. Nad ránem zaplatíte a donutí Vás odejít. Ve stavu toho nejvyšše možného tranzu, zjistíte, že se Váš život ubírá jiným směrem. I přes to, co všechno neuvěřitelné jste z té barovky viděli, máté sílu žít, milovat, podrobovat se a věřit. To vám budou dokonce života připomínat, jednotlivé imaginární fotky a obrazy made in Agfa. Film využívá svůj hmatatelný zmar a depresivní náladu k tomu, aby si z nich divák vzal pravý opak, což je unikátní záležitost tohoto filmového klenotu...(19.11.2009)
-
dr.fish
Dlouho jsem film sháněl a asi proto mne nakonec trochu zklamal. Na izraelskou kinematografii je to ale rozhodně pozoruhodný film. U nich doma je naprostou klasikou.(9.2.2011)
-
IdaHutt
Viděla jsem dvakrát s odstupem snad patnácti let - a v obou případech mrazivě strhující! Obraz společnosti zdeformované permanentním stavem války a nenávisti je o to zajímavější, že jej zfilmoval syn někdejšího izraelského ministra obrany generála Mošeho Dajana.(16.1.2011)
-
Saara
Atmosféra, scénář, který Vás vtáhne do děje a hrdinové jsou najednou tak blízko, jakoby jste je potkávaly ve svých baerch a hospodách... Ani jeden z nich před sebou nemá šťastnou budoucnost... Ne, nemá, ale takový už je život, každýmu to nevychází... Partička vojáků? Kdo by to neznal... Nalití, sprostí, myslí, že se kvůli nim zblázníme? Zasloužili vyhodit... Přeci zasloužili vyhodit... Ta budoucnost možná nebyla nejkrásnější, ale byla... Smrt ještě neměla přijít. Nesmyslná a šokující. Jen aby narovnala pochroumané ego... Nikdy už se na ten film znovu nepodívám a už si nikdy neposlechnu Cohenovu Who by fire bez slz v očích.(9.10.2007)
-
bk81
Snad jediný izraelský film, co jsem kdy viděl, ale na tento krásný a vynikajíci film, který jsem shlédl v roce 1997 v jednom ART kině v Brně, líčíčí osudy několika lidí v iraelském městě, jen tak nezapomenu a doufám, že jej uvedou ještě aspoň někdy ve filmovém klubu na ČT2.(21.11.2006)
-
gezper
Malý, nenápadný avšak velice atmosferický film o jednom večeru v izraelském baru, kde se střetává velké množství naprosto různorodých postav s jejich nelehkými úděly. Jo život tam asi nebude žádný jednoduchý med. Paradoxně to natočil pacifistický syn izraelského generála a ministra obrany (ten už asi toliko výhrady k válce nemá). A vytvořil tak jakousi společenskou sondu 90-tých let Izraele. http://www.youtube.com/watch?v=lx1AHfKBX0g - diky tomuto songu jsem si to sehnal a nebyla to chyba. [90%](7.5.2012)
