Kdo to tam zpívá

Ko to tamo peva je taková roztomilá jugošská road movie s typicky balkánském prostředí, s typicky balkánskými postavami a s typicky balkánským humorem i tragikou. Autobus je metaforou jugoslávské společnosti a jeho cesta do Bělehradu symbolizuje cestu do války. Film je postaven na konverzacích a vývoji vztahů mezi jednotlivými postavami, které mají rozmanité osudy a názory, stejně jako celá jugoslávská společnost. Jednotlivé epizody cesty jsou uvozovány zpěvem dvou cikánských mladíků a autobus přes všechny překážky spěje ke svému cíli. Ale budou skutečně všichni šťastní až se do Bělehradu dostanou? (26.12.2015)

Kedysi dávno to prebehlo ešte československou televíziou, ale vtedy som to veľmi nezachytil. Veľmi podarený film s neveľmi dlhý, má zaujímavé a vtipné postavy, z ktorých každá dostáva slušný priestor a po pol hodine je s nimi divák ako na jednej lodi, tu konkrétne autobuse. Starý autobus, alebo presnejšie povedané pojazdná kopa šrotu, vezie niekoľkých cestujúcich do Belehradu. Sledujeme len ich cestu a všetko, čo na nej zažijú, takže z tohto pohľadu ide o čistokrvnú roadmovie. Humor mi sedel, zopár krát som sa dobre zasmial. Občas film preruší pekná melódia a srbský spev v podaní cigánskej dvojice, ktorá je tiež súčasťou posádky. Vo filme hraje mnoho známych srbských hercov, ktorých ste určite videli v iných srbských filmoch. 80%. (16.06.2015)

[3,5*]     "Že sa nehanbia!" "Pred kým?" "Pred nami."     Poriadne divoká a poriadne bláznivá jazda autobusom, ktorý tu je akousi alegóriou celej juhoslovanskej spoločnosti na rozhraní dvoch epoch. Sú v ňom ľudia rôznych generácií, rôznych typov a rôznych názorov (tí s protinemeckým postojom a aj takí, čo Nemecko bezvýhradne obdivujú). Film nemá hluché miesta, počas celej dĺžky výborne zabaví ("Umri, ty bastard!") a súčasne aj dáva podnety na zamyslenie. Výborným nápadom je rámcovanie príbehu dvoma cigánskymi muzikantmi, ktorí slúžia ako jeho rozprávači, rozprávajúci svojím podmanivým spevom (tá pieseň, ktorú spievajú, je krásna a veľmi chytľavá).     "Pane, je moje jediné dieťa, prosím, nevie sa o seba postarať." "My sa o neho postaráme!" (14.11.2023)

Tento druh filmů mám nejraději, omezený prostor, mnoho zajímavých charakteru a zcela ucelený příběh bez zbytečných odboček. Scénář naprosto bez chyby, luxusně absurdní humor a všudypřítomný soucit, který divák váže k hluboce promyšleným postavám, které za své menší či větší chyby nakonci krutě zaplatí. Tento film nemůže nikoho zklamat. (08.09.2006)

Nesmál jsem se, spíš mi chvílemi šel mráz po zádech. 1) U nás téměř neznámý neobyčejně kultivovaný snímek se stal v Jugoslávii pojmem ihned po uvedení 1. ledna 1980. Dnes je snad nejcitovanějším balkánským filmem. V roce 1996 filmoví akademici Jugoslávie (AFUN) zvolili snímek za nejlepší srbský film za období 1947 - 1995._____ 2) Spoiler. Komentátor gaborovicmario na IMDb zajímavě vykládá smysl filmu (parafrázuji): Autobus představuje hromadu veteše, která se jen stěží prodírá zaostalým Srbskem. Postavy představují různé sociální skupiny a třídy. Hádky mezi nimi jsou běžné a typické, Srbové jsou známí pro neschopnost harmonického soužití a maloměšťáctví. Mlčící babka vzadu v autobuse představuje Smrt. Poslední výstřel padá z jejího úhlu pohledu. Každá postava odhalí své špatné stránky: zpěvák - svůdník, naivní ženich, budoucí zkažená nevěsta, hrdý válečný hrdina, nonšalantní lovec nebo přísný průvodčí, který okrádá cestující. Jen cikáni navzdory své chudobě a společenské marginalizaci nakonec přežijí._____ 3) Zaujal mě 33letý režisér Slobodan Sijan, 30letý scénárista Dušan Kovačevič (narozený, věřte nevěřte, ve vesničce Mrdjenovac - Мрђеновац) a Miodrag Kostič (harmonikář a vynikající cikánský zpěvák, neplést se současným podnikatelem, prý nejbohatším mužem Srbska)._____ 4) Mimořádně informativní stránku o filmu doporučuji prostudovat samozřejmě až po zhlédnutí snímku._____ 5) Snímek byl natáčen v největším evropském pískovém terénu Deliblatske Peščare (poušti) ve Vojvodině, kde je asi 300 km2 písku. _____ 6) Výstižný koment: Marigold._____ 7) Sviće zora u subotu / dan doleće iz daljine / siromasi ovog kraja / čekaju da sunce sine / jooj /_____ Za Beograd, firmom Krstić / upravo se narod sprema / sve razloge za put ima / samo sreće valjda nema / nema joooj /_____ Nesrećnik sam od malena / od sve muke pesme pevam / voleo bih majko mila / da sve ovo samo snevam / jooj /. (30.04.2015)